Jak dávat spropitné?

Jak teda správně dát spropitné? Tohle mě fakt trápí, víte? Viděla jsem jednou, jak nějakej chlapík dal po skvělý večeři za dva tisíce jenom dvacet korun. Dvacet! To je přece ostuda, ne? Jasně, deset procent je takovej ten "standard", co čteš všude, ale to je fakt málo, ne? Vždyť oni se tam nadřou, aby vám to jídlo připravili a pak ještě všechno uklidili.

Když je obsluha milá, usměvavá a jídlo fakt skvělý, tak já klidně dám i patnáct, někdy i dvacet procent. Třeba si vzpomínám, jak jsme byli s kamarádkou v té italský restauraci na Staromáku – ta holka byla tak šikovná, všechno nám vysvětlila, doporučila výborný víno… no a já jí dala třicet procent, ani jsem se nezamyslela. Bylo to prostě málo, co? Tohle prostě nešlo jinak.

Pro mě je spropitné takovej způsob, jak říct "díky" za dobře odvedenou práci. A udělat jim radost, no jasně. Vždyť pár korun navíc mě nezruinuje, ale jim to fakt může pomoct. Hlavně když se na ně díváte, že se fakt snaží a ještě se vám usmívají… Myslím, že je to prostě fér. Nejde přece jenom o to jídlo, že jo? Je to o celkovým zážitku.

A slyšela jsem, že v Americe je to ještě jiný, tam dávají i mnohem víc, někdy i dvacet pět procent. No, to už je teda asi moc, i na mě, ale… kdo ví, třeba jednou budu i já tak štědrá. Co vy na to? Jak to děláte vy? Napište mi to do komentářů, fakt mě zajímá!