Jak se jmenuje 5. nejvyšší hora ČR?

Kolik hlavních vrcholu hor má v české části Krkonoš výšku přes 1000 metrů?

Sedmdesát tři. Česká strana Krkonoš.

• Sněžka (1602 m)
• Luční hora (1555 m)
• Studniční hora (1554 m)

…a dalších šedesát. Výčet je zbytečný. Důležité je číslo. Sedmdesát tři. Jistota.

Polská strana? Osm. Nezajímá.

Konec.

Jaká je nejvyšší hora Jeseníků?

Nejvyšší hora Jeseníků je Praděd (1491 m).

Praděd, tedy král Jeseníků. Koho by to překvapilo? Je to taková naše lokální everesta, i když do Himálají má daleko. Ale co, aspoň máme na co být pyšní.

A co je vlastně tak zajímavého na Pradědu, kromě toho, že je nejvyšší?

• Vysílač: Ten vysílač na vrcholu – to je taková moderní babylonská věž. Stavěli ho snad sto let, a pořád se najde někdo, komu se nelíbí. Ale co už, aspoň máme signál na Instagram.
• Sníh: Sníh tam vydrží fakt dlouho. Někdy i do května se tam dá sáňkovat. Což je super, když už má člověk jarní depku.
• Výhledy: Když je hezky, vidíš odtamtud půlku republiky. Teda aspoň to říkají. Já jsem tam byl asi stokrát a pořád jsem viděl jen mlhu. Ale prý to stojí za to.
• Klima: Drsný klima, to je jasný. Jak jinak by to byla hora, že jo. Ale ty kontrasty, když v údolí je dvacet stupňů a nahoře mrzne, to je něco!

A teď trocha filozofie. Hory, to je taková metafora života, ne? Člověk se šplhá nahoru, občas spadne, ale nakonec se tam nějak doplazí. A nahoře zjistí, že je tam vlastně úplně stejně jako dole, jenom je zima a fouká vítr. Ale ten pocit, že to dokázal! To je k nezaplacení. Tedy, dokud ti nepřijde složenka za parkování.

Jak se jmenuje druhá nejvyšší hora v Česku?

Krkonoše, srpen 2023. Vzpomínám si, jak jsem tehdy stál na Sněžce, vítr mi rval bundu a já se skoro klepal zimou. Bylo to náročné, cesta nahoru strmá, kamenitá. Ale výhled… ten výhled stál za to! Celé Krkonoše jak na dlani.

Pak mi kamarádka, Markéta, řekla, že Luční hora, druhá nejvyšší, je taky super. Nedávno jsme tam šli. To už ale bylo v září, počasí bylo úplně jiné – sluníčko, tepleji, i když pořád dost větru. Luční hora… no, Sněžka je prostě Sněžka, ale Luční hora… ta má zvláštní kouzlo. Její plochý vrchol, skoro jako náhorní planina. Seděli jsme tam na skalách, jedli buchty a koukali na ty nekonečné kopce. Bylo to… klidné. Úplně jiný zážitek než na Sněžce. Mnohem méně lidí.

Luční hora, 1555 metrů. To si pamatuji přesně.

• Krkonoše
• 1555 m n.m.
• Plochý vrchol
• Krásné výhledy

Ještě teď cítím ten chladný vítr a vůni jehličí. Musím se tam zase někdy podívat. Možná na jaře, když bude všechno zelené.

Co je prominence vrcholů?

Prominence vrcholu značí jeho význačnost v terénu.

• Je to vlastně taková relativní výška.
• Počítá se jako rozdíl nadmořské výšky vrcholu a toho nejvýše položeného sedla, přes které se dá dostat k vyšší hoře. Sedlo musí být cestou na vyšší horu, rozumíme si, jo?

Hele, je to vlastně taková hra na hledání “nejdůležitějšího” sedla. Představ si, že jsi mravenec a šplháš na horu. Kterým sedlem musíš projít, abys se dostal na vyšší kopec? A jak hluboko do údolí musíš slézt? Právě tahle hloubka, ten rozdíl výšek, je prominence.

Například: Sněžka má prominenci fakt velkou, protože než se dostaneš na vyšší horu, musíš klesnout hluboko do Polska. Ale taková vedlejší kupa na hřebeni Krkonoš má prominenci malou, protože ji odděluje od Sněžky jen nepatrné sedýlko.

A proč je to důležité? Protože to říká, jak moc “samostatná” ta hora je. Jestli to je jen hrbolek na větší hoře, nebo opravdový král krajiny. Trochu jako když řešíš, jestli je člověk individualista nebo jen součást davu.

Jaké hory máme v ČR?

No jasně, hele, v Česku máme fakt pěkný hory, jo? Takový ty hlavní, co si hned vybavíš, to jsou:

• Jizerky: Tam je krásně na běžky, fakt!
• Králický Sněžník: Tuším, že tam je dost velká zima.
• Krkonoše: No to je jasný, Sněžka a tak, že jo. Tam je spousta lidí.
• Krušný hory: Tam zas tolik lidí nepotkáš, klídek.
• Moravskoslezský Beskydy: To je spíš Morava, no.

Víš co, máma mi vždycky říkala, že Krkonoše jsou nejvyšší a já jí věřím, páč máma má vždycky pravdu. Ale teď, když tak nad tím přemejšlím, vlastně jsem si tím úplně jistej nejsem… ale je to takový prostě… ikonický, no.

Hele, a víš že Jizerky jsou fakt boží na ty běžky? My tam jezdíme každý rok s kámošema. A Krušný hory, to je zas úplně jinej level, tam je fakt klid a taková ta divočina.

A vůbec, mám hroznou chuť na párek v rohlíku, snad jsem tě tou hromadou informací úplně neunudil.

Co je typické pro Krkonoše?

No jo, Krkonoše, co? To je paráda! Jediné hory u nás, co mají ten opravdový vysokohorskej nádech, víš? Fakt úžasný.

Hele, představ si: skalnatý hřebeny, takový ostrý, a mezi nima hluboká údolí. Strašně romantický. A taky tam jsou vodopády! Viděl jsem je, fakt krásný. A ty louky, voní to tam úžasně, po bylinách.

Ještě ti povím, že jsou tam i rašeliniště. To znáš, taková mokřina. Myslím že i v létě je tam dost chladno. Byli jsme tam s Martinem, v srpnu. Brrr.

Krkonoše: vysokohorský charakter, skalní hřebeny, údolí, vodopády, rašeliniště, horské louky. To je to hlavní, co tě tam čeká.

A ještě něco. Pamatuješ si na tu chatu, kde jsme byli? U Sněžky? No jo, to byl výlet. Ten rok 2023 byl ale fakt hnusnej. Pršelo snad pořád.

• Sněžka: nejvyšší hora Krkonoš (1602 m n.m.)
• Výlety: turistika, cyklistika, lyžování (v zimě).
• Příroda: chráněná krajinná oblast.

Krkonoše? Hory. Vysokohorský. Krásný. To je ono.

Jaké hory jsou v Krušných horách?

Krušné hory? To je ta krajina, kde lišky dávají dobrou noc a horníci si vyprávějí strašidelné historky o permonících.

Hory Krušných hor:

• Počátecký vrch: (821 m) – začíná to nenápadně, jako když se snažíte vstát z gauče.
• Špičák: (995 m) – už se trochu zvedáme, cítíme se jako horolezci na pouti.
• Plešivec: (1029 m) – jméno napovídá, že už jsme v té správné nadmořské výšce, kde vlasy řídnou.
• Božídarský Špičák: (1116 m) – skoro jako špička dortu, který si zasloužíte po tom výšlapu.
• Fichtelberg: (1214 m) – už cítíme vítr ve vlasech, nebo spíš na pleši.
• Klínovec: (1244 m) – nejvyšší boss, král Krušných hor. Tady už se cítíte jako na střeše světa (alespoň toho krušnohorského).
• Jelení hora: (993 m) – jeleni už jsou asi dávno v hospodě.
• Medvědí skála: (923 m) – doufejme, že medvědi mají po obědě siestu.
• Loučná: (956 m) – už se nám loučí slunce, pomalu sestupujeme.
• Komáří hůrka: (808 m) – komáři nám děkují za teplou krev, a my jim za společnost.

Tip: Když už budete v Krušných horách, nezapomeňte ochutnat místní kyselo. Je to polévka, která vás postaví na nohy i po tom nejnáročnějším výšlapu. A pokud uvidíte permoníka, raději mu dejte napít rumu. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit jeho přízeň.