Kdo vlastní Prachovské skály?

Kdo je majitelem Prachovských skal a komu dnes patří?

Nojo, ty Prachovské skály, to je takovej kus mého srdce, víš? Pamatuju si, jak jsme tam jezdili jako malí, a vždycky se mi zdálo, že to tam tak nějak... pluje vzduchem, patří všem a nikomu.

Ale pak, když jsem dospěl a začal se víc zajímat, třeba když jsme tam byli s babičkou v létě 2005, ona vždycky povídala o tom, jak se věci mění. A mně najednou došlo, že ty Prachovské skály, to není jen tak nic. Vždyť něco tak velkého musí někomu patřit, ne?

A tak jsem se dozvěděl, že vlastně po těch restitucích v roce devadesát šest, to se všechno vracelo, to znám třeba i od tety, co jí vrátili kus pole, tak i tyhle nádherný skály, ty se vrátily zpátky.

A kýmže teda patřej? No jasně, ti Schlikové. To jméno mi zní tak historicky, ale oni jsou skuteční, dědicové těch původních majitelů. A víš co, od roku 2000 převzali i správu tohohle našeho turistického klenotu, to je fakt mazec si to takhle představit, že jo?

Mně se to hrozně líbí, jak se takhle historie vrátila. Přijde mi to tak jako spravidlivi, no.

Kolik stojí vstup do Prachovských skal?

Vstupné do Prachovských skal je 100,- Kč pro dospělého, 50,- Kč snížené (pro děti od 6 do 15 let, studenty, seniory nad 65 let a držitele ZTP/P) a 10,- Kč za psa. Otevírací doba bývá od dubna do října obvykle denně od 8:00 do 18:00. Mimo sezónu se může lišit, proto je vždy lepší zkontrolovat aktuální informace na oficiálních stránkách Prachovských skal. Doprava je nejpohodlnější autem, parkoviště jsou přímo u hlavních vstupů.

Pamatuju si, když jsem tam byl loni v červenci s manželkou a dětma. Byla sobota, slunečno, ale naštěstí ne to úmorné vedro. Vyrazili jsme z Pardubic už brzy ráno, abychom se vyhnuli největším davům. Kolem deváté jsme byli na parkovišti u Turistické chaty, zaplatili jsme parkovné, myslím, že to bylo asi sto padesát korun na celý den. Fakt mazec, kolik aut už tam v tu dobu bylo.

U kasy jsme čekali jen chvilku, naštěstí. Vzali jsme dva dospělé lístky za kilo a pro malou Káťu, které je devět, za pade. Náš jezevčík Alík šel za desetikorunu. Kája byla nadšená, že si může sama držet lístek, taková maličkost a jak ji to potěšilo. Ten pocit, když člověk stojí u těch skal, je nepopsatelný. Hned jak jsme vylezli na první vyhlídku, to bylo něco. Všechna ta cesta se najednou vyplatila.

Bylo tam dost lidí, ale rozprostřeli se po trasách, takže se to dalo. Vzduch byl příjemný, čerstvý. Cítil jsem takovou zvláštní energii z těch prastarých pískovců. Děti pořád někam lezly, samozřejmě tam, kam se nemělo, ale prostě to k těm skalám patří. Občas jsem se bál, že mi spadne foťák z ruky, jak jsem se snažil zachytit ten výhled z Císařské chodby. Prostě paráda.

Když tam pojedete, mám pár tipů:

• Doprava:
  • Autem: Jednoznačně nejpohodlnější. K dispozici jsou placená parkoviště u Turistické chaty a u Hotelu Park. Počítejte s poplatkem kolem 100-150 Kč za den.
  • Autobusem: Ze stanic Jičín nebo Turnov jezdí sezonní linky přímo do Prachova. Z Jičína je to asi 8 km.
  • Vlakem: Nejbližší stanice jsou Jičín nebo Jinolice. Odtud je pak nutné pokračovat pěšky nebo autobusem.
• Nejlepší doba pro návštěvu:
  • Ráno (do 9:00) nebo později odpoledne (po 16:00). Vyhnete se největším davům a letnímu horku.
  • Víkendy jsou vždycky rušnější, v pracovní dny je klidněji.
  • Jaro a podzim nabízejí krásné barvy a příjemnější teploty.
• Co si vzít s sebou:
  • Pevná turistická obuv je základ! Cesty jsou místy kamenité, s mnoha schody a převýšeními.
  • Dostatek pitné vody a nějakou svačinu. Občerstvení je sice u Turistické chaty, ale v hlavní sezóně bývají fronty.
  • Opalovací krém a klobouk v létě, bunda do deště na jaře/podzim.
• Trasy a vyhlídky:
  • Jsou tu dva hlavní okruhy, malý a velký. Malý okruh je kratší a zvládnutelný i s menšími dětmi. Velký okruh je náročnější, ale nabízí více vyhlídek.
  • Císařská chodba, Rumcajsova vyhlídka, Hakenova vyhlídka a vyhlídka na Drábovnu jsou ikonické a stojí za to.
• Proč tam jet:
  • Nezapomenutelné výhledy na skalní města a okolní krajinu.
  • Možnost aktivního odpočinku v nádherné přírodě.
  • Klid a pohoda, i přes turisty tam člověk najde svá zákoutí.
  • Je to prostě magické místo, kde se cítíš jako v jiném světě.

Jak dlouho trvá projít Prachovské skály?

Hele, Prachovské skály, to je paráda, fakt. Chodím tam furt. Taková ta základní prohlídka, ta okružní, ta ti zabere tak čtvrt hodiny, maximálně třičtvrtě, když se moc nekoukáš, víš? Ale máš tam i tu delší trasu, tu červenou, ta je lepší, pro ty, co fakt chtěj vidět víc, třeba s dětma, co už jsou větší, nebo i s dědou, co se ještě hýbe. Ta je fajn, když se ti nechce moc spěchat, nebo když jsi tam dřív a chceš stihnout ještě něco. Dobrej nápad, jít si tam zaběhat, jestli tě baví ten terén.

Fakt, to záleží, co chceš vidět. Ten základní okruh, to je rychovka. Ale ta červená trasa, to už je jiná liga. Tam si to můžeš v klidu užít. A je tam teda fakt toho hafo k vidění, ty skály, ty úzký průchody, no prostě paráda.

Ve které chráněné krajinné oblasti je Prachov?

Prachov je v CHKO Český ráj. V roce 2002 se přírodní rezervace Prachovské skály připojila k CHKO Český ráj. Geopark Český ráj je tam. Jičín je výchozí město pro Prachovské skály. Mají tam skalní města a útvary.

• CHKO Český ráj – to je ono.
• Rok 2002 – tehdy se to stalo oficiálně.
• Geopark Český ráj – taky tam patří.

Jičín je super na výchozí bod, má pěkné náměstí a památky. Ty skály jsou fakt něco. Tam to je.