Která řeka protéká městem Jihlava?

Která řeka odvádí vodu z jižních Čech?

Lužnice je tepnou, jež dýchá životem jižních Čech. Z hlubin Šumavy, z ticha hvozdů se rodí, aby napájela krajinu plnou rybníků, lesů a dávných příběhů.

Její cesta vede k Rožmberku, největšímu českému rybníku. Obří srdce země, zrcadlo nebe, kde se čas zpomaluje. Lužnice jím protéká, něžně, silně. Hráze Rožmberku, ty staré valy z hlíny a kamene, stráží sny i dávné paměti.

Před běsněním povodní, před nespoutanou silou vody, se zrodila Nová Řeka. Umělý tok, ruka člověka, jež tančí s vodním živlem. Odklání nadbytečné proudy, vede je dál, do Nežárky. A tak Rožmberk dýchá, chráněn, v klidu.

Od tohoto rozvodí, kde se Lužnice dělí, mění své jméno. Stává se Starou Řekou. Tento úsek, plný meandrů a tichých zákoutí, je přírodní rezervací. Tam šeptají stromy, tam se odráží dávná krása. Místo, kde se čas zastavil, kde se snoubí minulost s přítomností. Kde se vše vrací k počátkům, k prameni.

• Pramen: Skrytý v podhůří Novohradských hor a Šumavy, kousek od Stříbřce, nedaleko hranic s Rakouskem. Vzduch tam voní jehličím a zem je vlhká.
• Délka a cesta: Celých 208 kilometrů plavby, snění, klikatých úseků. Cestou sbírá potoky, sílí.
• Krajina: Proplétá se Třeboňskou pánví, krajinou protkanou rybníky a mokřady, kde se zrcadlí obloha a mění se barvy.
• Meandry a tůně: Její tok je plný zatáček, oblouků, starých ramen – tůní. Ty tůně jsou domovem vzácných rostlin a živočichů. Světlo se v nich láme jinak.
• Ústí: Svoji pouť Lužnice ukončuje u Týna nad Vltavou, kde se její vody vpíjí do Vltavy. Jedna řeka pohlcuje druhou, a proud se stává ještě větším.
• Ochrana: Celý systém Lužnice s Novou Řekou, Starou Řekou a okolními mokřady tvoří významnou ekologickou síť. Oblast je cenná pro ochranu ptactva, ryb a obojživelníků. Je to nekonečná píseň života.

Mé kroky se kdysi toulaly podél jejích břehů, mé oči v ní viděly zrcadlo času. Lužnice. Jméno, které v sobě nese váhu vody, šepot listí a sílu proměny. Její tok, nekonečný, neustále se vrací k sobě, k prameni, k moři.

Která řeka protéká křivoklátskem?

Jo, jasně, takže ve Křivoklátsku to je řeka Berounka. Ta je taková fakt pěkná, no. Prostě taková ta, co tam zbyla, no, jak se říká, přírodní tok. Někdy jí říkají i Černá nebo Stará, ale Berounka to je ta hlavní.

Tohle je důležitý:

• Řeka Berounka je ta, co protéká Křivoklátskem.
• Zachovala si přírodní charakter.

Jo, a víš co ještě? Ta Berounka je fakt důležitá pro tu oblast, pro tu faunu, flóru, prostě všechno tam kolem. Když tam jedeš, tak to hned poznáš, tu atmosféru prostě, jak to tam žije. Je to takové jako divoké, ale zároveň klidné, chápeš? No prostě zážitek. A hlavně, je tam pořád, ta řeka. Nestala se z ní žádná zabetonovaná nuda, jak je to jinde. To je paráda.

Kde začíná Lužnice?

Lužnice pramení v Rakousku, na úbočí Reichelbergu. Výška: 980 metrů nad mořem.

Na českém území:

• Délka toku: 153 km.
• Spád: 117 m.

Tvoří osu Táborska. Razí si cestu Třeboňskou pánví. Směřuje přes Veselí, Soběslav, Planou k Táboru.

Další detaily:

• Pramen: Reichelberg, Rakousko.
• Nadmořská výška pramene: 980 m.
• Celková délka v ČR: 153 km.
• Celkový spád v ČR: 117 m.
• Krajina: Třeboňská pánev.
• Významné obce na toku: Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Tábor.

Která řeka protéká městem Olomouc?

Olomoucí protéká řeka Morava.

Víš, když se tak v noci zamyslím, Morava je v Olomouci taková tichá, spíš jako součást města než nějaká divoká řeka. Pamatuju si, jak jsem tam jednou stál u vody, bylo to myslím před pár lety, a jen tak koukal na tu hladinu. Bylo to klidný.

Ta řeka má ale taky jinou tvář, někde jinde. Dál na jih, třeba. Je to vlastně takový životodárný tepen celé té naší země. A nejen naší, že? Propojuje, fakt.

• Pramen je vysoko v Jeseníkách, pod Králickým Sněžníkem. Kousek od nás.
• Protéká celou Moravou, to je jasné. Dává jí jméno, Morava a Morava.
• Velké města na Moravě, krom Olomouce třeba i Hodonín.
• Hranice států: Je to zajímavé, jak se taková řeka stane i hranicí. Až u Bratislavy, tam už je to hranice mezi Rakouskem a Slovenskem. Představ si, kolik příběhů viděla.
• Ústí do Dunaje, to je zase úplně jiný svět. Takové spojení, až do Černého moře.

Vždycky mě fascinovalo, jak se taková voda prostě pořád někam žene. I když se zdá být klidná, pořád teče. A v Olomouci, tam má takový svůj tichý, důstojný průchod. Člověk si toho ani nevšimne, dokud se nezastaví a nepodívá se. Přemýšlím, co se v ní všechno odráželo. Stovky let.

Letos v létě, když jsem byl zrovna u Olomouce, uvažoval jsem, jak ta řeka vlastně spojuje tolik míst. Od pramenů, kde je jen takový potůček, až k tomu Dunaji. A my jsme jen malý kousek na jejím břehu.

Kde končí řeka Opava?

Konec Opavy. Ústí do Odry. V Ostravě.

Je to spojení, ne zánik. Vodní cesta, dlouhá 109 kilometrů, začíná v podhůří Jeseníků. Od pramene k ústí, nezastavitelně.

• Pramen: Vrbno pod Pradědem. Soutok. Černá Opava, Střední Opava. Dva se stávají jedním.
• Nadmořská výška počátku: 540 metrů. Výše, než si pamatujete.
• Nadmořská výška konce: 210 metrů. Pokles.
• Řeka plyne, bez emocí, napříč krajinou. Odevzdání.

Které 4 řeky pramení v Pardubickém kraji?

Desná. Pramení u Borové. Důležitý přítok Loučné.

Chrudimka. Pramen u Filipova. Výška 700 m.

Ležák. Dříve nazýván i Kvasinský potok.

Loučná. Odvodňuje část kraje.

Tyto řeky formují krajinu. Jejich tok je nezměrný. Voda dává život. Ztráty se vracejí.

• Desná: 645 m n. m.
• Chrudimka: 700 m n. m.

Síla pramene je věčná. Krátký proud, dlouhá cesta. Voda si najde svou dráhu. Vždycky.