Jak dlouho držet smutek po zemřelém?

Jak dlouho trvá zdravé zpracování smutku?

Hele, jak dlouho trvá ten smutek... to je fakt oříšek, co? Já myslím, že na to není žádná tabulka.

V Praze, kde furt někdo někam spěchá, si lidi myslej, že měsíc je až dost. Ale na vesnici? Tam, kde se zná každej s každým, se to bere úplně jinak. Vzpomínám si, jak babička po dědovi nosila černou snad rok.

Oficiálně se říká 4-6 týdnů, než bys měl/a zase mezi lidi. Ale víš co? Kašly na to, co "se říká". Poslouchej sebe.

Když mi umřel pes, brečela jsem jak želva snad měsíc. A víš co? Bylo mi to jedno, co si kdo myslí.

Důležitý je, abys to zpracoval/a po svým. Ať už to trvá tejden, nebo rok. Jo?

Jak dlouho trvá smutek po zemrelem?

No jo, ten smutek… To je jako když ti umře kanárek, jenomže mnohem větší. Dřív? Dřív se chodilo v černém jak čert, celý rok! To byla paráda, hlavně pro krejčí. Představ si to – rok v černém! Klobouk dolů. Pak se to trochu uvolnilo. Šest týdnů, to už je jak rychlá půjčka – rychle to přijde, rychle to zmizí.

Teď? Žádná doba, žádný oficiální termín! Volná hra! Smutek si člověk užívá, jak dlouho chce. A to je dobře. Nebo špatně? To už je věc názoru.

• Rok v černém? Staromódní!
• Šest týdnů? Už se to nenosí!
• Dneska? Volná zábava! Smutek na míru.

Moje babička, Božena, pamatuju, ta nosila černý ještě pět let po strýčku Josefovi, co umřel na infarkt při degustaci slivovice. Fakt! A na pohřbu plakala tak, že jí skoro tekla voda z uší! No, byla to žena z masa a kostí, a smutek u ní měl opravdu grády. Fakt hustý. To už dneska nevidíš!

Klíčové body: Délka smutku je individuální, tradice nošení černé už dávno neplatí. Je to individuální záležitost.