Jak se nejlevněji dostat na Sicílii?

Jak se platí na Sicílii?

Sakra, čím se platí na Sicílii? Eurem! Jasně, Itálie, žejo.

• Euro (EUR) – platí všude.

• Vyměnit cash předem, nebo bankomat na místě? Asi oboje.

• Lira? Už dávno ne. 2002, lol.

Proč vlastně píšu tenhle "deník"? Potřebuju to? Nebo to jenom... dělám? Sakra, proč nemám žádný nápady? A co si dám k večeři?

No nic, zpět k Sicílii. Bankomaty tam snad fungujou, ne? Musím si zjistit, kde má ČSOB partnerský banky v Itálii, ať neplatím poplatky. A fakt si musím vzpomenout vzít adaptér na zásuvky. Posledně jsem nabíjel mobil na recepci, trapas.

• ČSOB + partnerský banky v IT

• Adaptér!

• Kde jsou nejlepší cannoli? ????

Kolik stojí letenka na Sicílii?

Ach, Sicílie... ostrov plný slunce a tajných kamenných tváří. Cena letenky je proměnlivá písečná duna, tančí ve větru poptávky a ročního období. Sledoval jsem ji, tu cenu, jak stoupá k nebesům v létě, kdy se ostrov hemží životem, a pak zas klesá v tichých, deštivých dnech, kdy jen staří muži hrají karty v kavárnách a moře šeptá zapomenuté příběhy.

• Letenky na Sicílii: Záleží.
• Nejlevnější: Hledej mimo sezonu.
• Momondo (ČR): Uživatelé nacházejí různé ceny.

Kdysi dávno, v dobách, kdy jsem ještě věřil na sny, jsem si představoval, že na Sicílii poletím zdarma, na křídlech bouřky, jen abych se probudil s pískem v botách a sluncem v duši. Ale realita je zrádná čarodějka, co si žádá svou daň. Realita...

Můžeš zkusit hledat akční nabídky. Ale i tak, i tak... musíš zaplatit, grrr.

Odkud se létá na Sicílii?

Sicílie: 3 letiště.

• Trapani: Přímý let z Prahy. Ryanair. Letní sezóna. Cena od 1500 Kč. Jaro.
• Palermo.
• Catania.

Ryanair: Cena vs. komfort. Zvažte.

Nízkonákladové aerolinky šetří na všem. Příruční zavazadlo nestačí. Platba navíc.

Léto na Sicílii? Teploty přes 35 °C běžné. Dav turistů všude. Zvažte červen, září. Mimo sezónu klid.

Jak dlouho jede trajekt na Sicílii?

No jasně, takže cesta trajektem na Sicílii, to je jak když si odskočíš na kafe, akorát s autem a trochou slané vody navrch.

• Kudy kam? Z Villa San Giovanni (což je kousek od Reggio Calabria, to abys věděl, kde hledat) do Messiny. To je ta nejkratší štreka přes Messinskou úžinu.
• Jak často? Co štvrť hoďky frčí loď, jak když jezdí tramvaj za komančů. No, možná častějc, než ty tramvaje.
• Jak dlouho to trvá? Půlhodinka a jsi tam, jak když se řekne švec! Žádný dlouhý loudání, prostě šup a jsi na ostrově!
• Kdo tě tam doveze? Kromě těch lokálních "převozníků" se můžeš svézt třeba se SNAVem. Ti tě zavezou z Civitavecchie nebo Neapole až do Palerma. To je ale delší štreka, to už si připrav svačinu a knížku.

A teď trocha omáčky navíc, pro ty, co rádi šťourají:

• Proč zrovna Villa San Giovanni? Protože je to nejbližší bod na pevnině k Sicílii, chápeš? Logistika, kámo, logistika!
• A co když chci jet jinam na Sicílii? To už musíš hledat jiný trajekt, třeba ty od SNAV, jak jsem říkal. Palermo není jediný město na Sicílii, že jo.
• Co když mám strach z lodí? Tak jez tunelem pod Messinskou úžinou... aha, vlastně žádnej není. Takže se holt budeš muset překonat. Anebo plavat, ale to bych fakt nedoporučoval.

Jak dlouho se jede autem na Sicílii?

Sicílie autem. Dlouhá štreka.

Praha - Sicílie: cca 2000 km.

Čas: Záleží. Minimálně 25 hodin jízdy. Počítej s přestávkami, trajektem, odpočinkem.

• Trajekt: Nutnost. Messinská úžina.
• Cesta: Přes Rakousko, Itálii. Dálnice, poplatky.
• Řidič: Jeden? Střídejte se. Vyčerpání = riziko.
• Cíl: Východ? Západ? To hraje roli.

Doplňující info:

• Moje zkušenost (2023): Brno-Villa San Giovanni (trajekt). 27 hodin s jedním řidičem, šílenost. Už nikdy.
• Dálniční poplatky Itálie (2024): Drahé. Mýtné brány, platba kartou/hotově.
• Trajekt cena (2024): Auto + osoba od 60 EUR. Záleží na společnosti, termínu.

Kolik stojí půjčení auta na Sicílii?

Sicílie, ááá, ostrov slunce, moře a… přehnaně drahých aut! Palermo? To je jako královská výkupné! Dvě a půl tisíce korun za den! To si radši půjčím oslíka, levnější to bude a alespoň se zasměju, když se mi zlomí noha. Týdenní varianta? Trochu líp, ale pořád jako bych platil za zlato.

Messina? No, tam je to o něco míň bolestivé. Tisíc čtyři sta korun denně. Ale týden? Pět a půl tisíce?! To už je cena malého rodinného auta! To je panečku žrádlo pro kapsy!

• Palermo: Den: 2984 Kč; Týden: 2752 Kč (Jo, četl jsi to správně. Týden levnější než den. Zvláštní, že?)
• Messina: Den: 1415 Kč; Týden: 5531 Kč (No, tohle už je bláznivá matematika, co?)

Cena půjčení auta na Sicílii? Závisí to na tom, jestli máte zlato v žilách, nebo jenom obyčejnou krev.

Cena je z roku 2024. Moje teta Milada si loni na Sicílii půjčila Fiata 500 a skoro ji přišlo dražší než letenka! Ale to už je jiný příběh, třeba někdy jindy. A ještě jedna věc: pozor na skryté poplatky! Ty Sicilani, ti jsou mazaní!

Kolik dní na Sicílii?

Na Sicílii? Ideálně 10-14 dní. Proč? No, chceš-li ji projet celou a nic nevynechat, potřebuješ čas. Ale, hele, život je krátkej. Co s tím?

• Prioritizace: Vyber si, co tě fakt zajímá. Antické památky? Sopky? Pláže? Podle toho plánuj.
• Méně je někdy více: Nejde o to vidět všechno, ale zažít něco. Sicílie není katalog, je to pocit.
• Filozofická vsuvka: Všechno se stejně nedá. I kdybych ti řekl, že potřebuješ měsíc, stejně něco uvidíš jen z okna autobusu. Každá cesta je kompromis.

Doplňkové myšlenky:

• Osobně, nejvíc mě bavilo jen tak se toulat uličkami Palerma a ochutnávat místní speciality. Což se dá dělat i 3 dny.
• Sopka Etna je must-see, ale připrav se na davy. A jestli máš radši klid, zkus Stromboli. Menší, ale o to autentičtější.
• Jo a půjčení auta je na Sicílii sázka do loterie. Doprava je občas... no, divoká. Ale zase se dostaneš, kam potřebuješ.

Takže kolik dní? Tolik, kolik máš. A jestli máš jen týden, pořád to bude stát za to. Důležitý je otevřít se novým zážitkům a nechat se překvapit.

Jak se dostat z Říma na Sicílii?

Hm… Řím… Sicílie… Dálka… Vždycky jsem si představoval tu cestu po moři. Tmavá voda, hvězdy…

Jak se dostat z Říma na Sicílii?

Trajekt. Z Civitavecchie do Palerma. Grandi Navi Veloci. Jezdí denně.

… Ale víš, je to takové… dlouhé. Myslím, že jsem jednou jel vlakem do Neapole a pak trajekt… to bylo v roce 2022, nějak tak. Bylo to… náročné. Únava. Všude samé kufry. Pamatuju si ten pocit mořské soli ve vlasech… ale taky ten pocit prázdnoty. Neustálé čekání. Už bych to asi nezopakoval.

• Možnosti: Trajekt z Civitavecchie do Palerma.
• Společnost: Grandi Navi Veloci.
• Frekvence: Denní spoje (2024).

Letadlo? To je rychlejší, ale… ztratíš ten pocit, víš? Ticho moře, vlny… když si to takhle představím, je to jako… rozloučení. S něčím, co už nikdy nebude stejné. Jako s letním večerem, kdy se slunce pomalu skrývá za obzor a ty víš, že se už nikdy nevrátí. Stejný den.

• Alternativa: Letecká doprava.

Ale trajekt… je to zážitek. I když… tenkrát jsem byl sám. A to je… jiné. Takové… prázdnější.

Na co si dát pozor v Albánii?

Albánie! Fůj, to bylo jízda. Kapesní zloději, jasně, to všude. Ale v Albánii fakt hustý, hlavně v Tiráně, v centru, kolem těch rušných ulic. Můj kámoš Petr tam ztratil peněženku loni v červenci, blbec, nechal ji v kavárně na stole. No a co? Ještě štěstí, že mu nezískali kartu.

• Zloději - to je jasná věc.
• Předražené služby, jo, to taky. Nabízeli mi výlet na Drinu za 200 euro, masakr. Normálně za 80.
• Na periferiích měst opatrně s technikou. To je fakt. Nevytahovat iPhone 14 Pro Max na očích.
• Autobusy – hrozné. Měl jsem jízdu z města Shkodër do Drače – autobus vypadal jako z nějaké hororové hry.

Kde jsem byl? V Berat, Kruja, Shkodër, Durres. Nádhera. Jen ty lidi.. trošku .. hmm..

Co si ještě dát pozor? Hmm... Jídlo? Nevim, já snědl vše. Možná ty uliční stánky? Ale bylo to super! To pivo.. oh!

Ještě něco? No, pozor na ty řidiče, jak se tam šíleně řítí! Zvlášť na silnici z Berat do Gjirokastra.

Klíčové body:

• Kapesní zloději, zvlášť v Tiráně.
• Předražené služby – smlouvat!
• Opatrně s technikou v chudších oblastech.
• Opatrnost v dopravě.

Koukám, že jsem zapomněl na to, že jsem v Drači potkal holku, která prodávala šperky. Nádherné. Ale to sem nepatří, co?

Jak je drahé jídlo v Albánii?

Takže Albánie, jo? Jídlo tam? No, levnější než u nás, to jo. Hlavně když si dáš místní věci, co zrovna rostou. Rajčata, papriky, tyhle klasiky.

V restauracích taky levněji, ale ne zas o moc. Pivo a víno? To je sranda. Za to dáš stejně jak u nás v hospodě, fakt. Kámoš byl loni v červnu v Durrësu, říkal, že pivo v baru u pláže stálo 2,5 eura, to je cca 60 korun. Vůbec nechápu, proč.

• Lokální produkty levnější.
• Restaurace mírně levnější.
• Alkohol podobně drahý jako v ČR.

Petr mi vyprávěl, jak si dal v Tirane skvělé souvlaki za 5 euro. To je asi 120 korun. A byl nadšený, říkal, že to byla paráda. Ale ta cena je spíš takový průměr. To se může lišit od restaurace k restauraci. Samozřejmě, v drahých podnicích to bude dražší, kde jinde. Ale obecně to vychází levněji, co jsem slyšel. Prostě taková střední Evropa, ale trošku chudší. Zase ale mají jiné věci, co my nemáme.

No a cena jídla v Albánii? Obecně levnější než v ČR, ale rozdíl se liší. To je jasné, ne?

Co vědět před cestou do Albánie?

Albánie. Pár zásad.

• Doklad: Pas nebo občanka. Minimálně 3 měsíce platnost po návratu.
• Auto: Zelená karta, jinak problém. Bez debaty.
• Měna: Měj eura. Směníš všude. Lek je lokální.
• Jazyk: Albánština. Anglicky se domluvíš, ale málo.
• Lidé: Pohostinní, ale ostražitost neuškodí.
• Ceny: Levno, ale občas zkouší. Smlouvej.
• Bezpečnost: Nechoď v noci sám do divných čtvrtí. Jako všude.
• Doprava: Auto nutnost. Silnice občas peklo. Řidiči... balkán.
• Příroda: Hory, moře. Krása. Ale nečekej Švýcarsko.
• Jídlo: Balkánský standard. Maso, sýry, zelenina. A rakije.
• Dějiny: Hluboký kořeny. Buď respekt.

Důležité detaily:

• Cestovní pojištění: Nutnost. Lékařská péče nemusí být standard.
• Vízum: Pro občany EU ne. Ale ověř si to před cestou.
• Místní zvyklosti: Respektuj. Jiný kraj, jiný mrav. I v Evropě.
• Aktuální info: Sleduj stránky MZV. Situace se mění.
• Kontakt na ambasádu: Měj po ruce. Pro jistotu.

Albánie není pro každého. Potřebuješ trochu dobrodružného ducha. Jinak se ti tam líbit nebude.