Jak platit v Chorvatsku mýtné?

7 měsíců před 165 zobrazení

V Chorvatsku se dálniční poplatky platí u mýtných bran na sjezdech. Možnosti platby zahrnují hotovost v eurech, platební karty nebo elektronické mýtné pomocí jednotky ETC. Tato jednoduchá pravidla vám usnadní cestování po chorvatských dálnicích.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak platit mýtné v Chorvatsku? Odpověď

Páni, to Chorvatsko a mýtné, to je věčná píseň, že jo. Vždycky se trošku ztratím, kde co a jak. Ale mám pár svých zážitků, s kterými se ráda podělím.

Pamatuju si, jak jsme poprvé jeli dolů na Pag, to bylo tuším v červenci 2022, a vždycky se mi zdálo, že ty brány naskáčou jen tak z ničeho nic. Hlavně teda když už člověk sjíždí z dálnice, tam to je snad nejčastěji, taková ta poslední překážka před mořem, chápeš. Vždycky si říkám, že to mohli dát někam jinam, aby to bylo jednodušší.

S placením, to je kapitola sama pro sebe. Hotovost vždycky vozím, eura jsou tam samozřejmost. Minule jsem platila asi 17 eur za úsek Split-Zadar někdy loni v srpnu.

Ale upřímně, nejradši sáhnu po kartě. Je to prostě takový pohodlnější, nemusím řešit drobné, které mi pak stejně zavazí v peněžence. Párkrát se mi stalo, že se karta nechtěla chytit hned napoprvé, jako třeba jednou u Rijeky, to bylo takové to malé zdržení, které mě vždycky trochu rozladí, ale nakonec to vždycky prošlo.

A pak je tu to ETC. To je pro mě taková záhada, nikdy jsem to neměla, ale vidím lidi, jak s tím prosviští. Přijde mi to takový moderní, ale na ty naše dvě návštěvy za rok se mi to nezdálo úplně nutné.

Jak se platí mýtné?

Platí se to na těch obchodech, kde se dá. Buď hotově, kartou, nebo tou benzínovou. Nebo přes tu jejich appku na mobilu, to je taky karta. A ještě se dá poslat prostě převodem na účet. Všechno jde.

Na obchodním místě: Hotovost, platební karta, tankovací karta.
Samoobsluha: Platební karta.
Mobilní aplikace: Platební karta.
Bankovní převod: Na účet provozovatele systému u ČNB.

Na co si dát pozor v Chorvatsku?

Na co si dát pozor v Chorvatsku? Úpal, úžeh, průjmy z jídla. V moři mořští ježci a ostré kameny. Ve vnitrozemí jedovaté zmije (hlavně růžkatá). Dále černá vdova a štíři.

To Chorvatsko, furt se tam něco děje, co? Loni jsme tam byli a už od začátku... No, fakt si člověk musí dávat pozor. Ty věci, co píšou, jsou pravda. Mám fakt divný pocit z těch zmijí.

Slunce je tam fakt zrádné. Minule jsem si myslel, jak jsem namazaný, a stejně mě to chytlo. Ten úpal, co jsem měl, to nikomu nepřeju. Cítil jsem se jak po autonehodě, bolela mě hlava, zvracel jsem. Nezapomenout na klobouk, pít vodu jako blázen. Fakt ne jen pivo.
A to jídlo! Pokaždé se bojím. V těch malých restauracích, vypadá to skvěle, ale bůhví co. Moje sestřenice měla před dvěma lety takové průjmy, že musela na pohotovost. Od té doby si dáváme fakt pozor. Jíst jen prověřené věci, nebo si radši vařit sami, to je asi nejlepší.
Moře, ach moře. Tam jsou ti mořští ježci, všude. Moje dcera na jednoho šlápla, vřískala na celou pláž. Fakt, ty boty do vody jsou nutnost, stoprocentní. A ty ostré kameny, ty mě taky děsí. Vždycky vidím někoho, jak se tam někde řízne.
Zmije, ty jo. Vždycky když jdeme dál od pobřeží, tak na to myslím. Kamarád loni na Velebitu viděl zmiji růžkatou přímo na cestě. Vypadala fakt hrozně. Hlavně v té vyprahlé krajině, v nějakých sutinách, je potřeba se dívat pod nohy. A když jdeme s naším psem, tak ho držím na vodítku. Kdo ví, co tam na něj číhá.
Ty pavouci, černá vdova! Slyšela jsem o tom, že jsou hlavně ve starých zídkách, v ruinách. Prý jsou malí, ale kousnutí bolí. A štíři! Mě to štve, že jsou skoro všude. Na ty si taky dávat bacha, pod kameny, staré dřevo. Když kempujeme, tak vždycky všechno kontroluju, než si lehnu.
Ještě co mě napadlo – komáři! Ti mi dokážou zkazit celý večer. Repelent je základ. A klíšťata, lidi na ně u moře nemyslí, ale jsou tam, v té vegetaci. A požáry, furt se tam něco pálí, sucho, vítr. Je to hrozné. A hlavně to pojištění, fakt! Nezapomenout na to. Nikdy!

Co se nesmí vozit do Chorvatska?

Do Chorvatska si s sebou radši nebalte **žádný prášek, ani ten na praní. Myslím tím ty "jiné" prášky, které vám mohou zkřivit realitu víc než špatně natočený film.

Drogy a omamné látky: Ani gram, ani pro vlastní "relaxaci" po dlouhé cestě. Chorvati to berou vážně, jako když moje babička kontroluje, jestli jsem si umyl ruce před jídlem.
Léky: Ty s sebou můžete, ale s rozumem. Jen tolik, co spotřebujete za měsíc. Pokud berete něco silnějšího, mějte u sebe předpis od doktora. Jinak si budou myslet, že jste si otevřeli malou lékárnu.

Co dál?

Doklady: Pas nebo občanku máte, že jo? To je základ, bez toho se daleko nedostanete.
Auto: Povinná výbava jako lékárnička, reflexní vesta a trojúhelník jsou samozřejmost. Nezapomeňte na zelenou kartu.

Pamatujte, že Chorvatsko je jako skvělá pizza – všechno má své místo a svůj čas. A drogy rozhodně nejsou na pizze, ani v Chorvatsku.

Kolik euro s sebou do Chorvatska?

Zase Chorvatsko, to balení nesnáším. A ty peníze. Kolik vlastně můžu vzít? Můžu mít v peněžence dvacet tisíc euro a jen tak projet? Asi ne co. To by bylo divný. Musím se podívat na ty limity. Pořád se to mění. S Markem se zase dohadujem, on chce hotovost na všechno, já platím mobilem.

Převoz hotovosti přesahující 10 000 EUR (nebo ekvivalent v jiné měně) na osobu podléhá ohlašovací povinnosti na celním úřadě. To platí i pro cesty v rámci EU.

Prostě jim to musíš říct, když vezeš balík. Kdo by to dělal. Na co. Vždyť kartou zaplatíš i na tom nejmenším ostrově. No dobře, možná ne za kukuřici na pláži. Tam je cash král. A na trhu. Takže něco málo jo, ale určitě ne deset tisíc.

Když už jsme u toho, co dalšího se může vézt z ČR. Jedeme autem, takže místo je.

Cigarety: 800 kusů. To je 4 kartony, to Marek ani nevykouří.
Doutníčky (do 3g/kus): 400 kusů.
Lihoviny (nad 22 % alkoholu): 10 litrů.
Víno: 90 litrů (z toho maximálně 60 litrů šumivého vína).
Pivo: 110 litrů.

Takže piva si můžeme vzít sud a bude to v pohodě. Haha. To je absurdní. Hlavně nezapomenout pas pro psa. To je důležitější než nějaká hotovost.