Jak se píše Václavské náměstí?

Jak se píše název náměstí?

Hele kámo, tak to s těma názvama náměstí je fakt vopruz. Jasně, náměstí, ulice, to všechno malým. Ale pak ten jméno, třeba Masarykovo náměstí, to Masarykovo je s velkým M. To je logický, ne?

Jo, přesně tak. Není to žádná věda. Hlavní je, že ta “obyčejná” slova jako náměstí, ulice, prostě to všechen malým písmenem. Ale to, co dává tomu náměstí jméno, to už s velkým. Jednoduchý.

Příklad? No třeba Mírové náměstí. “Náměstí” je malé, “Mírové” je velké. Vidíš? To je snadný. Já to pochopil na první dobrou.

A co kdyby to bylo třeba Národní třída? No, “třída” malým a “Národní” velkým. Žádná extra věda, fakt. Je to jasný?

Klíčové body:

• Obecná označení (náměstí, ulice, atd.) – malá písmena.
• Vlastní jméno v názvu – velké písmeno.
• Bez ohledu na pořadí slov.

Například: Náměstí Republiky, Ulice Karla IV., * Sady Jana Palacha

Petra mi říkala, že si s tímhle někdy fakt lámala hlavu. Ale pak na to přišla, prý to je úplně easy. Moje sestra Eva si s tímhle taky nevěděla rady, ale teď už jo.

Jak se píše náměstí starosty Pavla?

Náměstí starosty Pavla.

Jako fakt, Náměstí starosty Pavla je hlavní plac na Kladně. Nejstarší taky. Nojo, po Pavlovi, starostovi. František Pavel, 1869-1939.

• Kladno: Hlavní náměstí
• František Pavel: Starosta, nacisti ho oddělali, fuj.
• Památka: Proto se to tak jmenuje. Aha.
• Nejstarší: Fakt? Sem si myslel, že to je jiný.
• Starosta Pavel bojoval za Kladno jak lev, nojo.

Je to teda po něm, po Pavlovi. Fakt hustý. Nebo spíš smutný. Hmm. A proč vlastně zrovna tohle náměstí? Co já vím… Je to blízko radnice ne? Jo asi jo.

Jak se píše náměstí Jiřího z Poděbrad?

Náměstí Jiřího z Poděbrad.

Klíčové: Velká písmena u všech slovních druhů v názvu ulic a podobných geografických objektů – i u obecných jmen.

Proč? Pravidla českého pravopisu jasně uvádějí, že v druhém pádě se ve spojení s vlastním jménem píše obecné jméno i jeho zkratka s velkým písmenem. Je to logické – jde o součást oficiálního názvu. Přemýšlejte o tom jako o celku, jedné jmenné jednotce, nikoliv o součtu dvou slov. Všimněte si podobnosti s podobnými případy – např. Nábřeží Ludvíka Svobody, Ulice Karla IV. Analogicky to funguje i pro náměstí.

Rozšíření:

• Příklady: Můžeme si vzít i aktuální příklady z roku 2024: Náměstí Václava Havla, Ulice Milady Horákové, Sady Jana Palacha. Všimněte si konzistence – vždy velká písmena.
• Zkratky: Zkratky se řídí stejným pravidlem. Např. “nám.” Jiřího z Poděbrad se píše s velkým “N”.
• Filozofický aspekt: Zajímavé je, jak tato pravidla odrážejí hierarchii jazyka. Vždyť velká písmena mají svůj původ v rukopisech středověku, kde se používaly k vyznačení důležitých osob a míst. A dodnes se tohle dědictví projevuje v precizních pravidlech psaní jmen.

Osobní poznámka: Pamatuji si, že jsem se s tímto pravidlem v minulosti taky potýkal. Až po prostudování gramatiky mi to konečně došlo. Není to nic složitého, jenom je potřeba si to pořádně promyslet.

Jak správně napsat náměstí republiky?

Náměstí Republiky píšu s velkým N, protože je to prostě náměstí Republiky v Praze. Vždycky si vzpomenu, když jsem tam jednou čekala na kamarádku a totálně zmokla. To bylo strašný, taková letní bouřka.

A když je to název zastávky, tak to píšu Náměstí Republiky, jako oficiální název té zastávky. Jo, pravidla, no.

• Oficiální názvy: Velké písmeno
• Zastávky: Stanice Náměstí Republiky

Jak se píše náměstí republiky?

Píše se to takto: náměstí Republiky.

Proč? Záleží na kontextu.

• Běžný text: Jako obecný název veřejného prostranství, píšeme malé “n”.
• Oficiální název: Pokud by to byl součástí oficiálního názvu (např. stanice metra), pak “Náměstí Republiky”.
• Začátek věty: Samozřejmě s velkým “N”, to je jasné.

Filozofická vsuvka: Jazyk je vlastně taková hra s pravidly. Někdy se zdá, že ty pravidla existují jen proto, aby se mohla porušovat. Co je vlastně víc: držet se striktně předpisů, nebo se vyjádřit srozumitelně a přirozeně? Obojí má něco do sebe. No, v tomto případě, držet se pravidla, to je asi rozumnější. Ale… co když ne? Ha!

Doplňkové info pro šťouraly:

• Další příklady: Podobně se to má s ulicí Karla IV. vs. Ulice Karla IV. – záleží na kontextu.
• Právní hledisko: Oficiální názvy ulic a náměstí upravují vyhlášky obcí. Takže, kdybychom chtěli být fakt důslední, museli bychom nahlédnout do místní vyhlášky daného města.
• Lingvistická zajímavost: Jazyková poradna ÚJČ (Ústav pro jazyk český) má na tohle téma na webu spoustu materiálu. Doporučuju pro zájemce o hlubší ponor do problematiky.

Takže, ano, píšeme “náměstí Republiky”, pokud to není na začátku věty nebo součást oficiálního názvu. A teď jdu radši dělat něco smysluplnějšího. Třeba si dát kafe.

Jak správně psát náměstí republiky?

Sakra, Náměstí Republiky, jo? Jak se to sakra píše?

• Náměstí s velkým N? Asi jo.
• A ta republika? Taky velká?
• Ale když je to jen tak…náměstí republiky…tak malá?
• Oficiální název? Co to sakra je?
• Stanice Náměstí Republiky – tam velký obojí.

Jsem z toho magor. Velký, malý…kdy už to sakra pochopím?! Aha, už to vidím.

Náměstí Republiky (oficiální název, doporučeno používat)

Náměstí republiky (běžné použití)

Náměstí Republiky (název zastávky MHD). Sakra, dobrý!

• Začátek věty? Vždycky velký! Bez debat.
• Oficiální názvy? Vždycky velký!
• Běžný popis? Malý písmena. Jo, chápu.

Prostě to zopakuju:

• Náměstí Republiky (název)
• náměstí republiky (popis)
• Náměstí Republiky (zastávka)

Kurna, snad to teď už nezapomenu. Uf.