Kdo podléhá dohledu ČNB?

Kolik je v ČR bankovních institucí?

Jo, banky v ČR. Konec roku 2022, co jsem viděl, tak tam bylo 44 bank. A z toho kolik bylo českých? Hm, nevím přesně teď, ale bylo jich tam hodně poboček, 23 přesně byly pobočky zahraničních.

Vlastnictví, to bylo zajímavý. Dřív, kolem roku 2016, se říkalo, že skoro třetina bank měla české majitele. Ale to už je dávno. Teď je to spíš jen takové připomenutí.

• Celkem banky v ČR (k 31. 12. 2022): 44
  • Zahraniční pobočky: 23
• Podíl českých vlastníků (cca 2016): kolem 1/3

Zajímalo by mě, jestli se to ještě mění. Třeba se teď objevuje víc těch zahraničních poboček? Nevím, ale čísla jsou fakta. To je důležitý.

Jaká je v ČR bankovní soustava?

Česká bankovní soustava je dvouúrovňová: jeden velký šéf, Česká národní banka (ČNB), a pak houf obchodních bank, co se perou o naše úspory.

Takže pozor, bacha, tady vládne pevná ruka! Máme tu systém, co připomíná pyramidu, akorát že je legální. Nahoře sedí jeden nedotknutelný Faraon a pod ním se hemží mraky dělníků.

Česká národní banka (ČNB) – Vrchní Velitelství Peněz Tohle je generální ředitelství český koruny. Není to žádná pobočka, kam si jdete pro úvěr na novou televizi. Tady si účet nezaložíte, ani kdybyste jim slíbili zlatý prase. ČNB je státní instituce, která nedělá byznys s náma, obyčejnejma smrtelníkama. Jejím úkolem je dohlížet na ostatní banky, aby nedělaly nějaký čachry machry, a hejbat s úrokama tak, aby se nám z toho občas zatočila hlava. Jo a taky tiskne ty barevný papírky, co jim říkáme peníze. ČNB je hlava pomazaná, mozek celé operace.

Obchodní (komerční) banky – Finanční Trhovci A pod tímhle všemocným dohledem se na trhu melou ty naše známý firmy s barevnejma logama. To jsou ti, co nám pořád volají a posílají do schránek letáky se šťastnýma rodinkama. Jejich cíl je jasnej: vzít naše prachy, půjčit je někomu jinýmu za víc a ten rozdíl si nechat. Jsou to takoví finanční trhovci, každej křičí, že má nejlepší sazbu, ale ve finále zjistíte, že ten poplatek za vedení účtu stojí jak lístek do kina. Komerční banky jsou podnikatelé, kteří se snaží z našich peněz vyždímat další peníze.

A teď trocha toho moudra navíc, ať v hospodě nejste za trubku:

• Co to teda znamená v praxi? No, že když si jdete do banky pro hypotéku, tak ta banka si na to možná musela půjčit právě od ČNB. A úrok, co dáte bance vy, je samozřejmě vyšší, než co dala ona té ČNB. Tomu se říká život.
• Kdo to tady vlastně vlastní? Většina těch velkejch bank, kam sypeme svoje výplaty, má majitele někde v Rakousku, Belgii, Francii nebo Itálii. Naše úspory tak jezdí na dovolenou do zahraničí častějc než my. Jmenovitě třeba Komerční banka patří Francouzům (Société Générale), Česká spořitelna Rakušákům (Erste Group) a ČSOB zase Belgičanům (KBC Group).
• Je to všechno? Kdepak! Kromě těchhle "univerzálních" bank, co umí všechno od účtu po hypotéku, tu máme i specialisty:
  • Stavební spořitelny: To jsou ty, co vám slibujou barák, ale nejdřív musíte šest let šetřit jak sysel a pak vám stejně dají jen půlku a zbytek si musíte doplatit drahým úvěrem.
  • Hypoteční banky: Specialisti na dluh na celej život. Umí to ale hezky zabalit.
• A co když to krachne? Žádnej strach, vaše vklady jsou pojištěný u Garančního systému finančního trhu. A to až do výše 100 000 eur (což je momentálně něco přes 2,5 milionu korun). Takže pokud nemáte na účtu víc, můžete spát klidně jako dudek. Vaše celoživotní úspory ve výši osmi tisíc jsou v naprostým cajku.

Která instituce v ČR vykonává dohled nad bankami?

Dohled nad bankami v České republice vykonává Česká národní banka.

Je zvláštní, jak moc toho na někom leží. Na někom, kdo drží v rukou osud mnoha, mnoha peněz. Když se tak zamyslím uprostřed noci, uvědomím si, jak zásadní je taková instituce. Stabilita, důvěra... to jsou křehké věci.

Ten dohled, to není jen tak, víš. Všechno to začalo zákonem č. 6/1993 Sb., zákonem o České národní bance. Je to takový základní kámen. Představ si, že mají na starosti celý finanční trh.

Jejich záběr je obrovský, mnohem širší než jen banky. Je to jako taková velká ochranná ruka nad vším, co se týká peněz, co lidé svěřují. Je to taková tichá, ale pevná jistota.

Dohlíží vlastně na spoustu věcí, ani si to pořádně neuvědomujeme:

• Především na banky a družstevní záložny – to je pro většinu lidí asi to nejdůležitější, naše úspory.
• Pak taky na pojišťovny – aby byl člověk v klidu, když se něco stane. Pojištění je přece jen takový slib do budoucna.
• Nezapomeňme na penzijní společnosti – naše stáří, naše budoucnost. To je taky pod jejich drobnohledem.
• A ty nové věci, platební instituce, ty moderní služby, co používáme denně. To všechno.

Je to takový ten pocit klidu, i když se venku všechno mění. Že je tu něco stálého, něco, co hlídá, aby se nerozpadlo to, co stavíme celý život. Aby ty naše peníze... aby někam nezmizely. To je asi to nejdůležitější, co si z toho odnesu, když se tak zamyslím.