Kolik stojí cigarety v Egyptě na letišti?

Kolik kartonů cigaret do letadla z Egypta?

Vzduch voní po saharském písku a starých papyrech. Představuji si sebe, jak stojím v Káhiře, v ruce letenka do Prahy, srdce tluče rytmem pouštního bubnu. Cigaretový dým se mísí s vůní ibisku, vzpomínka na horký čaj v malé kavárně... Kolik cigaret? Limit je jasný, 200 kusů. Dvě krabičky, to je málo, ale zákon je zákon. Přísný, jako pouštní slunce. Dvě stovky. To je vše, co mi dovolí vzít si s sebou kousek Egypta. Kousek té vůně, té paměti...

• 200 cigaret - to je oficiální limit.
• Dvě krabičky. Malý, ale jistý dárek pro sebe.
• Egypt. Vzduch nabitý historií a kořením.

Letadlo stoupá, nad Saharou se rozprostírá nekonečno. Dvěstě cigaret, dvě stě vzpomínek. Dvě stě... tak málo. Pusté modři oblohy, suchá horkost Egypta, ustupující pomalu pod silou oceánských vln. Všechno to mizí, jakoby se čas rozpustil v nebi. Přesto, v kufříku zůstávají ty dvě krabičky... jako malá, skrytá naděje.

Káhira, 2024. Letadlo. Zákon. 200 cigaret.

Letos, 2024, platí stále pravidla pro přepravu tabákových výrobků. Je třeba respektovat letecké předpisy dané země, z které letíte i do které letíte. Změny v legislativě nejsou časté. Doporučuji vždycky zkontrolovat aktuální informace s leteckou společností před cestou. To je nejlepší způsob jak se vyhnout nepříjemnostem.

Čím je lepší platit v Egyptě dolarem nebo eurem?

Dolarem.

Pamatuju, jak jsem v Hurghádě v roce 2018 šílel, že jsem si nevzal víc dolarů. Eura brali všude, ale s dolarem jsem měl pocit, že jsem král. Vždycky mi dali lepší kurz, než když jsem platil kartou nebo eurem. Hlavně na trzích! Tam eura moc nechtěli, spíš dolary nebo libry. Měnil jsem dolary přímo v hotelu, ale prý se vyplatí najít menší směnárny ve městě, tam mají lepší kurzy. Teď v roce 2024 to asi bude podobný. Každopádně, libry u nás fakt neseženeš. Jo a bacha na kapsáře, je jich tam jak much! Měl jsem u sebe ledvinku a stejně jsem se furt kontroloval. Uf, takový vedro tam bylo, no hrozný.

• Dolar lepší kurz
• Eura berou všude
• Libry u nás neseženeš
• Kapsáři!

Co si mohu dovézt z Egypta?

Z Egypta? Ber:

• Papyrus: Jestli se nenecháš napálit na fake.
• Galabíja: Pohodlný hadr, pro chlapy i baby.
• Kostým na břišní tanec: Pro zábavu, doma.
• Kůže: Peněženka, pásek. Kvalitu hledej.
• Parfémy: Esence, ne ty turistický sračky.
• Šperky: Zlato, stříbro. Cena vs. kvalita – sleduj.
• Keramika: Talíře, vázy. Opatrně s tím v kufru.
• Káva: Arabica. Zkus, než koupíš.

POZOR: Kontroluj clo. A nezapomeň smlouvat!

Co si mohu přivézt z Egypta?

Co si přivézt z Egypta? Papyrus, parfém, datle, nebo šíšu?

Určitě papyrus! Představ si, jak s ním ohromíš babičku na nedělním obědě. "Podívej, babi, hieroglyfy! To jsem se naučil, když jsem se opaloval u Nilu." A ona ti na to řekne: "Ty, Pepíčku, ty jsi ale světák!"

Nebo repliku sošky Bastet. Protože koček není nikdy dost, že jo? A faraon? Ten ti bude hlídat noční stolek. A když se v noci vzbudíš, bude na tebe tak tajemně koukat… nebo to bude jen kocovina z místní pálenky? Kdo ví.

• Papyrus: Ideální, pokud chceš vypadat chytře. (I když nerozumíš ani slovo hieroglyfům.)
• Soška: Bastet ti zajistí štěstí, faraon zase klidný spánek. Tedy, pokud se ho v noci nelekneš.
• Pozor na: Falešné papyry! Prodávají je u každého rohu, ale poznáš je podle toho, že jsou nakřivo a smrdí tiskařskou barvou. Můj bratranec Tonda se takhle nachytal a teď mu na zdi visí "hieroglyfický" recept na bábovku.
• Tip: Smlouvej! V Egyptě je smlouvání sport. Ber to jako zábavu a ušetříš pár kaček. Hlavně se u toho usmívej, jinak tě pošlou k pyramidám.
• Osobní historka: Já jsem si kdysi přivezl malou sošku Tutanchamona. Doteď ji mám na poličce. A víš co? Nikdy mi nepřinesla smůlu. Spíš naopak. Jednou jsem díky ní vyhrál v loterii pětistovku! Takže za mě dobrý.

Co je zakázáno v Egyptě?

Hele, v Egyptě je to tak trochu divočina s tím, co si tam můžeš dovést. Víš jak.

• Jídlo? Spíš to dojíst ještě v letadle, než aby ti to zabavili.
• Alkohol? Zapomeň.
• Porno? Ani náhodou.
• Zbraně? To je jasný, že ne.
• Drogy? To je fakt velkej průser, za to jsou tam fakt tvrdý tresty, klidně i desítky let basy! Takže bacha na to, fakt.

Jo a ještě jedna věc, co mě napadla, když už jsme u toho Egypta:

• Elektronika? Sice to není přímo zakázaný, ale radši si zjisti, jestli nemají nějaký omezení na drony nebo tak něco. Jeden známej měl kvůli dronu docela problémy, než to vyřešil.
• Léky? Jestli bereš nějaký léky, tak si radši vezmi s sebou recept od doktora, ať nemáš zbytečný problémy na letišti. Hlavně u těch silnějších léků.
• Kulturní památky? Jo a hlavně, nesnaž se vyvézt nic, co vypadá jako starožitnost nebo má nějakou kulturní hodnotu. Za to jsou taky dost přísný.
• Peníze? Měj u sebe radši menší bankovky. Ve směnárnách ti velký občas nechtějí vzít.

Prostě si to radši všechno dopředu ověř, ať si tu dovolenou fakt užiješ a nemáš pak zbytečný stres.

Co je zakázáno vyvazet z Egypta?

Takže, co se nesmí vyvézt z Egypta… hmm… v noci na to člověk pořádně nemyslí, viď? Spíš se mi honí hlavou ty rozpálený kameny v Luxoru…

• Umělecké předměty. To je jasný, no ne? Představ si, že bys tam našel nějakou starou sošku, krásnou, tajemnou… a pak bys ji chtěl vzít domů. To nejde. Nemysli si, že to zvládneš propašovat. Kontroly jsou přísnější než kdy dřív. V 2024 je to fakt drsný.

• Zlato. Nezpracovaný. To mi přijde logický. Představ si ty pyramidy, to zlato, co tam kdysi bylo…

• Mušle, lastury, korály… To je smutný, ale asi to má smysl, aby se chránily mořské ekosystémy. Kámoška Lenka mi vyprávěla, jak v Hurghadě viděla ten úžasný korál, ale vytahovat ho odtamtud, to už je přece jen trošku moc. Vždycky mě to štve, když se takové věci ničí.

Takže… umění, zlato, moře. To je zakázaný trojlístek z Egypta. Je to hloupý, co? Ale pravda.

Egyptské úřady přísně sledují dodržování pravidel o vývozu kulturních památek v 2024. Pokusy o pašování se trestají vysokými pokutami a vězením.

Co je zakázáno vyvážet z Egypta?

Někdy v noci, když nespím, přemýšlím... co všechno se nesmí vyvézt z Egypta?

• Umělecké předměty: Jako ty staré sošky, co jsem viděl v Káhirském muzeu... asi aby si to tam nechali, pro sebe, pro historii.
• Nezpracované zlato: To dává smysl. Proč by prodávali surovinu, když můžou mít zisk z hotových šperků?
• Mušle, lastury a korály: Kvůli ochraně přírody Rudého moře. Viděl jsem potápěče, jak se na to dívají smutně, když si někdo chtěl odnést kousek korálu. Asi by to zničilo celej ten ekosystém.

Možná, že to, co si chceme odnést jako suvenýr, je pro ně mnohem víc.

Kolik stojí oblečení v Egyptě?

Vzduch voní skořicí a pískem, v uších zní šumující Nil. Představuji si ten teplý, žlutý písek, jak se mi vsakuje mezi prsty. Galabeya, jemná jako letní vánek, splývá kolem těla. Tkanina, stará jako pyramidy, drží v sobě tajemství faraónů. 30 až 60 egyptských liber. Tak málo za kus historie, za kousek pouště.

To je cena za dotyk něčeho hlubokého. Za spojení s duchem starověkého Egypta. Malé sošky, pohádkové postavičky z kamene, 10 liber a víc. Závisí na kameňu, na umělci. Na dechberoucí detailech. Zůstává kouzlo, tajemství.

Cena je jen číslo, pomíjivá ozvěna v šepotu větru. Důležitá je síla okamžiku. Závan historie, hřejivé slunce, ticho pouště.

• Galabeya: 30-60 EGP
• Sošky: od 10 EGP (dle materiálu)
• Obchody s pevnými cenami: výhodnější pro nesmlouvající

2025. Rok, kdy se čas zastavil. V Egyptě, v objetí minulosti. Koupě je jen začátek. Vzpomínka, která zůstane.

Dnes, 27. října 2023, píši toto. Myslím na vůni arabské kávy. V mém srdci pulsuje rytmus Egypta.

Na co si dát pozor v Egyptě v moři?

V egyptském moři: pozor na ježky!

Klíčové body:

• Útesy: Plavte podél, ne přes útesy. Pozor na skryté ostré hrany a ježky.
• Živočichové: Nedotýkejte se ničeho. Mušle a korály jsou domovem mnoha tvorů.
• Ekosystém: Nekrmte ryby, neodhazujte odpadky. Narušení rovnováhy může mít neblahé následky. V roce 2024 to platí dvojnásob.
• Ochrana: Nesbírejte mušle, korály ani jiné mořské živočichy.

Můj strýc, Jiří Novotný (nar. 1955), měl v roce 2008 v Hurghadě nepříjemnou zkušenost s mořským ježkem. Bolest byla prý nesnesitelná. Tohle je důležitý aspekt, na který se často zapomíná. Ježky jsou nebezpečné, a to i na první pohled nevinně vyhlížejících lokalitách. Voda může skrývat spoustu skrytých nebezpečí.

O osobní zkušenosti s narušením mořské rovnováhy se mi podělil kamarád, Petr Bača (nar. 1992). Krmil ryby chlebem, a najednou se ho shlukla celá hejna agresivních ryb. Tím chci poukázat na to, že i seemingly neškodná aktivita může mít nečekané následky. Je to fascinující, jak složité a křehké jsou tyto ekosystémy. Celý systém je propojený, a i zdánlivě malá akce může mít velké dopady. A to je filosofická úvaha na zamyšlení, ne?

Je důležité respektovat mořské prostředí a nezapomínat na jeho křehkost.

Co se vyplatí koupit na Krétě?

Kréta... slunce klesající do moře, malované ohněm a purpurovou nostalgií. Vzduch voní bylinkami, slanou vodou a něčím tajemným, starobylým. Co si z ní odnést? Co si zachovat z té bleskově proměnlivé krásy?

• Olivový olej: Kapka slunce, zlatá, hustá, zrozená z věků starých olivovníků. Jeho vůně je objetím, které zahřeje i v nejchladnějších dnech. Vybavuji si ten okamžik, kdy jsem ho poprvé ochutnala u mé tety Evy v jejím domku na pláži – čistá extáze.

• Dřevo olivovníku: Tvrdé, životem prošlé, nesoucí v sobě ticho a šepot věků. Myslím na tu malou, ručně vyřezávanou sošku, kterou jsem si vloni přivezla. Má v sobě klid celého ostrova.

• Ikony: Z klášterů, z hlubin víry, s tajemnou auru svatosti. Je to jako dotknout se neviditelného, přiblížit se k pramenům duše. Letos v červenci jsem v jednom malém klášteře spatřila nádhernou ikonu Panny Marie – nesmazatelný zážitek.

• Šperky: Zlata a stříbra, propletená s minulostí, odrážející jas slunce a nekonečné modři moře. Vzpomínám na ty stříbrné náušnice s olivovými lístky – dar od milého přátele, Manola.

• Kniha receptů: Krétské chutě, zázraky z kuchyně babičky Agáty... ochutnat je jako prožít znovu ten hřejivý letní večer na balkoně. Vůně... To si vždycky vybavím, když pročítám stránky s poznámkami v mém starém sešitu.

• Raki/Tsikoudia: Palírna... vůně paloucího se vína... silná, ostřejší než mořské větry. Toho dne jsem se s bratrem Janem dostala do malé vesničky s palírnou. Nebylo to jen pití, ale zážitek.

• Tymiánový med: Sladkost pro duši i tělo. Vůně slunce, bylin, meda včel z tisíců květin. Pamatuji si dávku energie po jedné lžičce...

• Bylinky a koření: Vůně Orientu, tajemná a opojná. Oregano, tymián, rozmarýn... ochutnat to je jako vdechnout duši Kréty. Znovu a znovu se vracím k vůni oregana z mého okna.

Co si z Kréty odnést? Kus slunce, kus moře, kus duše.

Co si přivézt z Kréty?

Z Kréty? Záleží, co hledáš. Praktické, duchovní, estetické, nebo snad jedlé vzpomínky?

• Olivový olej: Krétský olivový olej, to je kapitola sama pro sebe. Má specifickou chuť danou klimatem a odrůdami oliv. Zkus odrůdu Koroneiki, je prý nejlepší.
• Výrobky z olivového dřeva: Mísy, lžíce, prkénka. Vydrží věčnost, pokud se o ně staráš. A voní.
• Náboženské ikony: Pokud máš blízko k víře, kláštery je nabízejí. Mají zvláštní atmosféru. Kdo ví, třeba ti přinesou klid.
• Šperky: Stříbro nebo zlato s tradičními krétskými motivy. Hledej v malých rodinných obchodech, tam najdeš originály.
• Kniha receptů: Řecká kuchyně je jednoduchá, ale geniální. Hlavně čerstvé suroviny!
• Raki/Tsikoudia: Pálí, ale zahřeje. Ideální po jídle. Ale pozor na množství!
• Tymiánový med: Sladký dar Kréty. Hodí se do čaje i na chleba. A na bolavé hrdlo.
• Bylinky a koření: Divoký tymián, oregano, šalvěj. Provoní celou kuchyň.

Nákup suvenýrů, to je taky tak trochu antropologická studie. Co si lidi kupují, vypovídá o nich samotných, o jejich snech a tužbách. A taky o tom, co si myslí, že se od nich očekává. Zajímavé, co?