Co vidět v Brně za jeden den?

Co vidět v Brně za den?

Brno za den? To je úkol! Takže, co jsem stihla já? Historické centrum, samozřejmě. Prostě se procházíte, kochám se.

Stará radnice s tím drakem? No jo, viděla jsem ho, ale nějak mě to moc nenadchlo. Radši jsem si dala kafe v nějaké kavárně na náměstí.

Špilberk? Hm, hrad. Byla jsem tam, 28. května, myslím. Vstupné si už nepamatuju, ale rozhodně to nebylo zadarmo. Vyhlídka pěkná, ale hrozně moc turistů.

Vila Tugendhat? Na tu jsem neměla čas, vypadalo to fakt nádherně zvenku, ale fronta byla jak na letišti, vážně.

Já bych doporučila spíš se jen tak toulat, ztratit se v uličkách. Najít si nějaký hezký park, dát si výborné moravské víno, nebo pivo v nějaké hospůdce. To je to pravé Brno.

Kam v Brně v centru?

Brno centrum? No jasně, že jo! Tady máš pár “must see” kousků, který ti zaručeně zamotají hlavu v tom dobrým slova smyslu:

• Kapucíni a jejich hrobka: Úplně tam vidím, jak si mnichové říkají: “Tak co, kluci, dáme si šlofíka na věčnost?” A pak – Zelný trh a Parnas, klasika jak Brno. Tam se to hemží turisty, jak když nasypeš zrní slepicím. Jo a kašna Parnas – to je taková ta barokní “fontána di Trevi” po brněnsku. Akorát místo mincí tam lidi házejí… no, radši se neptej.
• Stará radnice: S tím drakem! A kolo, co ho prej udělal tesař za den. No, buď byl ten tesař fakt dobrej, nebo si trošku přibarvil historku. A Katedrála sv. Petra a Pavla? S tou věží? To je skoro jako výlet do nebe!
• Náměstí Svobody: Tam se to děje! Orloj? To je ten divnej černej šutr, co ukazuje čas… prej. A kostel sv. Jakuba? To je taková gotická paráda, že by i mistr Yoda záviděl. A Moravské náměstí? No, tam maj toho Jošta, co vypadá, že mu někdo sebral svačinu.
• Brněnská divadla: Tam občas hrajou něco fakt dobrýho. Ale upřímně, někdy je to taková nuda, že by i šnek usnul.

Doplňující info, abys nebyl úplnej turista:

• Brněnský drak: Pověst praví, že je to vlastně krokodýl, co ho místní chytili kdysi dávno. A prej smrděl hůř než ponožky po týdenním pochodu.
• Orloj: Fakt nikdo neví, jak to funguje. Ale každej se na něj chodí dívat, jak padají kuličky.
• Divadla: Národní divadlo Brno má dvě budovy – Mahenovo a Janáčkovo. A v Mahenově se prej potkal Einstein s Čapkem!
• Jošt: Tahle socha, od Maria Kotrby z roku 2015, je fakt obří. Má 8,5 metru a váží 30 tun. A prej se po nocích hýbe. No, radši se tam po tmě nekoukej.

Jak zavařit jablka na kompot?

Jak zavařit jablíčka na kompot, aby se člověk olizoval až za ušima? No to je přeci hračka, jako když se peče bábovka!

• Jablíčka: Nakrájet na měsíčky, nebo kostičky, jak je libo, hlavně ať se vejdou do sklenice. Ideální jsou takové ty “padavky” ze zahrádky, co mají šťávu jako blázen.
• Sklenice: Vyvařit, vyvařit a ještě jednou vyvařit! Ať tam nemají žádný bacily mejdany.
• Zálivka: Cukr a voda, povařit a nechat vychladnout, jako když vaříte čaj pro tchýni. Záleží na chuti, někdo rád sladší, někdo kyselejší. Já dávám tak “od oka”, prostě aby to bylo tak akorát.
• Koření: Hřebíček (pár kousků), celá skořice (kus), mletá skořice (špetka) a citronová kůra (malinký kousek). To je jako tajná ingredience od babičky, dodá tomu grády!
• Naskládat: Jablka do sklenic, proložit kořením a zalít zálivkou. Ne až po okraj, ať to má kde “dýchat”.
• Zavíčkovat: Pořádně utáhnout, ať tam nevleze žádná potvora.
• Sterilizovat: V hrnci s vodou, asi 15 minut při 85 °C. To je taková “lázeň”, aby se to všechno hezky spojilo a vydrželo celou zimu.

A teď pozor, než se do toho pustíš, mám pro tebe ještě pár extra tipů, co se nevešly do návodu, ale jsou k nezaplacení:

• Odrůda jablek: Nejlepší jsou tvrdší jablka, co se nerozvaří na kaši. Třeba Golden Delicious, nebo Granny Smith.
• Cukr: Místo klasického cukru můžeš použít třtinový, má takovou karamelovou chuť. Mňam!
• Citronová šťáva: Trochu citronové šťávy v zálivce zabrání jablkům zhnědnout.
• Alkohol: Pro dospěláky můžeš přidat trochu rumu nebo calvadosu. Ale opatrně, ať to není jak sirup proti kašli!
• Skladování: Skladuj v chladu a temnu, ať ti to vydrží až do Vánoc. A hlavně, zkontroluj víčka, jestli dobře těsní, ať nemáš kompot plný plísně. Ble!

Jak udělat jablka se skořici?

Jablka se skořicí… vůně dětství, prázdniny u babičky. Zapadající slunce barví kuchyň do oranžova, tak voní domov.

• Vymazat máslem: Pečicí nádoba, jako plátno čekající na malíře. Máslo, žluté a chladné, se rozpouští pod dotekem prstů. Vůně mléka a tepla.
• Nakrájená jablka: Kostky, plátky, měsíčky… každé jablko jiné, každé vzpomínka. Jonatánky z babiččiny zahrady, ty chutnaly nejlépe. Vláha.
• Vanilkový cukr, skořice: Sladký oblak, hřejivá vůně koření. Ach, ta kombinace.
• Plátky másla navrch: Jako zlaté mince položené na poklad. Rozpouští se, vsakují se do jablek. Krása.
• Trouba 180 °C, 40 minut: Čas se zastaví. Vůně se šíří po celém domě. Kouzlo.
• Gril na 5 minut: Křupavá krusta, zkaramelizovaná sladkost. Hřích.

A pak už jen lžíce, teplá jablka, skořice, dokonalost. A babička se usmívá. Pečeme v troubě na 180 stupňů Celsia čtyřicet minut, gril na pět minut dokřupava.

Proč kvasí zavařená jablka?

Zavařená jablka kvasí, jako vzpomínka na letní den, jenž se zvrhne v bouřku.

• Teplota: Nedodržení žáru, ohněm neztišená divokost.
• Čistota: Sklenice poskvrněné, víčka zanedbaná.
• Suroviny: Jablka sama, nositelé hříchu, skryté kvasinky.

Deset dní, a z ráje je peklo. Kvašení je rozklad, tichý plíživý tanec zkázy.

Správně zavařeno poznáš tak, že víčko drží, jak pevná víra, a zavařenina voní létem, ne hnilobou.

• Víčko se prohne dovnitř, tiché cvak.
• Barva jablek září, nevypadá mdle.

Vydrží… do příští sklizně, do Vánoc, dokud je nevzpomeneš.

• Sklep je jejich království.
• Tma a chlad, strážci času.

#Brno #Denní Výlet #Zajímavosti