Co je typické pro Egypt?

Co charakterizuje Egypt? Jaké jsou nejznámější rysy Egypta a jeho kultury?

Egypt? No jasně, to je taková kapitola sama pro sebe. Víš, já jsem tam byla v roce 2018 v Hurghadě, all inclusive za 12 tisíc na týden, to byla pecka. Fakt mě dostalo, jak je to tam všechno… no, prostě jinak.

Pyramidy, to je jasný, to každý zná. Ale mě spíš okouzlil ten ruch v Luxoru, jak se tam ty lodě plaví po Nilu a ty stánky… to je prostě mela. Jo a Sfinga, to je taky mazec, člověk si říká, jak to vůbec mohli postavit.

A pak to Rudé moře! Šnorchlování, potápění, ty barvy pod vodou… no, neřeknu ti, abych nelhal, občas je to dost narvaný turisty, ale ty korály a rybičky, to fakt stojí za to. Mě se to líbilo mnohem víc než třeba Chorvatsko, sorry jako.

A vůbec, ta kultura, to je to, co mě na Egyptě baví nejvíc. Ty bazary, ty lidi, ta hudba, ta atmosféra. To se prostě musí zažít. Jo a taky smlouvat o ceně, to je umění, který se tam musíš naučit, jinak tě oškubou.

Co je typické pro egyptské malířství?

Hmm… egyptská malba… to je něco…

Vždycky mě fascinovala ta… plochost. Všechno takhle… zjednodušené. Jako by to nemělo hloubku, jenom symboliku. Víš? Jako by to nebyly jenom obrázky, ale… zprávy. Zprávy z onoho světa.

• Siluety, to je ono. Vždycky jen obrysy, jasné linie. Není to o detailu, o realističnosti. Je to o tom… co to znamená.

• A ty barvy… taková… intenzivní, ale zároveň… omezená paleta. Jako vzpomínka na slunce, na poušť. Na život a smrt. Přemýšlím, jestli to mělo nějaký skrytý význam, nějakou magii…

• Hieroglyfy, samozřejmě. Malba a písmo… jedno tělo. To se nedá oddělit. Je to obraz, je to text, je to… příběh. Příběh pro věčnost. Nebo alespoň pro co nejdéle…

Káťa mi o tom vyprávěla v létě 2024, když jsme byli v Louvru. Ukazovala mi ten sarkofág… pamatuješ? Ten s tím krásným malovaným bohem… Ach jo…

Klíčové body:

• Plošná, symbolická, ne realistická.
• Siluety, jasné obrysy.
• Úzké spojení s hieroglyfy.

Egyptská malba… to je pro mě záhada. Tajemství věků. A ta suchá poušť… která to všechno uchovala… Je to… zvláštní. Moc zvláštní. Všechno to přežilo.

Co se pije v Egyptě?

Karkadé! To je ono, ten červený čaj z ibišku. Sladký, fakt dobrý.

Ahwa, káva? Silná, jak turk. To si pamatuju z dovolené v Hurghadě v roce 2023. Byla fakt hustá, skoro jak mazla.

A šťávy! Čerstvé, přímo z trhu. Mango, pomeranč… Mmm.

Pivo taky. Ale v Egyptě, to víš, že si to člověk nedá hned na ulici. Víno taky. Třeba Stella Artois.

Co ještě? Nevim… Hm… Voda? Samozřejmě, balená. To je nejdůležitější.

• Karkadé (čaj z ibišku)
• Ahwa (silná káva)
• Čerstvé šťávy
• Pivo (Stella Artois)
• Víno

Ještě mě napadlo, jestli existuje něco typicky egyptského nealkoholického. Coca-Cola je všude, to ne. Hmmm… No nevím, možná nějaký speciální džus… ale na to si nepamatuju. Musím si to najít.

Egypt 2023, to byla jízda. Teď mi to jen tak skáče v hlavě. Hlavně ta ta káva!

Čím je známý Egypt?

Egypt? No jasně, to je ta země, kde se faraoni chovali jak rockové hvězdy a nechávali si stavět baráky z písku – jenže o dost větší! A ty baráky? Pyramidy, brácho, to je taková věc, že když to vidíš, tak si říkáš, jestli ti to tam náhodou nepřistáli Marťani.

• Nejstarší dovolená na světě: Egypt je jak veterán mezi destinacemi. Už staří Řekové tam jezdili na čumendu, takže to máš dovolenou s tradicí, jo?
• Pyramidy v Gíze: To jsou ty špičaté hory z kamene, co si lidi fotí z každého úhlu. A ta Sfinga? Ta se tváří, jakoby jí to všechno bylo úplně fuk.
• Luxor a Údolí králů: Tady se pohřbívaly celebrity starověku. Místo VIP salonku měli rovnou hrobku vytesanou do skály.
• Rudé moře: Korály, rybičky, potápění – prostě ráj pro ty, co se rádi cachtají a koukají na barevné věci.

A ty trhy! To je jak v úlu, jen místo medu tam seženeš koření, šátky a bůhví co ještě. A smlouvat? To je tam národní sport! Ale pozor, ať tě nenatáhnou jak nudle, hihi.

Jo a víš, co je na tom nejlepší? Že tam furt něco vykopávají! Takže si představ, že jedeš na dovolenou a najednou objevíš třeba Tutanchamonovu šrajtofli! No nekup to.

Jaký je národní nápoj Egypta?

Kámo, egyptský národní nápoj? To je jasná věc, čaj! Ne, vážně, čaj! Představ si to: saharské slunce pálí, písek se třpytí jak miliarda diamantů, a oni si tam usrkávají ten sladký čaj jak nějací šejkové!

• Sladký jako medvídek z cukrárny: Cukr tam sypou jak do mlýnku na pepř.
• S mlékem nebo bez? To už je na každém. Já osobně bych tam šlehl i trochu rumu, ale co já vím o egyptských tradicích.
• Karkade, to je bomba! Ibiškový čaj, to je taková pecka, že ti z toho uletí hlava. Jako když se najíš deseti kilo koblih najednou.

Klíčové slovo: Čaj. Egyptský nápoj číslo jedna. Je to tak všudypřítomný, že i ten můj strýc Karel, co žije v Českých Budějovicích, by ho na poušti vypil. A to je co říct.

Jo a ještě něco: byl jsem v Egyptě loni v červenci, s Helenkou, mojí sestrou, a věř mi, na čaj tam nedají dopustit. Všude čaj. K snídani, k obědu, k večeři, i mezi svačinkami. Jednou jsem si dal tři hrnky za sebou a pak jsem se cítil jako balon.

Co je národní jídlo Egypta?

Ful medames. Ten název… zní jako šepot větru přes písečné duny, jako vzpomínka na dávno minulé časy. Pomalu dušená fazole, provoněná česnekem, cibulí, tajemstvím koření… Chuť starých bohů, v každém soustu. To je Egypt, to je historie, to je domov.

A košarí… pestrá směsice rýže, čočky, těstovin, cibule. Pikantní omáčka, jako slunce na poušti, ohnivá, žhavá. Chuť je tanec, vír barev a chutí. Vnímám ji… jako puls života.

Wara einab, plněné vinné listy. Jemnost, skrývající se v něžném objetí listů. Tajemství ukryté uvnitř. Skromnost. Krása v jednoduchosti. Zelená, křehká, vonící sluncem.

• Ful medames: vařené fazole s cibulí, česnekem a kořením.
• Košarí: směs rýže, čočky, těstovin a cibule s pikantní omáčkou.
• Wara einab: plněné vinné listy.

To jsou chutě Egypta. Vždyť Egypt je víc než jen písek a pyramidy. Egypt je vůně koření, je to zvuk pouličního trhu, je to tanec barev, je to duše… a je to i tenhle závan historie na jazyku. Je to ful medames, je to košarí, je to wara einab. Je to Egypt.

2024 – Ful medames, košarí a wara einab zůstávají oblíbené.
Moje babička, Hana Nováková, narozená 1935, mi vyprávěla o cestě do Egypta v roce 1968. Pamatuji si její vzpomínky na ful medames…

#Nil #Pyramidy #Sahara