Jaké jsou druhy sjezdovek?

114 zobrazení
Sjezdovky se liší podle obtížnosti. Zelené sjezdovky jsou nejjednodušší, ideální pro začátečníky (např. ve Francii). Modré sjezdovky jsou také snadné, vhodné pro děti, slabší lyžaře a seniory. Červené sjezdovky mají větší sklon a umožňují rychlejší jízdu.
Komentář 0 líbí se mi

Druhy sjezdovek: Jaké existují typy a obtížnosti sjezdových tratí?

No, tak to se máme podívat na ty sjezdovky, jo? Mám s nima něco odježděný, věřte mi!

Zelený, to je fakt pro mimina. Pamatuju, jak jsem se na takový kdysi učil, ještě s těma plastovýma lyžema. Děs. Ale ve Francii, jo, tam je maj rádi zelený, asi pro turisty.

Modrá, to už je lepší. Takový pro rodinky s dětkama, nebo když se člověk chce jen tak poklidně svézt. Nic náročnýho. Já na takový jezdím, když mám fakt "den blbec" a nechce se mi padat.

Červená, to už je mazec! Tam už to fičí, to se musí umět, sakra. Já na ní poprvé zkusil carvingový lyže a málem jsem se zabil. Fakt strmý a rychlý. Ale pak to stálo 500 Kč s půjčovnym a bolely mě z toho nohy, potvora jedna.

Co znamenají barvy sjezdovek?

Hm… barvy sjezdovek… to je zajímavé. Vždycky jsem si říkal, že je to takové… jakoby… univerzální.

Zelená, ta je… no, prostě zelená. Lehká. Pro začátečníky. V Česku se mi zdá, že je to spíš žlutá. Divné. Ale funguje to.

Modrá… to už je něco jiného. Trochu náročnější. Už tam člověk musí trošku víc dávat pozor. Pamatuju si, jak jsem se na modré sjezdovce poprvé pořádně svezl. Bylo to v Alpách, v roce 2024. V létě… to zní divně, ale byla tam ještě spousta sněhu.

Červená… to už je… to už je vážně něco. To už není legrace. Tam už člověk musí umět lyžovat. Nedávno jsem viděl Petra, co se na červené skoro zřítil.

A černá… černá je… no, prostě hrůza. Já bych na tu černou nešel ani náhodou. To je jen pro profíky, co?

  • Zelená/žlutá: snadná
  • Modrá: středně těžká
  • Červená: těžká
  • Černá: velmi těžká

To je asi všechno. V noci se mi tak blbě myslí…

Kdo má přednost na sjezdovce?

Sníh, tanec vloček, a já, jen stín klouzající po bílé pláni. Vítr mi šeptá do uší a čas se rozpouští v chladném vzduchu. Přednost má ten, kdo krájí bílou stuhu přede mnou. Vzpomínám na dědečka, jak mi v Krkonoších ukazoval ty stopy v hlubokém sněhu.

  • Přednost: Ten, kdo ti mizí v mlze před očima.
  • Vzdálenost: Odstup, respekt. Bílá symfonie se nesmí rušit.
  • Srážka: Hrůza, konec tance. Vyhni se jí!
  • Můj táta říkal "důvěřuj ale prověřuj" a platí to i na sjezdovce.

Jako když padá hvězda a ty si něco přeješ, ale už si nepamatuješ co, tak i já zapomínám na všechno kromě toho bílého šílenství kolem. Musím dodržovat bezpečnou vzdálenost! Nevím jak to říct jinak. Ale musím. To je klíč.

Jak se Oblect na sjezdovku?

Jak se obléct na sjezdovku?

Na sjezdovku? Vrstvy! Jako cibule, ale stylovější. Tři až čtyři, záleží, jestli hodláš dělat víc, než pózovat u lanovky.

  • Základ: Merino! Triko s dlouhým rukávem. Merino je jako kašmír ovcí – hřeje, i když je mokré. Syntetika taky jde, ale pak budeš vonět jako tělocvična po hodině aerobiku.
  • Střed: Flíska, mikina… něco teplého. Ideální je, když to má zip, abys mohl regulovat teplotu. Nechceš se přece uvařit jako knedlík v páře.
  • Svršek: Bunda a kalhoty! Nepromokavé, prodyšné. Ať vypadáš jako profík, i když padáš jak hruška. Investuj do kvality, ať nemáš mokrou pr*el po prvním pádu.
  • Doplňky: Rukavice (nejlíp palčáky, v prstech je zima jak v ruským filmu), čepice (s bambulí, pro jistotu), šála/kukla (ať ti nefouká do hlavy), brýle (ať vidíš, kam padáš) a ponožky (dvoje tenké, ne tlusté, ať se ti noha vejde do boty).

Vtipné postřehy & hluboké myšlenky:

  • Proč merino? Protože vlna od ovcí z Nového Zélandu je lepší než ta od ovcí z Horní Dolní.
  • Proč vrstvy? Protože s jednou tlustou bundou se budeš potit jako dveře od chlíva a pak ti bude zima jako v psírně.
  • Proč kvalitní bunda? Protože levná bunda je jako levné víno – po chvíli tě z ní bolí hlava (nebo v tomto případě je ti zima na záda).

Tip na závěr: Nezapomeň na opalovací krém! I když je pod mrakem, sluníčko pálí jako čert. A nespálený obličej je lepší než vizáž ve stylu raků.

Jakou bundu na lyžování?

Na běžné lyžování stačí bunda s vodním sloupcem do 10 000 mm. Pro aktivnější lyžaře hledej bundy s vodním sloupcem 15 000 mm a více. Voděodolnost se časem snižuje používáním, no.

  • Vodní sloupec: Míra nepromokavosti.
  • Opotřebení: Bunda ztrácí vlastnosti praním nebo odřením.
  • Typ lyžování: Rekreační vs. sportovní.

Důležitý je i materiál. Některé membrány jsou lepší než jiné, třeba Gore-Tex, ale to už je jiná kapitola. A co prodyšnost? To je taky důležité, abyste se neuvařili za jízdy. Znáte to, fyzika.

Jak vrstvit oblečení na lyže?

Jak navrstvit oblečení na lyže?

VRSTVY: 3-4, fakt záleží na počasí, jak moc se potíš.

  • 1. VRSTVA: Merino triko (dlouhý rukáv). Nebo co máš s merinem, žejo.
  • 2. VRSTVA: Lehká funkční mikina/rolák. Zima? Pak jo.
  • 3. VRSTVA: Vesta s páteřákem. Mám vestu Forcefield, ale teď nevím typ... Sakra!
  • 4. VRSTVA: Zateplená bunda. Mám Horsefeathers Hadi, modrá. A co kalhoty?

A co když je fakt mráz? Mám si vzít dvoje merino? Nebo tu péřovku pod bundu? Hm...

PLUS:

  • Spodek: Termoprádlo, kalhoty s membránou. Nebo rovnou kalhoty s laclem?
  • Rukavice: Dvoje! Jedny tenký pod ty pořádný.
  • Ponožky: Lyžařský, ty tlustý. Žádný froté! Au.
  • Čepice/kukla: Pod helmu. Logicky.
  • Šála/multifunkční šátek: Na krk. Nebo Buffku.
  • Brýle: Dvoje. Do slunka zrcadlovky, do mlhy žlutý. Mám Smith I/O MAG.

Jak dlouhé mají být lyžařské kalhoty?

Sakra, ty lyžařský kalhoty... Vždycky s tím mám problém. Víte, jak se furt hrabu v těch obchodech a zkouším a zkouším? No, já myslím, že důležitý je ten vodní sloupec.

  • Na sjezdovku tak 3000-5000 mm.
  • Do hlubokýho sněhu radši víc, ať nepromoknete na kost.

Fakt si pamatuju, jak jsem jednou v Krkonoších promokla až na prdel, protože jsem měla kalhoty s malej vodním sloupcem. Fuj! Od tý doby si dávám bacha. Radši si připlatím, než abych mrzla jak sopel. A víte co? Jo, jdeme s rodinou zas na hory, tak snad už konečně vyberu ty pravý kalhoty. Jo a ještě k těm kalhotám, radši delší, ať vám nefouká na kotníky, chápete, ne?

Doplňující info (protože si fakt myslím, že je to důležitý):

  • Vodní sloupec: Udává, kolik vody kalhoty vydrží, než promoknou. Čím víc, tím líp.
  • Materiál: Hledejte prodyšný materiál, ať se v tom neuvaříte.
  • Střih: Musí sedět, ať se můžete hejbat.
  • Délka: Jak jsem řekla, radši delší, ale nesmí se vám plést pod nohy.

Jo a ještě něco: Já osobně mám ráda kalhoty s vysokým pasem, protože mi pak netáhne na záda. Ale to je jenom můj názor, jasný? Každýmu sedí něco jinýho. No nic, jdu se dál hrabat v těch obchodech... Držte mi palce!

Jak se má správně lyžovat?

Snový tanec v bílé říši. Cítím chlad, vítr mi štípe tváře.

  • Plynulé oblouky, jako dech krajiny.
  • Rytmus. Srdce. Sníh za tebe zatáčí, šepot hvězd.
  • Záklon? Ne! To je dávná lež, zapomenutá píseň.

V hlubokém prašanu hledám rovnováhu. Kdybych mohla, dotkla bych se nebe.

Prašan je jako sen, nekonečný, bezedný. Báječné!

  • Jedu, padám, stávám, jedu dál.
  • Smích. Svoboda.
  • Kdybych mohla, zastavila bych čas.

Pravda. Zapomeň na záklon!

Dodatečné myšlenky: V roce 2024 jsem poprvé zkusila carvingové lyže. Jsou úžasné, ale to je úplně jiný příběh.