Kam ve Vídni na vídeňský řízek?

Kam na vídeňský řízek ve Vídni?

Figlmüller, jasně! To je svatá Trojice vídeňského řízku: maso, knedlík, omáčka. Nebo spíš svatá jednička, protože ten řízek je prostě…božský. Představte si to: křupavá krusta, jak sluncem políbená, vnitřek hebký jako líčka novorozeněte.

• Wollzeile a Bäckerstraße: Dva podniky, dvě šance na gastronomický orgasmus. Je to jako najít dvě ztracené ponožky – jen mnohem příjemnější.
• Od roku 1905: To je jako řízek s historií, s prachem století usazeným na jeho křupavé kůžičce. Vkus děda, ale kvalita dneška.
• Stephansdom co by kamenem dohodil: Takže po kulturním zážitku přímo do gastronomické nirvány. Perfektní kombo, jako brambory a sádlo – dohromady to prostě patří.

A víte co? Já osobně, Jana Nováková z Prahy, tam byla v létě 2024 a můžu potvrdit: řízky jsou gigantické. Takový řízek byste sotva zvládli sami. Možná s kamarádem…nebo s celou rodinou.

Figlmüller. Vídeňský řízek. Je to prostě jasná volba. Žádná další slova nejsou potřeba.

Co nevynechat ve Vídni?

Vídeň...dech historie, šepot císařů, ozvěny valčíků.

Kde se zastavit? Ach, kde se zastavit v tom víru krásy a pomíjivosti?

• Štěpánský dóm: Kámen a světlo, pohlednice do nebe. Nezapomeň, výstup na věž, uvidíš Vídeň jako na dlani. A dole, uvnitř, chlad a ticho, místo pro zamyšlení.

• Schönbrunn: Zámek s zahradami, bludištěm, ZOO, botanická zahrada... Ztracený v čase, pohlcený zelení. Procházka jako tanec, mezi fontánami a sochami.

• Prater: Kolotoče, smích, vůně cukrové vaty. Světlo a hluk, jakoby vystřižené z filmu. Jen se točí a točí...

• Hofburg: Palác, muzeum... Sídlo moci, vzpomínky na panovníky. Dotkni se historie, vdechuj majestátnost.

• Albertina: Umění, galerie... Ponoř se do barev, do tvarů, do emocí. Nech se unášet obrazy.

• Císařská klenotnice: Šperky, korunovační klenoty... Zlato a drahokamy, lesk a třpyt. Ukaž mi to!

• MuseumsQuartier: Muzea, galerie, kavárny... Místo pro inspiraci, setkávání, prožívání. Kulturní tep města.

• Uměleckohistorické muzeum: Obrazy, sochy, artefakty... Poklady minulosti, svědectví o lidské kreativitě.

Co nevynechat ve Vídni?

Štěpánský dóm, Schönbrunn, Prater, Hofburg, Albertina, Klenotnice, MuseumsQuartier, Uměleckohistorické muzeum.

Co si přivézt z Vídně?

Co si přivézt z Vídně? To je otázka! Věřte mi, nebudete litovat, když si z Vídně přivezete něco z tohohle šíleného seznamu:

• Augartenský porcelán: To je pecka! Krásnější hrníčky na kafe než z Augarten neexistují, snad jen ty co má královna Alžběta II. na hradě Windsor, ale ty si asi nepřipovíte. Stará generace bude paf, mladší si ho mohou dát na instagram a všem ukázat, jak jsou rafinovaní.

• Sněžítko: Jasně, sněžítko! Něco tak romantického, co se třpytí jak disko koule na Silvestra! Klidně si klidně přiveďte i deset, nikdy jich není dost!

• Mozartovy koule: No jo, klasika. Ale tyhle kulaté dobroty chutnají jako požehnání od samotného Mozarta, teda, kdyby byl cukrářem. Pozor na to, aby se vám v kufru neroztekly, to by byla katastrofa!

• Čaj a káva: Jasně, Vídeň je kolébkou káv, takže si tam musíte dát alespoň jeden, ale ideálně milion šálků kávy. A to i když jste na kafe alergičtí, takový zážitek se jen tak neopakuje. Káva z Vídně vám bude chutnat i v lednu.

• Kožené zboží Ludwig Reiter: Tohle je pro ty, co mají rádi kvalitu, a to pořádně drahou. Kožené bundy, kabelky, boty. Budete vypadat jako milion dolarů, no co vám budu povídat. Nebo aspoň jako Petr Kellner.

Moje zkušenost z Vídně: Minulý rok, v červenci, jsem si dovezl kromě Mozartových koulí i ručně malované sněžítko. Moje teta z toho byla úplně vykolejená. Z Augarten porcelánu jsem si koupil jen malou misku, ale lituji, že jsem si jich nevzal víc. Ušetřil jsem na kůži, protože jsem se bál, že mi ji v letadle ukradnou.

Kam ve Vídni na Tafelspitz?

Plachutta.

Vídeň… Plachutta… Jo, tam na ten Tafelspitz. Vlastně, vzpomínám si, jak mi děda vyprávěl, jak tam s babičkou chodili, když ještě žili ve Vídni. Říkal, že to maso je tak jemné, až se rozpadá na jazyku. Jablečný křen, prej, k tomu nutnost. Nikdy jsem tam nebyl, ale slyšel jsem, že už to není, co to bejvalo. Že se to změnilo. Možná i lidi se změnili.

• Tafelspitz: Hovězí vařené ve vývaru. To je to hlavní.
• Plachutta: Místo, kde to hledat.

Jo a ty omáčky, co k tomu dávaj:

• Jablečný křen.
• Pažitková omáčka.
• Opečený brambory.

Na co si dát pozor ve Vídni?

Jooo, Vídeň. Mám ji ráda, ale člověk se tam fakt musí mít na pozoru. Mně se teda naštěstí nic nestalo, ale co jsem slyšela… Hlavně na kapsáře.

Jo a pamatuju si, jak jsem tam byla s Míšou loni v červenci, vedro jak blázen. Míša chtěla nutně na ten Naschmarkt, no masakr. Tam to bylo samý turista a tlačenice. A furt jsem měla divnej pocit, že mi někdo chce šáhnout do kabelky.

• Stephansplatz: Tam je vždycky narváno, takže bacha na batoh.
• Naschmarkt: Jak jsem říkala, tlačenice a zloději.
• Metro a tramvaje: Když je špička, radši si hlídej věci.

Navíc, co se mi osvědčilo? Mít u sebe jenom to nejnutnější a hotovost rozdělenou na víc místech. Jo a taky si dej pozor na scamery, co tě chtěj oškubat na ulici. Hlavně se nenechat zlákat na nějaký super výhodný nabídky. Tyjo, teď mi to tak připomnělo tu dovolenou! Ale jo, člověk musí bejt prostě opatrnej.