Co musíte ochutnat ve Vídni?

Které ikonické vídeňské pochoutky byste neměli ve Vídni minout?

Tak Vídeň, jo? Vždycky když na ni pomyslím, mám v hlavě takový zmatek z těch všech dobrot, co jsem tam zažil. Co vlastně člověk nesmí minout? Vlastně nevím, kde začít, je toho moc, ale pár věcí mi fakt utkvělo v paměti…

No, jasně, že Vídeňský řízek, to je prostě základ, bez toho se nedá. Pamatuju si, listopad 2019, v Figlmüller kousek od Stephansdomu. Přišel obří, přes celej talíř, tenoučkej jako papír, s křupavou strouhankou. Myslím, že kolem 20 eur, ale stál za to, fakt. Nikdy jsem už takový neměl, prostě jiný liga.

A k tomu ten bramborový salát, takovej ten vlažnej, s octem a olejem, žádná majonéza. To se mi líbilo, jak je to takový lehký, i když je řízek obrovskej.

Pak to sladký, hmmm. Císařský trhanec, to je taková divnost, ale boží. Dal jsem si ho v létě, červenec 2021, v kavárně Central, kde sedávali ti myslitelé. Nadýchaný, roztrhaný, s jablečnou omáčkou. Asi 15 eur. Působilo to nedbale, ale přesně tak to má být. Jako bych jedl oblak, to je nepochopitelné.

Člověk si říká, palačinky, ale to je prostě něco úplně jinýho. Sladký hlavní jídlo? Proč ne. Mám pocit, že bych to mohl jíst pořád.

A nesmím zapomenout na Sachrův dort, že jo. To je taková povinnost, i když jsem ho jedl a upřímně, nebylo to tak 'wau', jak jsem čekal. V Sacher Hotelu přímo, květen 2018, za kousek jsem dal asi 8 eur. Ten dort byl suchší, než jsem si představoval, ale ta čokoláda byla hluboká a hořká. A ta šlehačka k tomu, to bylo něco.

Řekl bych, že je to spíš o zážitku a historii, než že by to byl můj nejoblíbenější dort. Ale musíte ho ochutnat, prostě musíte.

Další na seznamu je Vídeňský jablečný štrúdl, ten miluju. Ten si dám vždycky v menších kavárničkách, ne turistických pastech. Nejlepší jsem měl v maličké cukrárně, jméno si nevzpomenu, blízko Prateru, myslím v září 2020. Tenounké těsto, hodně jablek, rozinek a skořice, teplý! S vanilkovou omáčkou. Neskutečné. Cena tak 6 eur.

Je to taková ta domácí chuť, co mi připomíná babičku, i když moje babička vídeňský štrúdl nikdy nedělala, ale víš co myslím.

A pak je tu Wiener Tafelspitz, vařený hovězí hrudí. Ten jsem zkusil jen jednou, v klasické restauraci, snad Plachutta, říjen 2022. Bylo to, řekněme, zajímavé. Maso super jemné, silný vývar, křen a jablečný křen, zvláštní kombinace. Ale já nejsem na vařené maso. Bylo to za 30 eur, drahý zážitek, co mi asi moc neříká. Ale chápu, že je to klasika.

Takže shrnuto podtrženo, Vídeň je prostě gastronomickej ráj, ačkoliv některý věci prostě nejsou pro každýho. Ale musíte to zkusit, musíte si udělat vlastní názor, jinak to nejde. Je to jen moje hlava.