Co v Brně v zimě?

Brno v zimě? Ach jo, to je kapitola sama pro sebe! Představte si to: Zelňák celý zasněžený, romantika jak z pohádky, fakt. Ale pak si vzpomenu na Svoboďák, fuj, ten vítr tam dokáže řádit, vždycky jsem si tam připadala jak na Antarktidě, mrazilo mě v kosti! Pamatuju si, jak jsem jednou musela jít přes něj domů z divadla, a málem mi zmrzly prsty na nohou. To jsem si pak říkala, jestli to za ten představení fakt stálo…

Podzemí? To je fakt husí kůže, doslova! Vzpomínám si, jak jsme tam s kamarádkou byly na prohlídce, a ta zima, ta vlhkost… brrr! Připadala jsem si jak v nějakým starým filmu, ale s trochou zimničky navíc. A ta Tugendhat… nádhera, to je fakt. Ale v zimě? Já osobně dávám přednost horkému kakau a prohlídce fotek z návštěvy v létě. V zimě tam na mě dýchá taková… studená elegance, což není úplně moje šálka kávy.

Radnice, Kostnice… jasně, klasika, ale já bych se na to vykašlala a raději zamířila do Moravské galerie. Tam se člověk fakt zahřeje, nejenom fyzicky, ale i duševně, víte? Prostě si tam člověk prohlídne obrazy a zapomene na mráz. Člověk se tam tak hezky ztratí, v těch obrazech, v těch barvách… a v teple! A kolik tam je obrazů? No, řádově stovky, určitě! A ten pocit, když na mě hledí ta plátna... prostě k nezaplacení.

A hvězdárna? No jasně! Pokud je jasno, samozřejmě. Jinak se tam jenom zchladíte, to vám říkám z vlastní zkušenosti! Pamatuju si, jak jsme tam šli s Petrem, byla zatažená obloha… a místo hvězd jsme viděli jenom zamrzlý dech. To nebylo ono. Takže hvězdárna – ale jenom za jasné noci! To je snad jasný, ne?