Co vzít s sebou na lyže?
Co vzít s sebou na lyže? Nezbytnosti pro sjezdovku.
Ach, zase to balení na hory, viď? Vždycky si říkám, že už to mám v malíku, ale pak stojím před skříní a hlavou se mi honí snad tisíc věcí. Jako minule v lednu, když jsme jeli na pár dní do Pece pod Sněžkou, jen tak s kamarády, víš? A pak na něco zapomeneš, a je to v háji, třeba nabíječku na mobil nebo jen krém na obličej.
No ale k lyžím. Lyže, ty jsou jasné, bez nich to nejde. Mám svoje, Atomic Redster, takové ty trochu tvrdší, co mi kámoš Jirka doporučil, pamatuju si, že jsem je koupil předloni v Hradci za nějakých dvanáct tisíc, super kauf.
A s nimi samozřejmě to vázání, které je k lyžím neoddělitelně spojené, chápeš. Někdy se na to zapomíná, ale ono je to fakt základ. Nastavené na mou váhu, podle toho, jak rychle jezdím. Pamatuju si, jak mi jednou po pádu nevyšláplo a málem jsem si něco udělal s kolenem, no mazec. Pak jsem to nechal pořádně seřídit ve ski servisu v Rokytnici, tenkrát začátkem února.
Pak ty lyžařské boty, to je kapitola sama pro sebe. Mám pocit, že nikdy nebudou stoprocentně pohodlné, že jo. Ale ty moje, Lange, jsou celkem fajn, už jsem si zvykla. Kupoval jsem je v Intersportu v Praze na začátku sezóny 2022, stály kolem sedmi tisíc.
Hůlky se zdají jako taková maličkost, ale bez nich se blbě odrážíš na plackách, hlavně když jsi unavený. Nebo když se motáš ve frontě na lanovku, to je pak k nezaplacení. Mám nějaké starší Leki, takové ty černé s červenými detaily, docela omlácené, ale drží.
A helma, to je prostě nutnost. Žádné kompromisy. Mám už asi třetí, teď nějaký model od Uvexu, po tom, co jsem si jednou trošku štrejchnul hlavou o strom, když jsem blbě odbočil. To bylo loni v březnu v Rakousku. Dost jsem se bál.
Ty lyžařské brýle jsou taky důležité, protože když sněží nebo je mlha, tak fakt nic nevidíš. Mám dvoje, jedny do sluníčka a jedny do špatného počasí, abych nebyl úplně slepý. Ty tmavé jsem koupil na internetu před Vánoci, nějaké Scott, za patnáct stovek, myslím.
A ten chránič páteře, jo, na to jsem ze začátku kašlal. Ale pak jsem viděl, jak jeden kluk spadl a vypadalo to hrozivě. Tak jsem si hned pořídil takový ten měkký, co se dá nosit pod bundou, značky Komperdell.
Nakonec batoh. Já s sebou nenosím lavinový batoh, to je spíš pro freeskieraře mimo sjezdovky, na co já se držím značených tratí. Ale malý batůžek na svačinu, pití, náhradní rukavice a třeba nabíječku na telefon, to je vždycky fajn. Jen abych zase nezapomněl ten krém na obličej, to se mi minule v Itálii v Dolomitech vymstilo, ty spáleniny, au.
Co si vzít s sebou na lyže?
Co si vzít s sebou na lyže: lyže, boty, vázání, hůlky, helma, brýle, bunda, kalhoty, rukavice, funkční prádlo, chránič páteře.
Vzduch voní sněhem, ještě než napadl. To ticho před cestou, když se vybavení skládá na hromadu v předsíni. Každý kus je příslibem. Příslibem mrazu, co štípe do tváří, a slunce, co se odráží od nekonečné bělosti.
Moje staré rukavice, pamatují si každý pád, každý dotek ledového zábradlí u lanovky. Jsou jako druhá kůže, plná jizev a příběhů. Moje Leki hůlky, památka po tátovi. Jsou studené do dlaně, ale hřejí v srdci. Špindlerův Mlýn, rok 2012, slunce pálilo do sněhu.
Dech se mění v krystalky. Ticho. Jenom ten zvuk, ten jediný zvuk lyží krájejících ranní manšestr. Rytmus. Svištění větru kolem helmy. Pocit, že neexistuje nic jiného. Jenom ten svah, ta rychlost, ta svoboda. Všechno ostatní zmizelo, odplynulo.
Jsi jenom ty a hora. Nic víc, nic míň.
A pak to teplo, co tě zalije v chatě. Vůně čaje, dřeva a mokrých rukavic. Únava, ta sladká, poctivá únava v nohou. A vědomí, že zítra... zítra to celé začne znovu. Ten bílý sen.
Systém tří vrstev je základ. Nikdy se neoblékejte jako cibule do deseti kusů. Jde o funkčnost.
- První vrstva: Přímo na tělo. Termoprádlo. Musí odvádět pot. Nikdy ne bavlnu, ta studí. Merino vlna nebo kvalitní syntetika. To je alfa a omega komfortu.
- Druhá vrstva: Izolace. Zadržuje teplo, které tělo produkuje. Fleece mikina, lehká vesta s umělým vláknem. Dýchá, ale hřeje.
- Třetí vrstva: Ochrana. Lyžařská bunda a kalhoty. Chrání před větrem, sněhem, vodou. Hledejte vodní sloupec a prodyšnost. Membrána jako Gore-Tex je jistota.
Bezpečnost je absolutní priorita.
- Helma je absolutní základ. Bez debaty. Chrání to nejcennější. Dnešní helmy jsou lehké, odvětrané a pohodlné. Žádné výmluvy.
- Chránič páteře. Důrazně doporučeno pro rychlou jízdu, jízdu v parku nebo mimo sjezdovky. Může zachránit od vážného zranění.
- Kvalitní lyžařské brýle. Nejen proti slunci. Chrání před větrem, sněhem, a hlavně zlepšují viditelnost v mlze nebo při sněžení. Hledejte skla s UV filtrem.
Doplňky, na které se zapomíná.
- Lyžařské ponožky. Ne obyčejné. Jsou polstrované na správných místech a odvádějí vlhkost.
- Krém na opalování s vysokým UV faktorem. Horské slunce je zrádné a pálí i v zimě.
- Balzám na rty.
- Malá termoska s horkým čajem v batohu. K nezaplacení.
- Energetická tyčinka nebo hroznový cukr v kapse pro případ nouze.
Jak se obléci na lyže?
Na lyže se pod helmu obléká funkční čepice nebo kukla. Na spodní část těla patří lyžařské kalhoty. Zateplené nebo membránové, záleží na aktuálním počasí a pocitu tepla. Chrání před sněhem, větrem i deštěm.
Pamatuju si, jak jsem poprvé jel na lyže, to už je pár let zpátky, Vánoce 2018 v Krkonoších. To byl ten opravdový lyžařský zájezd s partou. Kámoš Jirka, ten má s lyžováním zkušenosti jak málokdo.
Já si myslel, že mám všechno super. Pod helmu tenkou bavlněnou čepici, co mi máma koupila. Lyžařské kalhoty, co jsem si půjčil od ségry, myslím, že byly spíš "designové", na parádu.
Celý den na sjezdovce, slunce sice svítilo, ale foukal pořádný vichr, sníh šlehal do tváře. Měl jsem pocit, že mi snad omrzají uši i skrz tu čepici. A ty kalhoty? K večeru jsem měl mokrý zadek a takovou zimu, že jsem se klepal.
Fakt jsem si uvědomil, že funkčnost je NAD VŠÍM, ne jen vzhled. Jirka mi pak poradil, ať si koupím pořádnou kuklu z merina a lyžařské kalhoty s membránou. Ty jeho rady mi fakt otevřely oči. Od té doby už nic nepodceňuju.
- Základní vrstva:Klíčové je funkční prádlo. Merino vlna nebo syntetika. Musí odvádět pot od těla, jinak ti bude zima. Žádná bavlna!
- Střední vrstva: Fleecová mikina nebo tenká softshellová bunda. Podle počasí a jestli jsi zimomřivý/á. Drží teplo.
- Vnější vrstva (bunda): Lyžařská bunda s membránou (např. Gore-Tex, Pertex). Musí být nepromokavá a prodyšná. Chraň se před sněhem, větrem.
- Kalhoty: Jak už zmíněno. Zateplené na mráz, membránové na teplejší dny nebo když pod ně dáš tlustší funkční prádlo.
- Ruce:Zateplené, nepromokavé rukavice jsou nutnost. Mokré a zmrzlé ruce kazí celý den. Palčáky hřejí víc než prstové.
- Nohy: Speciální lyžařské ponožky. Tlusté, s polstrováním. Žádné obyčejné bavlněné ponožky!
- Oči: Lyžařské brýle (goggles). Chrání před UV zářením, sněhem, větrem. A létajícím sněhem.
- Bezpečnost: Helma je samozřejmostí. Zvaž i chránič páteře, hlavně když jsi začátečník nebo jezdíš rychleji. Bezpečí nadevše.
Co nosit na lyže?
Na lyže se nosí funkční prádlo (první vrstva), izolační mikina (druhá vrstva) a nepromokavá bunda a kalhoty (třetí vrstva). Nezbytné doplňky jsou helma, lyžařské brýle, rukavice a nákrčník.
Bože, zase to balení. Co si vzít letos. Hlavně tu helmu, musím koupit novou, ta moje stará Giro už má prasklinu. Něco s MIPS technologií, to je teď standard. Bezpečnost fakt na prvním místě, viděl jsem pád v Peci a stačilo mi.
A brýle. To je taky věčný téma. Moje starý Oakley jsou tak poškrábaný, že přes ně sotva vidím. Potřebuju nový sklo, kategorie S2 je nejuniverzálnější na to naše počasí. Nebo rovnou nový Smith I/O MAG? Jen ta cena, uff.
Musím si to napsat, jinak půlku zapomenu. Systém vrstvení je alfa a omega.
- První vrstva: Jedině merino. Žádná bavlna, NIKDY. Ta studí jakmile se trochu zpotíš. Mám jedno triko od Devold a je nesmrtelný. Nesmrdí ani po třech dnech na svahu.
- Druhá vrstva: Fleece mikina. Nebo něco technického. Polartec je super. Žádná tlustá péřovka pod bundu, to je nesmysl, v tom se člověk upeče a pak zmrzne.
- Třetí vrstva: Bunda a kalhoty. Tady se nevyplatí šetřit. Klíčový je vodní sloupec a prodyšnost. Cokoli pod 10 000 / 10 000 mm je na nic. Ideál je 20k/20k. Gore-Tex je jistota.
Rukavice mám prsťáky i palčáky. Palčáky jsou teplejší, ale v prsťákách se líp drží hůlky a zapínají přezkáče. Klasický dilema. Značka Hestra je top, ale taky drahá. Ponožky! Lyžařský, vysoký, zase merino. Tlustý neznamená teplý.
Nákrčník Buff je základ. Když mrzne a fouká, beru kuklu. A sakra, opalovací krém, SPF 50+, a jelení lůj. Na horách slunce pálí jako ďas, i když je pod mrakem. To se vždycky spálím. Měřím 185 cm, 85 kg, bunda velikost L, kalhoty M, každá značka to má jinak, to je na palici. Zkoušet zkoušet.
Co se nosí na lyže?
Sakra, zase to balení na hory. Vždycky něco zapomenu. Loni to byly rukavice, musel jsem kupovat nový za dva litry v Peci. Hrůza. Takže letos si to radši sepíšu.
Základ je to funkční prádlo. Dlouhej rukáv, dlouhý spodky. Merino je nejlepší, nesmrdí to ani po tejdnu. Syntetika je levnější, ale... no. Petr, 28 let, z Liberce, a pořád se učím. Pak ponožky, proboha, ty vysoký lyžařský, ne ty kotníkový co nosím v létě do tenisek. To je fakt fakt chyba.
Co se nosí na lyže:
- 1. Spodní funkční vrstva (prádlo, ponožky)
- 2. Střední izolační vrstva (mikina, vesta)
- 3. Vnější ochranná vrstva (bunda a kalhoty)
- Doplňky (rukavice, helma, brýle, nákrčník)
Pak mikina. Fleecová je klasika, ale lepší jsou ty tenký technický. Mám jednu, co skoro nic neváží a hřeje jak blázen. Někdy si beru i vestu, když je fakt kosa. To je dobrý pod bundu, volně se v tom hejbe rukama. Mám na sobě jenom to.
Bunda a kalhoty. To je jasný. Vodní sloupec a prodyšnost, to jsou ty dvě čísla, co rozhodujou. Pod 10 000 mm nechoď. Hned jsi mokrej. Kalhoty s kšandama jsou jistota, nepadaj a netáhne ti na záda. Moje bunda má i ten záchrannej systém RECCO. Nikdy nevíš.
Ještě další krámy, bez kterých to nejde:
- Helma. Bez ní už skoro nikoho na svahu nevidíš. Povinná věc.
- Brýle. Když svítí slunce, nebo když chumelí, bez nich jsi slepej. A chrání před větrem. Oči slzí jak o život.
- Rukavice. Dvoje. Jedny tenký a jedny pořádný palčáky na velkou zimu.
- Nákrčník nebo kukla. Ten vítr umí bejt fakt ostrej, hlavně na lanovce. Chrání to obličej.
Co si obléknout na lyže?
Vrstvení. Klíč.
- Základ: Merino. Ne bavlna. Odvádí pot. Udržuje sucho. Sucho = teplo.
- Střed: Fleece. Mikina. Izolace. Podle teploty.
- Vnější: Nepromokavá bunda. Proti větru. Proti sněhu. Proti všemu.
- Ochrana: Páteřák. Bezpečnost především. Vesta s ním.
Každá vrstva má svůj smysl. Žádná navíc. Žádná chybí. Zima si nevybírá. Lyže taky ne.
Kolik vrstev oblečení na lyžování?
Tři vrstvy jsou systém. Ne kompromis. První saje pot. Druhá izoluje. Třetí chrání před světem.
Já, Jan Novák, bytem v Praze 6, nosím jen merino. Gramáž 190. Konkrétně Icebreaker. Mokré tělo nezchladí. Vydrží týden bez zápachu. Syntetika je náhražka. Levná. Krátkodobá.
Druhá vrstva. Teplo. Jen teplo. Fleece z Polartecu. Nebo lehká primaloftka. Nechává vlhkost projít pryč. Dál od těla.
Vnější vrstva. Štít. Proti větru. Proti vodě. Membrána je klíčová. Gore-Tex, Dermizax. Čísla rozhodují. Vodní sloupec, prodyšnost. Pod 20 000 nechodím. Zbytek je jen design. Móda.
- Bavlna je smrt. Nasaje pot. Zůstane mokrá. Studí. Bere energii.
- Čtvrtá vrstva je projev nejistoty. Zbytečná zátěž. Na čekání ve frontě stačí tenká péřovka v batohu.
- Ponožky jsou základ. Zapomenutý základ. Merino. Žádné froté.
- Větší chyba je se přehřát, než se podchladit. Zpocené tělo mrzne rychleji. Větrací zipy nejsou pro okrasu. Používají se.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.