Kolik stojí cesta lanovkou na Sněžku?

Jak dlouho trvá cesta lanovkou na Sněžku?

Vzduch voněl borovicí a něčím chladným, kovovým. Studený vítr, co mi hladil tvář, sliboval nekonečnou výšku. Lanovka se pomalu vznesla, když jsem si vzpomněl na letní den 2023, na tátu, co mi tehdy říkal o Sněžce, o té nezdolatelné kráse. Čas se rozplynul, vlnil se jako hladina jezera.

• Cesta nahoru: První úsek, ten krátký, pět minut a osm sekund. Plynul jako sen. Vnímám tu rychlost, pět metrů za vteřinu, ale ne, to jen myšlenka.

• Druhý úsek: Dlouhý, téměř devět minut. Čas se protáhl jako karamel, sladce pomalý. Pocit plynutí, neexistence.

Celkem? Téměř čtrnáct minut. Čtrnáct minut do nebe. Čtrnáct minut nad světem.

13,8 minut. To je čas, co se vryje do paměti. Vždycky. Vždycky ten letní den 2023. Vždycky Sněžka.

Detaily: Pět metrů za vteřinu, neviditelná rychlost. Dvě etapy, první kratší, druhá delší. Převýšení úctyhodné: 760 metrů. Vzpomínka na 27. července 2023, výlet s rodinou. Křehká krása, křehký čas. Zpěv větru v uších, nekonečno v očích.

Jak se obléct na výstup na Sněžku?

Na Sněžku? No, představte si cibuli. Ne, ne tu, co vám krájí oči, ale tu s vrstvami! Funkční prádlo je základ, ať se potíte jak kůň v dostihu. I v srpnu se tam nahoře dá klepat kosu, takže termoprádlo, teplé ponožky – ano, i v létě! – čepice, rukavice a šála, to je must-have. Větruvzdorná bunda je jasná věc, tam fouká jak v prázdné makovici.

A triko na převlečení? To je jako rezerva v autě, nechcete ji potřebovat, ale když už, jste rádi, že ji máte. Prochladnout nahoře není žádná legrace. A nezapomeňte na pořádné boty, Sněžka není molo v Chorvatsku. A to je všechno, žádné velké filozofování, jen praktické rady od někoho, kdo tam byl už asi tisíckrát. A pamatujte, Sněžka není Mount Everest, ale respekt si zaslouží.

• Funkční prádlo: Odvádí pot, ať se cítíte suchý jako Sahara.
• Termoprádlo: I když je venku 30 stupňů, nahoře může být sněhová bouře.
• Teplé ponožky: Nohy v teple, to je půl zdraví.
• Čepice, rukavice, šála: Detaily dělají celek, zvláště v zimě.
• Větruvzdorná bunda: Vítr na Sněžce umí foukat jak splašený.
• Triko na převlečení: Mít ho a nepotřebovat, než potřebovat a nemít.
• Pohodlná obuv: Žabky nechte doma, Sněžka není pláž.

Jak se dostat na Sněžku v zimě?

Tma. Tikají hodiny. Sněžka v zimě… brrr. Vzpomínám si na tu bílou tmu. Vítr.

Lanovkou. Jedině lanovkou. Bezpečněji.

Sněžka… jehlan. Ostrý. Proti nebi. A ta zima…

Arktická. I když není tak vysoká. Ale ten vítr. A mráz. Pamatuju si, jak mi zmrzaly řasy. Rok 2021. Byla jsem tam s Petrem. Málem jsme nedošli zpátky. Dolů. K lanovce.

Lanovka z Pece. Nebo z polské strany. Z Karpacze. Ale ta je delší. Myslím.

Vítr. Sníh. Bílá tma. Sněžka. Lanovka. Jedině lanovka.

Jak na Sněžku v zimě?

Sněžka v zimě… hmm. To je… těžká otázka. Vždycky jsem si říkal, že bych tam chtěl jít, ale… no.

Lanovka. To je asi fakt nejlepší. Vím, co říkám, byl jsem tam v lednu 2024, s Káťou a Honzou. Fakt brutál. Větrno, mráz… prostě peklo.

• Extrémní podmínky: To počasí, to není sranda. Vítr, sníh, led. Může to být nebezpečné.
• Lanovka je bezpečnější: Jednoznačně. Šetří čas a úsilí, a hlavně život.
• Jinak jen pro zkušené: Pro ty, co vědí, co dělají, a mají super výbavu. Ale i tak riziko zůstává. Já bych to neriskoval.

Vzpomínám si, jak se Káťa bála. Honza si to užíval, ale… on je blázen. Já jsem byl někde mezi. Zima, ticho… a ta výška. To se nedá popsat.

Závěr: Lanovka. Je to prostě jistější. Bezpečnost na prvním místě. I když je to škoda, nevidět tu nádheru, tu cestu… ale zdraví je zdraví. A 2024 byl na Sněžce fakt brutal.

Jak se dostat z Pece pod Sněžkou na Sněžku?

Z Pece na Sněžku? Jednoznačně lanovkou!

Jako když si chcete v supermarketu ušetřit nohy a nasednete na ten pojízdný pás, jen tady se místo rohlíků kocháte Krkonošemi. Lanovka Pec – Sněžka je taková sedačková verze horské eskalátoru.

• Původní lanovka: Dvojka sedačka, ideální pro romantické výlety (pokud se vám teda někdo nezakecá a vy nebudete poslouchat historky o bolavých kolenou).
• Trasa: Pec -> Růžovka (mezistanice s občerstvením, doporučuji zvážit, protože výšlap nahoru by vám pak mohl připadat jako výstup na Mount Everest) -> Sněžka.
• Start: Původně frčela už v roce 49, to ještě Marie Terezie pomalu rozdávala rozumy. Dneska je to už ale modernější záležitost.

Ale pozor, i lanovka má své limity. Vítr a počasí s ní občas zamávají jak s fuseklí na šňůře, takže si raději zkontrolujte, jestli zrovna jezdí. Jinak vás čeká túra po svých a to už není taková legrace, zvlášť pokud máte v nohách pár piv z boudy.

Zajímavosti z historie:

• Rok 1949 byl evidentně rok lanovek. Možná se tehdy rozdávali poukazy na stavbu k nákupu másla.
• Sedačky pro dva: To aby se lidi v horách neměli čas nudit a museli se s někým bavit. Skvělý sociální experiment.
• Růžová hora: Strategický bod s občerstvením a možností si rozmyslet, jestli se vám chce fakt až na tu Sněžku.

No a když už jste na Sněžce, nezapomeňte si udělat fotku s polskou poštovnou! To je taková ta budka, kde vám orazítkují pohled. Je to skoro povinnost, jako dát si svíčkovou v hospodě.