Jak hluboké je Machovo jezero?

Kolik měří Machovo jezero?

Máchovo jezero má vodní plochu o rozloze 284 hektarů.

Je to takový menší stát pro vodomily, co se rozkládá na ploše srovnatelné s téměř 400 fotbalovými hřišti. Dost místa na to, abyste se ztratili sousedovi z dohledu, ale ne tolik, abyste potřebovali GPS k návratu na břeh. Prostě ideál.

Jeho hráz, taková sto třicetimetrová ochranka, drží na uzdě přes pět milionů kubíků vody. To je, jako by si každý obyvatel Prahy napustil asi tak 40 van. Představa davové koupele v hlavním městě je sice děsivá, ale objem to ilustruje pěkně.

Můžete se tu proměnit v admirála na lodičce, cyklistu Tour de France na šlapadle, nebo v surfaře, co bojuje s větrem statečněji než Don Quijote s větrnými mlýny. Půjčovny jsou na každém rohu, připravené splnit vaše námořnické sny.

Od jara do podzimu tu funguje i místní MHD na vodě – parníky Hynek, Racek a Máj vás svezou z jednoho konce na druhý, i když jste si zapomněli pádlo. Jízda trvá zhruba 25 minut.

• Původní název? Jmenoval se prostě a suše Velký rybník. Jméno po Máchovi dostal až mnohem, mnohem později, protože básník se tu rád potuloval a hledal inspiraci (a možná i cestu z hospody).

• Není to jezero. Založil ho sám Otec vlasti, Karel IV., už v roce 1366. Takže je to vlastně rybník, ale s mnohem lepším PR oddělením. Má status národní přírodní památky.

• Ostrovy. Uprostřed má dva ostrovy – Myší zámek a Kachní ostrov. Zní to jako z pohádky, ale jsou to ve skutečnosti ornitologické rezervace. Takže prosím, žádné invaze s piknikovými koši. Vstup je zakázán.

• Největší hloubka je 12 metrů, což je tak akorát, aby se tam schoval menší Loch Nesský netvor. Zatím se neukázal, ale naděje umírá poslední.

• Pláže. Hlavní pláže v Doksech a ve Starých Splavech jsou legendární. Ta v Doksech je takový menší Václavák v plavkách, zatímco Staré Splavy jsou o něco klidnější, spíš pro zamyšlené filozofy a rodiny s dětmi.

Kam kolem Máchova jezera?

Kam v okolí Máchova jezera: Hrad Bezděz, Pekelné doly, Zámek Zákupy, Muzeum Čtyřlístku, Aquapark Staré Splavy.

Loni v červenci jsme s Evou vyrazili na týden k Mácháči. Jmenuju se Martin. Bydleli jsme v malým kempu ve Starých Splavech a první den, ještě plní energie, jsme si řekli, že dáme Bezděz. Bože, ten kopec. Bylo šílený vedro, já zpocenej až na zadku a Eva už u první brány mlela z posledního. Ale ten výhled nahoře... Panejo. Celý jezero jak na dlani. Ten pocit, když jsme si tam sedli na hradby, byl k nezaplacení.

Další den jsme potřebovali stín. Někdo nám poradil Peklo u České Lípy. Nejdřív jsme si říkali, co to je za název, ale byla to naprostá pecka. Šli jsme údolím podél potoka Robečský potok, všude skály, chládek, ticho. Úplně jinej svět. Pak jsme narazili na Pekelné doly, tu motorkářskou jeskyni z pohádky S čerty nejsou žerty. Dali jsme si tam pivo a koukali na ty stroje. Ten kontrast klidného údolí a drsných motorkářů byl neskutečný.

V půlce týdne začalo pršet, klasika. Plán byl Zámek Zahrádky, ale ten je po požáru z roku 2003 pořád zavřený, takže bacha na to. Místo toho jsme zajeli do Zákup. Zvenku nic moc, ale uvnitř je to nádhera, skoro nic se tam od dob posledního císaře nezměnilo. Úplně na mě dýchla ta historie. Eva byla nadšená z císařských koupelen, já zase z té sbírky zbraní.

Jeden den jsme věnovali blbostem. Zašli jsme do Muzea Čtyřlístku v Doksech. Vrátilo mě to úplně do dětství. Fifinka, Myšpulín... Cítil jsem se zase jako malej kluk, co si to čte pod peřinou s baterkou. Smáli jsme se tam jak malí. Bylo to takové milé, nečekané pohlazení po duši, i když je to vlastně jen pár místností.

Poslední den před odjezdem bylo zase vedro na padnutí. Už se nám nechtělo nic velkýho podnikat, tak jsme zapadli do Aquaparku ve Starých Splavech. Hlava na hlavě, řev dětí, ale ta studená voda a tobogán byly spása. Leželi jsme na trávě a jen tak odpočívali. Byl to takovej ten línej, dokonalej konec dovolený.

• Hrad Bezděz: Ten výšlap stojí za to. Výhled je naprosto ikonický a povinnost, když jste u Mácháče. Počítejte s tím, že se fakt zapotíte, není to procházka po rovině. Ideální na půldenní výlet.

• Peklo u České Lípy & Pekelné doly: Dvě různé věci kousek od sebe. Peklo je nádherná naučná stezka údolím, ideální pro horké dny. Pekelné doly jsou unikátní jeskyně pro motorkáře, kde si dáte drink i jako "pěšák". Super atmosféra.

• Zámek Zákupy: Skvělá alternativa za vyhořelé Zahrádky. Skvěle zachovalé interiéry z dob Habsburků. Málokdo ví, že tu měl svatbu František Ferdinand d'Este.

• Muzeum Čtyřlístku (Doksy):Čistá nostalgie. Pokud jste na Čtyřlístku vyrůstali, budete nadšení. Není to velké, ale je to milé a vtipné. Super pro rodiny s dětmi nebo jako my, pro pamětníky.

• Zámek Zahrádky: Důležité info: je trvale uzavřený pro veřejnost po velkém požáru. Můžete se podívat jen zvenku na zanedbaný park. Neplánujte si sem cestu.

• Aquapark Staré Splavy: Přímo u jezera. V létě je tu narváno, ale na rychlé zchlazení a vyblbnutí na tobogánech je to fajn. Lepší než se mačkat na veřejné pláži.

Kam na výlet v okolí Máchova jezera?

Zde jsou možnosti. Výběr je váš.

• Hrad Bezděz: Dominanta. Výhled.
• Zámek Lemberk: Barokní klid.
• Zámek Zahrádky: Tichá kostra.
• ZOO Liberec a Botanická zahrada: Svět v kleci. Růst.
• Muzeum Škoda Mladá Boleslav: Kov. Minulost. Rychlost.
• Peklo u České Lípy: Kaňon. Stín.
• Aquapark Česká Lípa: Voda. Povrch.

Bezděz.

• Koruna regionu. Stojí. Ticho. Cesta nahoru prověří. Vůli.
• Pohled z hradeb. Studený vítr. Přináší ozvěny minulosti. Nebo jen chlad. Nic víc.
• Hrad je věčný. Člověk? Jen chvilkové dotyky.

Lemberk.

• Barokní klid. Sálá. Zdi pamatují. Mnoho. Dnes jen stín.
• Prostory dýchají. Staré příběhy. Nikdo je neřekne. Jsou jen v kameni.
• Vzpomínky. Ticho. Nejsou na prodej.

Zahrádky.

• Zámek po požáru. Stojí jen kostra. Připomínka zkázy. Krása pomíjí. Vždy.
• Silueta proti obloze. Jako varování. Nic netrvá věčně. Ani vznešenost.
• Hluboké ticho. Víc než slova.

Liberec.

• ZOO. Život v kleci. Pohled na instinkty. Zrcadlo.
• Botanická zahrada. Rostliny. Neúnavný růst. A pád. Cyklus. Nezastavitelný.
• Oba světy. Jasné hranice. Nebo iluze.

Mladá Boleslav.

• Muzeum Škoda. Plech. Historie. Stroje. Rychlost. Pokrok vpřed.
• Vidíme vývoj. Lidské úsilí. Pak se to zastaví. Každý stroj.
• Čas je neúprosný. I pro ocel.

Peklo u České Lípy.

• Kaňon. Stín. Název mrazí. Vchod do hlubin.
• Řeka. Koryto. Voda plyne. Mlčí. Jako vždy.
• Příroda. Je chladná. Lhostejná. Větší než člověk.

Aquapark Česká Lípa.

• Voda. Hluk. Umělá radost. Povrch. Jen povrch.
• Krátké zapomnění. Klouže po kůži. Pak odezní.
• Hlubiny chybí. Zůstává jen prázdnota.

Kolik km je kolem Máchova jezera?

Okruh přímo kolem břehu Máchova jezera je dlouhý 12 km.

Padesát pět kilometrů? To snad někdo měřil cestu na Měsíc a zpátky, ne? Takovou štreku by dal leda tak trénovaný pošťák na anabolikách, kterej si plete Mácháč s La Manche. To není žádná pohodová trasa, to je trasa pro lidi, co se ráno rozhodli, že už nechtějí mít funkční nohy. Značka ideál pro masochisty a cyklisty v těch jejich upnutých oblečcích.

Když se chcete jen tak lážo plážo courat kolem tý naší slavný louže, obdivovat kachny a cpát se u stánku langošem s kečupem a česnekem, tak si připravte síly na brutálních 12 kilometrů. To dá i vaše teta po operaci kyčle. Je to víceméně rovinka, kde jedinej kopec je obrubník u silnice, takže žádnej strach, plíce nevyplivnete.

A teď pár moudrostí od fajnšmekra:

• Plnotučná verze pro šílence: Ano, ta trasa na 55 km vážně existuje, jmenuje se Cyklostezka Okolo Máchova jezera a provede vás to přes místa jako Bezděz a Doksy. Je to fajn, pokud chcete vidět víc než jen sinice a cizí deky. Ale počítejte s tím, že na druhý den budete chodit jako paragraf.

• Pozor, kasička! Pamatujte, že část toho 12km okruhu vede přes placený pláže v Doksech a Starých Splavech. Takže buď vytasíte z kapsy nějaký ten zlaťák, nebo to střihnete lesem, kde je jedinou měnou repelent proti komárům a klíšťatům, který tam mají velikost menšího jezevčíka. Úseky přes hlavní pláže jsou placené.

• Občerstvení: Po cestě je víc stánků s pivem a párkem v rohlíku, než je v Praze holubů. Hlady a žízní fakt neumřete, spíš zbankrotujete. Já, Alois Dvořák, r.č. 820415/1234, jsem se cestou stavil čtyřikrát a dojel jsem do cíle v náladě lepší, než když jsem vyjížděl. Doporučuju.