Jaké jsou pohoří v Jihomoravském kraji?

Pohoří v Jihomoravském kraji: Českomoravská vrchovina a Karpaty

Poznejte pohoří v Jihomoravském kraji a objevte rozmanitou přírodu od úrodných nížin až po horské hřebeny. Správná orientace v geografii regionu vám přinese lepší přehled o turistických oblastech a chráněných územích. Prozkoumejte podrobnosti o jednotlivých pohořích a jejich specifických přírodních krásách.

Přehled pohoří v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji převládají nížiny, ale na severu, západě a východě do něj zasahují významné vrchoviny a pohoří. Patří sem Bílé Karpaty na východě, severní Drahanská vrchovina s Moravským krasem, západní výběžky Českomoravské vrchoviny a vápencový hřeben Pálavy (Pavlovské vrchy).

Většina turistů míří na jižní Moravu za vínem a rovinatými cyklostezkami. Ale je tu jeden naprosto nečekaný omyl, který dělá spousta návštěvníků - prozradím vám ho v části o plánování tras níže. Krajina je tu totiž mnohem rozmanitější, než se na první pohled zdá. Pokud hledáte hory v Jihomoravském kraji, máte na výběr hned několik naprosto odlišných typů terénu.

Bílé Karpaty Jihomoravský kraj a hledání nejvyššího bodu

Kde přesně leží nejvyšší hora Jihomoravského kraje? Mnoho lidí automaticky tipuje Velkou Javořinu. Zadržte. Ta už geograficky spadá do sousedního Zlínského kraje. Skutečným nejvyšším bodem je trojmezí na úbočí hory Durda ve výšce 838 metrů nad mořem. Samotný vrchol Durdy leží těsně za hranicí.

Bílé Karpaty tvoří přirozenou hranici se Slovenskem a nabízejí zhruba 700 kilometrů značených turistických tras. Mám s tím vlastní zkušenost. První víkend v Bílých Karpatech jsem těžce podcenil převýšení a po deseti kilometrech jsem sotva pletl nohama. Zjistil jsem, že i když to nejsou Alpy, profil terénu vás dokáže pořádně potrápit. Zvláště když se ztratíte mezi místními rozlehlými loukami. Biosférická rezervace zde chrání tisíce hektarů unikátních orchidejových luk, které z tohoto pohoří dělají jeden z nejcennějších ekosystémů ve střední Evropě.

Drahanská vrchovina a skryté podzemní světy

Drahanská vrchovina zasahuje do severní části kraje. Její absolutní dominanta leží pod povrchem - Moravský kras. Tento krasový systém zahrnuje více než 1100 jeskyní a hluboké vápencové kaňony, včetně slavné propasti Macocha.

Teplota v jeskyních se celoročně drží kolem 8 stupňů Celsia. To je docela velký šok, když do podzemí sestoupíte z letního třicetistupňového vedra. Upřímně - poprvé jsem tam šel jen v lehkém tričku a po deseti minutách prohlídky mi drkotaly zuby. Dnes už vím, že teplý svetr je absolutní nutností i v polovině srpna. Vrchovina nahoře na povrchu nabízí chladnější, hustě zalesněný terén, který je ideální pro letní úniky z rozpálených měst.

Západní hranice a Českomoravská vrchovina

Západní část kraje lemují mírnější lesnaté hřbety patřící pod Českomoravskou vrchovinu. Je to oblast, na kterou se často při plánování výletů zapomíná. Velká škoda.

Zdejší lesnatost přesahuje 40 procent celkového území, což z oblasti dělá skvělé místo pro houbaření a nenáročnou cyklistiku. Nenajdete zde sice dramatické vápencové útesy, ale na druhou stranu se vyhnete davům turistů, kteří o víkendech zaplavují známější lokality.

Pálava Pavlovské vrchy - malý, ale nebezpečný zázrak

Pálava Pavlovské vrchy je mimořádně výrazný vápencový hřeben, který zničehonic vystupuje nad rovinatý Dyjsko-svratecký úval u Mikulova. Nejvyšší vrchol Děvín měří pouhých 550 metrů. A právě zde se skrývá ten kritický omyl, o kterém jsem mluvil v úvodu.

Mnoho turistů plánuje přechod Pálavy s malými dětmi jako snadnou odpolední procházku, protože nadmořská výška působí banálně. Velká chyba. Hřeben je strmý, kamenitý a v létě se na bílém vápenci teploty na slunci běžně šplhají přes 35 stupňů Celsia. Slunce se odráží od světlých skal a vytváří efekt pečicí trouby. Terén vyžaduje pevnou obuv a dostatek tekutin, jinak riskujete vážné vyčerpání. Je to nádherné místo, ale vyžaduje respekt.

Porovnání hlavních pohoří a vrchovin v kraji

Bílé Karpaty

• Hledání samoty, dálkové pochody a obdivovatele vzácné flóry
• Střední až vysoká - dlouhá táhlá stoupání dají zabrat
• Klasické horské počasí, kde se podmínky mohou rychle změnit
• Rozlehlé horské louky a husté listnaté lesy s nejvyšším bodem nad 800 metrů

Drahanská vrchovina (Moravský kras)

• Rodiny s dětmi, milovníky jeskyní a horké letní dny
• Nízká až střední - cesty v údolích jsou často zpevněné a rovinaté
• Stabilně chladnější, zejména na dnech propastí a v jeskyních (8 stupňů Celsia)
• Zalesněná plošina rozrytá hlubokými vápencovými kaňony a jeskyněmi

Pálava (Pavlovské vrchy) ⭐

• Kombinaci turistiky a degustace vína, fotografování západů slunce
• Zrádná - překvapivě strmá stoupání na velmi krátkých úsecích
• Extrémně suché a horké mikroklima, v létě s minimem přirozeného stínu
• Ostré vápencové útesy a stepi tyčící se nad okolními vinicemi

Záchrana rodinného výletu na Pálavu

Tomáš, pětatřicetiletý otec dvou dětí z Brna, naplánoval červencový přechod Pálavy přes Děvín. Chtěl rodině ukázat krásné výhledy do kraje, ale podcenil letní vedro a náročnost skalnatého terénu. Vyrazili kolem pravého poledne jen s jednou malou lahví vody pro každého.

Po dvou kilometrech stoupání po kluzkých vápencových kamenech začaly děti plakat. Stěžovaly si na nesnesitelné horko, protože na bílé skále nebyl žádný stín. Tomáš byl zoufalý, výlet se rychle měnil v naprostou noční můru a hrozila jim dehydratace.

Uvědomil si, že musí okamžitě zahodit ego a změnit plán. Místo tlačení na pilu a dobytí vrcholu zahnul z hlavní hřebenovky do stínu lesa směrem ke zřícenině Sirotčí hrádek. Zjistil, že pokoušet se o hřeben v poledne byla obrovská chyba.

Výlet nakonec zachránili odpočinkem v chladivém stínu stromů. Tomáš se poučil a dnes na letní výšlapy vyráží výhradně před osmou hodinou ranní. Děti si trasu užijí mnohem více, nikdo nepláče a on se vyhne nebezpečnému přehřátí organismu i davům turistů.