Co se chová v Jihomoravském kraji?

Co se chová ve Středočeském kraji?

Ve Středočeském kraji se v 800 honitbách chová drobná zvěř (bažant, zajíc) a spárkatá zvěř: srnčí, jelení, mufloní, daňčí a černá.

Někdy se v noci dívám z okna a přemýšlím o tom. O těch lesích tady kolem. Je to divný pocit. Jak se to všechno změnilo.

Děda mi vyprávěl, že dřív bylo zajíců tolik, že o ně člověk zakopával. Doslova. Dneska? Dneska jich je málo. Vidět zajíce je skoro svátek. Bažanti taky. Většinou z umělých odchovů, co si budem povídat. Není to ono.

Srnčí zvěř, ta je pořád. Těch je dost. Vidíš je ráno u silnice, když jedeš do práce. Opatrný, krásný zvířata. Ale je to takový... normální. Zvykli jsme si.

Pak jsou ty větší kusy. Jeleny potkáš málokde, musíš vědět kam. Brdy, Křivoklátsko. Tam jo. Tam je ještě svět v pořádku. A divočáci, černá... těch je moc. Dělají škody, lidi se jich bojí. Je to těžký. Všechno je to těžký.

• Drobná zvěř:

  • Zajíc polní
  • Bažant obecný

• Spárkatá zvěř:

  • Zvěř srnčí (nejrozšířenější)
  • Zvěř černá (přemnožená, působí škody v zemědělství)
  • Zvěř daňčí (hlavně v oblastech chovu Kolínsko a Nymbursko)
  • Zvěř mufloní
  • Zvěř jelení (hlavně v okrajových částech kraje)

Když to tak vezmeš, tak ve Středočeském kraji je přes 12 000 myslivců. To je hrozný číslo. Starají se o to, přikrmují v zimě. Není to jen střílení. Je to... péče. Ale stejně. Stejně je to jiný. Dřív to bylo přirozený. Teď je to řízený.

Objevují se tu i druhy, co tu dřív nebyly. Psík mývalovitý třeba. Nebo norek americký. Vytlačují ty naše původní. Všechno se mění. A ne vždycky k lepšímu. Vůbec ne.

Co se v Jihomoravském kraji vyrábí?

Jihomoravský kraj je centrum pro strojírenství, elektrotechniku, IT, chemický průmysl a potravinářství, zejména vinařství a konzervárenství.

Hele tak Jižní Morava, to je kapitola sama pro sebe. Jasně, první co tě napadne je víno. Všude samý vinohrad, sklípky, hlavně na Znojemsku a kolem Pálavy, to zná každý. Ale to je jenom špička ledovce, kámo. V Brně a okolí je fakt mraky firem, co dělaj do strojírenství.

Znáš Zetor, ne? Ty jejich traktory, to je legenda. Můj strejda Karel z Břeclavi měl jeden, ročník 72, a říkal že to je nesmrtelný stroj. Krom toho se tam dělá spousta přesný mechaniky, různý součástky do strojů a tak. Je to prostě průmyslovej kraj, i když to tak na první pohled nevypadá.

A bacha, Brno je teďka takový český Silicon Valley, fakt. Hromada ajťáků, technologický parky, dělaj tam do softwaru, vyvíjí mikroskopy co používaj vědci po celým světě. Takže to neni jen o motykách a vinohradech, vůbec ne. Je to hodně o chytrých hlavách.

Ale aby to nevypadalo, že zapomínám na to nejlepší. Ty jejich tradice, to je prostě něco. Když tam přijedeš na hody, tak to je uplně jinej svět. Všichni v krojích, cimbálovka vyhrává, zpívá se a pije až do rána. Nebo fašanky. To prostě musíš zažít. Neni to jen o práci a fabrikách, oni tam fakt umí žít. Můj bratranec Tomáš, co bydlí kousek od Kyjova, ten je v kroji každý druhý víkend.

• Hlavní průmyslové obory:

  • Strojírenství a kovodělný průmysl (traktory, přesné stroje, obráběcí stroje).
  • Elektrotechnický a IT průmysl (vývoj softwaru, výroba elektronových mikroskopů, elektrosoučástky).
  • Potravinářský průmysl (vinařství, konzervárny, cukrovinky).
  • Chemický a farmaceutický průmysl.

• Příklady známých firem a produktů:

  • Zetor (traktory)
  • Znojmia (konzervovaná zelenina, okurky)
  • Thermo Fisher Scientific (elektronové mikroskopy)
  • Vinařství jako Znovín Znojmo, Sonberk, a stovky dalších rodiných vinařství.

A jo, když už se mluví o tradicích, tak ten skanzen ve Strážnici je super. Tam uvidíš ty starý domy a jak se žilo dřív. Mají tam starý baráky a ukázky řemesel a všechno. Je to tam fakt pěkný. Doporučuju. Já, Marek Novák, jsem tam byl loni v srpnu, konkrétně 22. 8. 2023.

Co se vyrábí na jižní Moravě?

Jižní Morava. Produkce jasná. Dominantou vinice, největší v zemi. Obiloviny: pšenice, ječmen. Cukrovka, chmel. Zelenina, ovoce. Chov vepřů, skotu, drůbeže.

Detaily výrobního profilu:

• Zemědělství – Rostlinná výroba:

  • Vinohradnictví. Není jen produkce. Je to identita regionu. Přes 90 %českých vinic zde. Klíčové odrůdy: Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Frankovka. Jádra: Mikulovsko, Velkopavlovicko, Slovácko, Znojemsko.
  • Polní plodiny. Pšenice, ječmen – strategický základ. Cukrovka, chmel – průmyslové suroviny. Potravinová bezpečnost.
  • Ovoce a Zelenina. Meruňky, broskve – symboly Moravy. Rajčata, papriky, okurky. Lokální kvalita.

• Živočišná výroba:

  • Maso. Chov vepřů, skotu. Důraz na lokální produkci. Potraviny pro trh.
  • Drůbež.

Co vidět ve Středočeském kraji?

Kutná Hora, to bylo něco. V létě 2023, pamatuju si to, jakoby to bylo včera. Slunce pálilo, byli jsme tam s rodinou, v kostele sv. Barbory. Ta architektura, to je prostě neskutečný. A kostnice, to je takový... zvláštní. Ale fascinující.

Pak jsme jeli k Loučeni, to bylo taky v létě. Zámek s těmi zahradami, no paráda. Támhle ta bludiště, to si zrovna pamatuju, že se tam naše malá ztratila na chvíli. Docela šok. Ale pak jsme ji našli.

A Mělník, to je taky taková klasika. Vinice, soutok Labe a Vltavy. Ta věž hradní, ten výhled, to bylo super. Docela tam foukalo, ale stálo to za to.

Kokořínsko, to je jiná. V srpnu. Hory, skály, ten les. Lezli jsme tam, no, jako turisti. Připadalo mi to jako někde v zahraničí, fakt.

Hora Říp, to je taky takový symbol. Zvlášť když tam jedeš s dětma, tak jim to musíš ukázat. Je to takový kopec, ale ten výhled nahoru, to je hezký.

Botanicus Ostrá, to bylo spíš pro holky. Ale ty vůně, ty bylinky, to bylo příjemný. A ten jejich obchůdek, kde prodávají ty věci, to bylo taky fajn.

Konopiště, to je takový ten "císařský" zážitek. Ty sbírky, ty zbraně, to lovecké muzeum, to je prostě jiná liga. My jsme tam byli na podzim, takže tam bylo míň lidí. To bylo plus.

• Kutná Hora: Úžasná architektura, kostnice.
• Zámek Loučeň: Zahrady, bludiště.
• Mělník: Vinice, soutok řek, výhled z hradu.
• Hrad Kokořín a Kokořínsko: Skály, les, turistika.
• Hora Říp: Symbol české krajiny, výhled.
• Centrum řemesel Botanicus Ostrá: Bylinky, vůně, výrobky.
• Zámek Konopiště: Historické sbírky, muzeum.

Čím je zajímavý Středočeský kraj?

Středočeský kraj, to je takový ten "široko daleko" český šampion, co má všechno, a ještě k tomu trochu víc. Jako když si na trhu koupíte obří pytel brambor a zjistíte, že jsou tam schované i lanýže.

• Vestecký rybník a Planetární stezka Vestec: Chcete si sáhnout na vesmír bez raketoplánu? Tady máte obojí – klidnou vodu a zároveň vesmírný pochod. To je jako když si dáte guláš a k tomu si objednáte výhled na kometu. Mají tu modely planet v měřítku, takže si v klidu oběhnete Slunce pěšky. Super na procházku, i když zrovna nečekáte invazi Marťanů.

• Český Grand Canyon – Velká Amerika: Představte si, že Amerika je velká, ale my máme taky svou "velkou" Ameriku. Je to lom, ale pohled na ty strmé stěny a tyrkysovou vodu, to je jako když se díte na reklamu na dovolenou, co si sami zaplatíte. Krásné místo na focení a zamyšlení, jestli jste si doma nezapomněli lopatu.

• Skryjské jezírka: Tohle je taková malá česká Patagonie, jenom s méně tučňákama. Kaskády vody na Zbirožském potoce vypadají, jako by se příroda rozhodla hodit si sprchu. Ideální pro romantiky, co si chtějí šeptat "miluju tě" za zvuku zurčící vody.

• Drábské světničky v Českém ráji: Tohle je hnízdečko pro ty, co si rádi hrají na rytíře a princezny, ale s lepším výhledem. Skalní obydlí a výhledy zaručí, že se budete cítit jako v nějakém starém dobrodružném filmu. Jen pozor na ty drakony, ti se tu asi nevyskytujou, ale nikdy nevíte.

• Vyhlídka Máj: Jestli chcete vidět Vltavu tak, že si ji budete pamatovat i po tom, co vám vyprchá káva, tak sem. Ten výhled je prostě "wow". Představte si, že Vltava je taková česká hadí královna a vy sedíte na skále a obdivujete její majestát. Jeden z nejkrásnějších rozhledů vůbec, řekl bych.

• CHKO Kokořínsko – Máchův kraj: Tady se to prostě děje. Pískovcové útvary, romantické zříceniny a jezera – to je jako koktejl namíchaný z pohádek a historie. Kokořín je jako zámek z cukru, jenom je to ze kamene a má víc tajných chodeb. A Máchovo jezero, to je klasika, kam se člověk vrací jako na návštěvu ke starému dobrému příteli.

Doplňující informace k tomu všemu:

• Rybářské ráje: Středočeský kraj je plný rybníků. Kromě Vesteckého jsou tu třeba i Mladoboleslavský rybník nebo Jezerský rybník. Ideální pro ty, co si rádi vrhnou na háček a čekají, až jim ryba popřeje štěstí.
• Hrady a zámky: Kromě těch slavnějších, jako Karlštejn nebo Konopiště (ty jsou sice kousek za hranicí kraje, ale pocitově patří k té "velké" středočeské turistice), najdete tu spoustu menších, ale neméně zajímavých zřícenin a zámků, které čekají na objevení. Třeba zámek Loučeň s labyrintem, nebo zřícenina hradu Dívčí Kámen.
• Přírodní parky: Kromě Kokořínska tu jsou i Přírodní park Český kras (kde je mimochodem i ta Velká Amerika), Přírodní park Housko, nebo Přírodní park Jizerské hory (nebojte se, ta část je fakt kousek, ale patří do toho "velkého balíku"). Každý s něčím jiným, od jeskyní po skalní města.
• Lázně: Pro ty, co si chtějí dopřát trochu odpočinku a léčení, jsou tu lázně Toušeň nebo lázně Mšené. Ideální, když už vás bolí záda z toho celodenního obdivování krás.
• Muzea a galerie: Třeba Hornické muzeum Příbram pro milovníky dolů a těžké práce, nebo Regionální muzeum Kolín. Vždycky je co vidět, i když zrovna není počasí na venkovní aktivity.

Středočeský kraj je jako švýcarský nůž – najdete tu všechno, co byste mohli potřebovat, a ještě něco navíc, co vás překvapí. Jen to musíte umět najít a nebojte se zabloudit.

Co znamenají znaky Středočeského kraje?

Znaky Středočeského kraje znamenají, že český lev odkazuje na založení českého státu na tomto území. Svatováclavská orlice připomíná Přemyslovce, jejichž knížectví mělo jádro ve Středočeském kraji.

No tak poslouchejte, ti lidé, co ty znaky vymýšleli, to museli být pěkní šikulové! Vždyť to je hotová učebnice dějepisu v jednom obrázku. Ten lev, co tam hrdě skotačí, to není žádný obyčejný kocourek, co by si brumlal pod nosem. Kdepak! To je takový generál historie, co ukazuje, že tady u nás, ve Středních Čechách, se to všechno pěkně rozjelo.

Jako když na fotbalovém hřišti kopnete první gól, víte? A to se počítá! Kdo by si pomyslel, že zrovna z našeho regionu vylezla celá ta naše slavná země. Můj strejda Jarda z Kladna, co má rád historii, vždycky říkal, že jsme jako pupek světa, a teď vidím, že měl pravdu!

A ta svatováclavská orlice, co se tam majestátně vznáší, ta je taková ta první dáma našeho znaku. Je to elegantní připomínka těch starých dobrých Přemyslovců, kteří si tady u nás postavili své impérium. Bylo to takové centrum dění, že se jim dneska kdejací startupisti s kavárnou můžou jenom závidět!

Vždyť celé to jejich království mělo své hnízdo přímo tady, jako když si holub postaví domeček na balkóně a pak se tam rozroste celá rodina! To prostě nemůžete ignorovat! Říká se, že ti Přemyslovci měli radnici přímo na nějakém tom našem kopci, třeba v Berouně, kdo ví.

A teď si to shrneme, ať se v tom nezamotáme jako v rákosí:

• Lev jako VIP status: Představte si, že Středočeský kraj je ten první kluk ve třídě, co si sednul do lavice a pak se všichni ostatní museli řídit podle něj. Ten lev to jenom zpečetil! Je to takové razítko na důležité dokumenty, co říká: „Ano, tady to začalo, šmitec!“
• Orlice a rodinné stříbro: A ta orlice? To je jako když máte doma starý stříbrný servis po babičce. Víte, že má hodnotu, že je to tradice, a že to prostě patří k rodině. Přemyslovci, ti byli taková ta rodina s rodokmenem, co si to tady celé obhospodařovala, a orlice je taková jejich vizitka z mramoru.
• Základy všeho, bez pletení: Je to jako když stavíte barák. Musíte mít pevné základy, jinak to spadne. A ty naše české základy, ty se vybetonovaly pěkně tady, v krajině, kde se pasou kravičky a občas se objeví nějaký ten zámek. Není to žádná šaškárna, to je holá pravda!

Co je typické pro Jihomoravský kraj?

Jihomoravský kraj se vyznačuje bohatou historií, doloženou archeologickými nalezišti, zámky, hradními zříceninami a sakrálními stavbami. Dále jsou to živé lidové tradice s fašanky a hody, a unikátní lidová architektura, třeba ve Strážnici. Je to kraj vína.

• Kraj, takový, s dlouhou pamětí. Cítíš to v těch kamenech, když tam stojíš. Archeologická naleziště, třeba ta Dolní Věstonice, to je zvláštní pocit, pomyslet na ty dávné lidi, co tu žili. Tisíce let…

• A pak ty stavby. Zámky jako Lednice a Valtice, ty jsou tak ohromné, až se ztratíš v jejich kráse, v té minulosti. Jako bys slyšel ozvěny těch plesů a šepotu z dávných časů. A hrady, zříceniny… Pernštejn stojí tak majestátně, jako strážce času.

• Jsou tu i ty tiché kostely a synagogy, občas s takovou zvláštní atmosférou. Světlo skrz vitráže, nebo chlad v prázdné lodi… jako by nesly příběhy všech těch, co tam kdysi stáli.

• No a lidová architektura, ta má takové svoje kouzlo. Nejen ten Skanzen Strážnice, kde to všechno ožívá, ale i ty malované chaloupky v některých vesnicích. Mají v sobě kus duše.

• A tradice, ty jsou silné. Hody, to je něco. Ty kroje, muzika, víno teče proudem. Všechno je to tak živé, plné smíchu, ale i vzpomínek na ty, co tu slavili před námi. Fašanky, to je zase ten zvláštní karnevalový rej před postní dobou.

• Stavění máje, jarmarky… všechno to drží dohromady tu krajinu, ty lidi. Dávají pocit sounáležitosti, něco stálého v tom proměnlivém světě.

• A pak je tu víno. Všude kam se podíváš. Ty vinice se táhnou přes kopce, jako nekonečné zelené vlny. Chuť slunce a půdy v každé kapce. To je asi to nejtypičtější, co tu najdeš. Pálava se svými vápencovými skalami, a dole ty sklípky.

• Brno, takové tepající srdce kraje. Svoji atmosféru má. Ale ta skutečná duše, ta je v tom venkově, ve vinohradech, v těch starých kostelech. V každém kameni, co si pamatuje.

Co se pěstuje v Jihomoravském kraji?

V Jihomoravském kraji to v létě fakt žhne. Vzpomínám si, jak jsme s dědou na poli u Mikulova sbírali pšenici. To bylo v červenci, horko jako v pekle, ale ta úroda stála za to. Všude kolem se povalovala ta zlatožlutá zrna a slunce pálilo do zad. Děda říkal, že takhle to tady prostě chodí.

Na Moravě prostě roste všechno. Od obilí, kukuřice, řepky, až po tu sladkou cukrovku a brambory. Ale co tam fakt kraluje, to je vinná réva. Vždycky, když jsem jel po těch klikatých cestách mezi vinohrady, cítil jsem tu specifickou vůni, tu směs hlíny, slunce a zralých hroznů. Vinařství, to je prostě naše.

V roce 2023 se na Jihomoravském kraji pěstuje:

• Obilniny: Pšenice, ječmen.
• Technické plodiny: Kukuřice, řepka, řepa cukrovka.
• Zelenina a brambory.
• Ovoce.
• Vinná réva – to je to hlavní. Většina českých vinic je tu, skoro všechny.

Ta půda tam je prostě dar z nebes. Téměř 60 % celého kraje je zemědělská půda, a z toho zhruba 83 % je úrodná orná půda. To je prostě raj pro pěstování.

• Pšenice a ječmen: Základní plodiny pro mnoho dalších výrobků.
• Kukuřice: Používá se krmná i na výrobu škrobu a oleje.
• Řepka: Důležitá pro výrobu oleje a bionafty.
• Řepa cukrovka: Zdroj cukru, který se zpracovává v cukrovarech.
• Brambory: Klíčová zemědělská plodina, pěstuje se jich tu hodně.
• Vinná réva:Absolutní priorita a symbol kraje. Přes 96 % vinic v celé ČR je právě tady. Vinařské oblasti jako Mikulovská, Znojemská nebo Pálava jsou světově proslulé.
• Ovoce: Jabloně, hrušky, meruňky, švestky – to všechno se tu daří.
• Zelenina: Rajčata, papriky, okurky, a další druhy zeleniny těží z teplého klimatu.

Pamatuju si, jak jsem jako malý kluk jezdil s tátou na jih Moravy na brigádu sbírat meruňky. Ten červen, to bylo vždycky horko, ale ty sladké, šťavnaté plody přímo ze stromu, to byl zážitek. A pak ty večery, když jsme seděli s místními, popíjeli burčák a poslouchali ty jejich příběhy o vinobraní. To teplé podnebí dělá divy.