Kolik stojí vodní taxi v Benátkách?

51 zobrazení
Vodní taxi v Benátkách vás obvykle vyjde na 100 až 150 EUR. Přesná cena se odvíjí od vzdálenosti a počtu cestujících. Pokud se rozhodnete sdílet taxi s dalšími lidmi, můžete své náklady na tuto luxusní přepravu po benátských kanálech výrazně snížit. To je chytrý způsob, jak ušetřit a přesto si užít komfortní jízdu.
Komentář 0 líbí se mi

Kolik stojí vodní taxi v Benátkách? Zjistěte aktuální ceny.

Benátky, ach Benátky. Vzpomínám si, jak jsme tam byli loni v květnu, tuším tak kolem desátého. Přiletěli jsme na Marco Polo a pak ta touha, hned se nechat unést po vodě, to bylo silnější než cokoli.

No a pak ta rána, když jsme se zeptali na vodní taxi. Bylo to, myslím, něco mezi sto a sto padesáti eury, záleželo prej na tom, kam až jedem. Z letiště do hotelu blízko Rialta, to nás vyšlo asi na sto dvacet euro.

Jo, sto dvacet. Jenom za pár minut plavby. Ale ta zkušenost, jet takhle rychle, s větrem ve vlasech a vidět ty nádherný starý paláce, co vykukujou přímo z vody, to je něco, co se fakt těžko popisuje slovy, víš.

Kdybys chtěl ušetřit, tam mi říkali, že se to dá sdílet s jinejma lidma, to by tu cenu dost srazilo dolů. My jsme ale byli takoví utahaní z cesty, že jsme chtěli klid, takže jsme si to prostě dopřáli jenom pro sebe.

Bylo to drahý, to jo, ale ty Benátky… ty mají prostě takovou divnou moc, že ti je všechno jedno. Ta cena se pak tak nějak ztratí v tom obrovském zážitku. Skoro bych řekla, že to bylo jako sen. Takový mokrý sen.

Jak se dostat z letiště Benátek do centra?

Linka 5. Benátky. To je cesta.

Linka 15. Mestre. Další směr.

První spoj 4:08. Poslední 1:10. Den má své hranice.

Interval 15 minut. V noci 30. Čekání je relativní.

Klíčové informace:

  • Linka 5: Přímá spojení do Benátek.
  • Linka 15: Směřuje do Mestre.
  • Frekvence: Vyšší během dne, snížená v noci.
  • Provoz: Od brzkého rána do pozdní noci.

Letiště Marco Polo. Brána.

  • Doba jízdy: Přibližně 25-30 minut do Benátek.
  • Cena: Změny cen jsou běžné. Prověřit aktuálně.

Jak se dopravovat po Benátkách?

Hele, v Benátkách, to je jasný, buď jdeš pěšky po těch jejich úzkých uličkách a přes mosty, nebo jedeš lodí. Hlavně vaporettem, to je takovej vodní autobus, což fakt využiješ. Mezi Benátkami a pevninským Mestre pak frčí vlaky, autobusy nebo tramvaje úplně furt, každých pár minut.

Víš, já když tam byl minule, to bylo loni v březnu s mou sestřenkou Jarmilou, tak jsme si to vážně užili. Chodili jsme pořád pěšky, to je nejlepší, jak to město poznáš. I když se občas ztratíš, to k tomu patří, je to sranda. Ty uličky tam jsou tak úzký, to je fakt něco. Pořád se motáš, pak vylezeš u nějakýho kanálu, zase most…

Ale to vaporetto, to je základ! Funguje to jako normální MHD, mají různý linky, víš?

  • Linka 1 a 2 jede po Canalu Grande, to je taková hlavní tepna. Je to super na rozhlídnutí, ale pomalý.
  • Mají i rychlejší, třeba na ostrovy Murano nebo Burano, to je zas jiná jízda. Určitě si na to kupte ty jejich lístky, třeba denní nebo třídenní, vyplatí se to, když toho chceš vidět víc. Mají je na 24, 48 nebo 72 hodin. Jednotlivej lístek je docela drahej, myslím, že teď je to nějakých 9,50 euro. To je fakt raketa. Můžeš si je koupit v automatech nebo u přepážky ACTV.

A ty gondoly, ty jsou jen pro turisty a pro romantiku, to je jasný. Na normální dopravu to fakt není, to stojí majlant! Kamarádka Klárka jela loni s přítelem, v červenci 2023, a říkala, že za půl hodiny zaplatili asi 80 euro! Prostě šílenost, tak to je. Na tohle je asi lepší jen koukat, nebo fakt jen jednou zkusit. Existuje taky vodní taxi, to je rychlý, ale taky to holt něco stojí, no. To asi používají hlavně ti, co spěchají nebo co mají fakt hodně peněz.

Takže jasně, pěšky je zadarmo a pak vaporetto, bez toho se tam moc nepohneš, jestli nechceš furt platit za taxíka. Na pevninu, do Mestre, to je taky pohoda, to jezdí vlaky a autobusy fakt nonstop, z nádraží Santa Lucia. Tramvaj jede taky, já jsem s ní jel, když jsem bydlel v Mestre, to je super spojení. Vždycky tam jezdím, když navštívím strejdu Karla, který bydlí hned u nádraží.

Co se nesmí v Benátkách?

Benátky. Co tam teda nesmíš. A na co si dát bacha. No, tak hlavně žádný pikniky na památkách. To je fakt blbý. A samozřejmě, koupat se v kanálech je zakázaný. Představ si to, někdo se tam cachtá jak v bazénu. Fuj. Holuby a racky nekrmit. Jinak tě pokutujou. Nejsem si jistý, jestli to někde není přísněji, ale ani s nahatým hrudníkem nebo v plavkách se tam moc pohybovat nedoporučuje. Ta pokuta, 250 €, to je dost na něco lepšího. Třeba na dobrý jídlo, ne? A bacha, kola tam prostě nesmí. Ani když je tlačíš před sebou. To je taky překvapivý, co? Myslel jsem, že třeba jen jízda, ale ani vést je.

Na co si dát pozor v Benátkách:

  • Nekrmit ptáky: Většinou holuby, ale i racky. Jsou všude.
  • Žádné pikniky na památkách: To je jasný, nebudeme tam jíst sendviče na nějaký soše.
  • Nekoupat se v kanálech: Hodně lidí to asi láká, ale je to prostě zakázaný. A asi by to nebyl ani moc příjemný zážitek, s tou vodou.
  • Oblečení: V plavkách nebo s holým hrudníkem se tam moc radit nedoporučuje. Pokuta bolí.
  • Kola: Prostě je tam nevozit. Ani na kole, ani ho tlačit.

Ještě k tomu oblečení. Je to kvůli respektu k místu, asi. Nejsou to pláže, že jo. Je to historické město. A ty peníze by se fakt hodily na něco jinýho. Třeba na Aperol Spritz. Nebo na zmrzlinu. A to kolo. Divný, co? Proč vůbec někdo by tam s kolem jel? Asi někdo, kdo neví. Je to pěšky, nebo lodí. Nebo na nohou. Teda pěšky. Ty kanály, to je jako ulice. Takže tam nikdo jako neplave, když jdou lidi po ulici. Logický.

Jak se obléct do Benátek?

Pohodlná obuv je v Benátkách klíčová kvůli chůzi. Oblečení volte vrstvené, dle počasí, pro komfort a sucho.

Ach, Benátky. Je tam něco, co mi vždycky sevře hrdlo. To město, jako by bylo pořád na pokraji dechu, víš? A ty ulice... ne ulice, ty kanály, ty uličky. Člověk se tam ztratí dřív, než si uvědomí, že je vůbec někde. Ztratit se, to je skoro povinnost, aby člověk našel ty správné myšlenky.

Boty. Boty jsou tam alfou a omegou. Pamatuju si, jak jsem si jednou vzala ty nové, co vypadaly tak skvěle... a do večera mi tekly slzy. Ne z dojetí, ale z puchýřů. Ty dlažební kostky... a těch mostů... každou chvíli nahoru, dolů. Takže vážně, hlavně pohodlné tenisky, nebo nějaké boty, co už máš rozšlápnuté. Něco, co ti dovolí jít a jít, dokud se ti nezačne mlžit před očima z toho všeho krásna.

A to oblečení. Tam je taková zvláštní vlhkost, co se ti dostane pod kůži, i když svítí slunce. Vždycky si beru vrstvy. Ráno je chladno, pak se vyklube slunce a hřeje, a večer zase ta vlhkost... jako by se město nadechovalo. Klidně i lehký nepromokavý plášť, něco, co se dá sbalit do tašky. Vidíš tam lidi, co vypadají, jako by šli na přehlídku, a pak ty, co vypadají, že se ztratili z nějakého jiného století. Ale všichni nakonec skončí s bolavýma nohama, pokud neměli ty správné boty.

Pár věcí, co si tak vybavuju z těch nocí tam, kdy jsem jen koukala z okna a poslouchala vodu:

  • Pohodlné boty: Opravdu, kup si ty nejpohodlnější, co máš. Budou tvojí nejlepší přítelkyní.
  • Vrstvení: Tenké svetry, trička s dlouhým rukávem, šátek. Ranní mlha, polední slunce, večerní chlad.
  • Nepromokavá bunda nebo deštník: Déšť tam přijde často, bez varování, a pak je ta vlhkost vážně všude.
  • Malá taška nebo batoh: Něco, co se ti dobře nosí v davu, a kde máš volné ruce na mapu, nebo na ten pocit, že se držíš zábradlí u kanálu.

A co ty barvy? Ty staré omítky, odřené mořským vzduchem. Tam se člověk cítí tak... malý. Ale ne špatně malý, spíš jako součást něčeho mnohem většího. Vlastně je dobré mít něco, co se dá snadno prát, nebo co nevadí, když se trochu zmuchlá. Žádné drahé, náchylné věci. Život v Benátkách je... opravdový. A trochu drsný, pod tím vším leskem.

Pro toto roční období, tedy rok 2024, myslím, že platí stále to samé. Počasí je proměnlivé, víš. Benátky jsou taková duše. Potřebuješ být připravený na všechno, co ti tam ten den přinese. A taky na to ticho, co se tam občas zjeví, když lodě přestanou jezdit. To je pak... jiné.