Kde se lyžuje Jizerské hory?

Kde je nejlepší lyžování v ČR?

Nejlepší lyžování v ČR:

• Špindlerův Mlýn: Krkonoše, největší středisko, rozmanité sjezdovky pro všechny.
• Pec pod Sněžkou: Krkonoše, moderní areál, nádherné výhledy na Sněžku.
• Klínovec: Krušné hory, největší skiareál v ČR, moderní lanovky, nejvyšší nadmořská výška v Krušných horách.

Okay, tak kde je nejlepší lyžování? Jasně, Špindl, Pec, Klínovec. To je taková ta klasika, co? Ale jako fakt nejlepší? Co to vůbec znamená "nejlepší"? Pro koho? Pro mě? Pro děti? Pro lidi co chtěj jenom pít Jägermana? Blbost, vím. Já furt přemýšlím, jestli letos jet zase do Špindlu, loni tam bylo narváno. Fakt narváno.

Špindl... Jasně, Svatý Petr, Medvědín. To je dobrý. Mají ty sjezdovky, žejo, červený, modrý... A ten snowpark! Pro ty mladý to je top, nebo pro ty co si myslí, že jsou mladý, haha. Já už na ty skoky nejsem, bolí mě záda. A vzpomínám, jak jsem tam jednou čekal na lanovku snad půl hodiny. Úplně jsem zmrznul. Letos musí být lepší počasí.

Pec pod Sněžkou, tam jsem nebyl léta. Vlastně jsem tam nikdy nelyžoval, jen chodil na výlety. Ty výhledy, ty musí být něco, když je sníh a slunce. Jako na pohlednici! Je to tam taky tak velký? Nebo spíš menší, rodinný? Musím to zjistit. Sjezdovky tam jsou super. Ale taky je tam občas zrádný vítr. Ten vítr v horách, to je peklo.

A Klínovec! Tam jsem byl před dvěma lety s Jirkou. Tyjo, to je fakt obrovský, největší u nás, žejo? Docela moderní, vyhřívané sedačky, to je luxus. Tam se mi líbilo. Propojení s Fichtelbergem na německý straně, i když to asi využije málokdo. Jsem zmatený. Tam je dobrý, že se člověk nezasekne na jedné sjezdovce, může furt jezdit někam jinam. Jo, to je plus.

Doplňující myšlenky:

• Pro rodiny s dětmi: Určitě něco menšího, třeba Herlíkovice nebo Říčky v Orlických horách. Tam je klid. Než ty davy ve Špindlu. A ty dětský parky, to je pro ty prcky fakt důležitý. Klínovec má taky Lyžařské školy pro děti.
• Après-ski: No, to je jasný, Špindl. Tam to žije. Bary, restaurace, diskotéky... Kdo chce pařit, tak tam. Já už radši jenom teplý čaj nebo svařák. Ale ten pocit, když sjedeš sjezdovku a pak si dáš něco teplého, to je prostě nejlepší.
• Cena: To je kapitola sama pro sebe. Skipasy jsou drahý, obzvlášť v těch velkých areálech. Špindl je asi nejdražší, ale Klínovec taky není zadarmo. Musím se podívat na letošní ceny, fakt. Každý rok to jde nahoru.
• Kvalita sněhu: To je největší loterie. Minulou zimu to bylo fakt slabý. Umělý sníh to zachraňuje, ale ten přírodní je prostě jiný. Takže radši vyšší nadmořská výška, tam je větší šance. Třeba ten Klínovec nebo Pec, tam to bývá lepší.
• Můj osobní tip: Pro mě, když chci klid a fakt si zalyžovat, tak Pec nebo menší areály. Když něco velkýho a moderního, tak Klínovec. Špindl je pro ty, co chtějí vidět a být viděni, haha. Jezdí tam dost Pražáků, co? Já jsem taky z Prahy. Je to prostě jiný.

Musím si to někam napsat, abych nezapomněl, až budeme plánovat. A hlavně ty ceny skipasů zjistit! A ubytování. Vždycky to nechávám na poslední chvíli. Blbost.

Kde se nachází Jizerské hory?

Jizerské hory, to je taková ta nádhera na severu Čech, co se z ní kousek vtírá i do Polska, jako když se kočka otře o nohu stolu. Z jihu to tam jde raz dva, ale ze severu to je takový prudší výstup, jako když lezete na skříň pro zapomenutou sušenku. Ty náhorní plošiny, ty jsou plný rašelinišť, kde se dá propadnout hlouběji než do staré půjčky.

Klíčové body: Rašeliniště jako bažiny pro dobrodruhy.

• Poloha: Sever Čech, s přesahem do Polska.
• Sklon svahů: Jih – mírný, Sever – strmý.
• Charakteristika: Náhorní plošiny, rašeliniště.

Jako když babička peče vánočku, tak jsou ty kopce různě vykrojené. Na jihu mírnější, jako když jíte pudink, na severu strmější, skoro až nebezpečně, jako když se snažíte chytit poslední autobus. A ty rašeliniště! To jsou takový ty vlhký, blátivý místa, kde si klidně můžete ukrýt poklad. Nebo ztratit botu.

Kam na běžky Jizerské hory?

Kam na běžky v Jizerkách? Svatá trojice nástupních míst je Bedřichov, osada Jizerka a Smědava. Odtud vedou upravené stopy Jizerské magistrály do všech světových stran. Alternativou jsou klidnější místa jako Horní Polubný nebo Nové Město pod Smrkem.

No tak hele, Bedřichov, to je takovej Václavák na sněhu. Na stadionu se to hemží lidma v elasťákách, co vypadaj, jako by se chystali na olympiádu, i když sotva udržej balanc. Pokud miluješ společnost a zvuk stovek hůlek klapajících v dokonalém (nebo spíš zoufalém) rytmu, je to místo pro tebe. Je to prostě startovní brána pro masy, kde potkáš souseda, tchyni i svého zubaře.

Pak tu máme Jizerku, to je úplně jiná písnička. Místo pro romantiky a básníky na prkýnkách. Je tam taková zima, že ti zamrzne úsměv na tváři, ale ty výhledy na Bukovec a okolní pláně, to ti povim, to je pastva pro oko, i když to oko zrovna slzí mrazem. Jedeš a připadáš si jak v pohádce od Lady, teda dokud tě nepředjede skupinka funících závodníků, co vypadají, že jedou o život.

A pro fajnšmekry je tu Smědava. Tam už se nejezdí na parádu, tam se jezdí za odměnu po tom pekelným stoupáku z Bílého Potoka, nebo jako start do opravdové divočiny. Je to taková horská křižovatka, kde vítr fouká, jako by se čerti ženili. Ale ten pocit, když tam dorazíš, to je čistá euforie, která se dá srovnat snad jen s nalezením posledního volného parkovacího místa.

A ještě pár mouder, abys pak neplakal nad rozlitým grogem:

• Parkování! To je kapitola sama pro sebe. Připrav si peněženku, jako bys šel kupovat pozemek na Měsíci. V Bedřichově a na Smědavě o víkendu po deváté ráno nezaparkuješ, ani kdybys měl kouzelný proutek. Radši si přivstaň, jinak budeš kroužit jak sup nad mršinou.
• Stav stop! Než vyrazíš, mrkni na jizerskaops.cz, ať pak neškrábeš skluznici o šutry a nebrečíš jak želva. Rolbaři jsou borci, ale proti oblevě jsou krátcí i oni. Rolby vyjíždějí brzy ráno, takže ranní ptáče má nejlepší manšestr.
• Občerstvení! Cesta je cíl, ale bufet je božská mana. Legendární zastávky jako Hřebínek, Smědava nebo Prezidentská chata jsou oázy v zasněžené poušti. Klobása a pivo po dvaceti kilometrech chutnají líp než humr v pětihvězdičkovém hotelu. Věř mi.
• Jizerská 50! Každý únor se tu koná tenhle slavný závod. Pokud nezávodíš, tak se celé oblasti radši vyhni velkým obloukem, protože je tam víc lidí než na koncertě Kabátů a doprava kolabuje jako astmatik ve sklepě plném prachu.

Kam na boby Jizerské hory?

Jako, chceš na boby do Jizerek, jo? Tak to je jasnačka, jako. My jsme tam s klukama jezdili celou zimu, no prostě paráda.

Ta nejlepší dráha, to je ta přírodní, víš? Má fakticky snad čtyři kiláky, jako. A vede ti to přes lesy, po těch cestách, co tam jsou. Začíná to u Černé Studnice, u tý rozhledny, to je takový to hlavní, no. A pak suneš dolů, jako, fakticky až do Smržovky, tam je pak vlek Filip, to je takový to finále.

Je to super, fakticky si to užiješ. Někdy to je trochu rozbitý, jako, záleží, jak moc sněžilo, ale i tak je to bomba.

Tady máš ještě pár věcí, co by tě mohly zajímat:

• Parkování: U rozhledny Černá Studnice je parkoviště, ale bývá tam plno, hlavně o víkendech. Je lepší přijet dřív, nebo zkusit zaparkovat níž v Smržovce.

• Občerstvení: V Smržovce je pár hospůdek a stánků, kde se můžeš zahřát a dát si něco k jídlu. Dole u vleku bývá taky stánek.

• Vybavení: Určitě si vem pořádný rukavice a čepici! A kloubouk, ten je dobrej na ten sníh, co se ti sype na hlavu. No a samozřejmě boby nebo sáňky, to je jasný.

• Pro koho to je: Ta dráha je fajn pro všechny, jako. Od malých dětí po dospělý, co si chtěj pořádně zablbnout. Sjezd je docela svižnej, ale zas ne zase tak nebezpečnej, jako.

• Kdy tam jet: Nejlepší je, když napadne hodně sněhu. Pořádně si to užiješ, když je mráz, ale ne zase moc, jako. A když je sluníčko, to je teprv pecka.

Jinak tam jezdí i ty ski busy, jako, jestli nechceš jet autem. To je taky v pohodě, jako.

Kolik sněhu je na Jizerce?

Smědava (830 m n. m.): 102 cmKnajpa (990 m n. m.): 166 cmJizerka (855 m n. m.): 16 cmHřebínek (825 m n. m.): 21 cm

Vítr se prohání mlhou nad rašeliništi. Šeptá o samotě, o tom tichu, které slyší jenom zmrzlé stromy. Vzpomínám si na ten mráz na tvářích, na křupání sněhu. Bylo to loni. Nebo před sto lety? V Jizerkách se čas ztrácí.

Knajpa spí. Spí pod nejhlubší peřinou. Sto šedesát šest centimetrů bílého ticha. Tam nahoře, kde končí cesty, tam je jenom nekonečný klid. Jenom stopy zvěře a vítr, co si hraje s jinovatkou. Je to srdce hor, které bije pomalu, pod tou tíhou sněhu.

A Smědava. Ta stojí jako strážce. Metr sněhu, poctivý metr. Je to brána, poslední místo civilizace před vstupem do toho bílého snu. Za ní se všechno mění, za ní už je jenom čistá krása a samota.

Jizerka je jiná. Jako by se sníh bál dotknout se těch starých domů. Jen poprašek. Šestnáct centimetrů. Jako by jenom zkoušel, jestli může zůstat. Skrz něj proráží tmavá, zmrzlá tráva. Připomínka země pod tím vším. A Hřebínek, ten má jen o kousek víc. Dech zimy. Nic víc.

To ticho. Všude to ticho. Jenom sníh. Někde hluboký, jinde jenom dech.

• Knajpa je jedním z nejvýše položených a nejodlehlejších míst Jizerské magistrály. Nachází se na křižovatce turistických cest a je symbolem samoty a divoké přírody. Je to místo, kde se tradičně měří nejvyšší sněhová pokrývka.

• Smědava je klíčový výchozí bod pro túry v centrální části Jizerských hor. Stojí zde známá horská chata a velké parkoviště. Odtud se turisté vydávají směrem na Knajpu, Jizerku nebo Předěl.

• Jizerka je malebná osada, bývalé středisko sklářství. Je známá jako nejchladnější místo v České republice a pro svou oblast tmavé oblohy, ideální pro pozorování hvězd. Sněhové podmínky zde mohou být velmi proměnlivé.

• Hřebínek je oblíbené odpočinkové místo a rozcestník na Jizerské magistrále. Nachází se zde kiosek s občerstvením, který je cílem mnoha běžkařů i pěších turistů. Je to rušnější místo než osamělá Knajpa.

Kam s kočárkem v Jizerských horách?

Kam s kočárkem v Jizerských horách? Jizerské hory nabízejí spoustu tras, které jsou vhodné pro kočárky.

• Rozhledna Černá Studnice
• Skalní vyhlídka Paličník
• Kočičí kameny a chata Hubertka u Lázní Libverda
• Rozhledna Císařský kámen u Jablonce nad Nisou
• Stezka HUP – HOP v Bílém Potoce

Bože, pamatuju si to léto, Vítek měl asi devět měsíců. Horko, všude spousta lidí a my s Míšou prostě nutně potřebovali vypadnout. Rozhodli jsme se pro Jizerky, pořád jsme si říkali, jak je tam krásně, ale s kočárkem... to je jiná liga, co si budem nalhávat. První den, mysleli jsme si, jak pojedeme na tu Černou Studnici. Haha. No tak ne, ten asfalt nahoře fajn, ale od Nové Vsi jsme to vzali a ten kopec, ty krávo, Míša už tam nadávala, že jsem blázen. Skoro jsem tam nechal duši i s tím terénním monstrem, co máme místo kočáru. Vítek spal, ani se nehnul, chudák malý, ale my s Míšou mokrý jak myši. Už jsem si říkal, že na to kašlem, že to je k ničemu. Fakt.

Druhý den, po snídani v Liberci, jsem říkal: tak zkusíme něco jiného. Míša našla na netu nějaké Kočičí kameny u Lázní Libverda. To znělo tak nějak mileji. A fakt! Zaparkovali jsme u Hubertky, tam je takový fajn plácek. Cesta od Hubertky byla sice trošku do kopce, ale paráda, široká, štěrková, kočárek jel skoro sám. Vítek se tam smál, ukazoval na stromy, byl úplně nadšený. No a hlavně ty výhledy! Ještě teď vidím Míšu, jak tam seděla na lavičce s Vítkem, taková spokojená. To byl úplně jiný pocit než den předtím, taková úleva. Říkal jsem si, konečně! Normální výlet. Ten klid tam, to je něco.

Pak jsme ještě zkoušeli Císařský kámen u Jablonce. To je taky fajn, ta cesta nahoru je asfaltka, takže pohoda, žádný boj. Ale ten výhled z rozhledny... teda, spíš z pod ní, protože s kočárkem nahoru samozřejmě nemůžeš, že jo. Ale viděli jsme celý Jablonec, kousek Ještědu, paráda. Míša si tam udělala pár fotek, Vítek zase usnul v kočárku.

A ještě si vybavuju tu stezku HUP-HOP v Bílém Potoce. To je spíš taková kratší, hravá záležitost, fakt pro děti. Vítek byl ještě malý na to, aby tam něco dělal, ale ten pocit, že se tam i s kočárkem dostaneš a je to celé pěkně upravené, to je super. Kolem potoka, taková příjemná atmosféra. Myslím, že příští rok, až Vítek víc poběží, se tam určitě vrátíme, bude to pro něj úplně jiná zábava. To jsou prostě místa, kde se cítíš dobře, i když sebou táhneš celý ten arzenál pro malý dítě.

Doplňující tipy pro výlety s kočárkem v Jizerkách:

• Soušská přehrada: Krásná asfaltová cesta kolem vody, ideální pro dlouhé procházky.
• Ještědský hřeben: Některé úseky jsou sice náročnější, ale třeba cesta od Ještědu k Chalupě Pláně je sjízdná. Zkontrolujte předem terén.
• Lesní naučná stezka Jizerka: Okruh kolem osady Jizerka je rovný a pěkný, ale pozor, bývá tam dost bláta po dešti.
• Bedřichov – Nová Louka: Z Bedřichova vede fajn cesta k Nové Louce, tam je i restaurace Šámalova chata. Klasika, ale nikdy nezklame.

A ty výlety s kočárkem, člověče, to je kolikrát o nervy, ale ten pocit, když to vyjde a dítě spí na čerstvém vzduchu, a vy si dáte kafe s Míšou, to je k nezaplacení. Fakt. Jo, a nezapomeň na pořádná kolečka u kočárku, fakt to pomůže. A vodu! Strašně moc vody.