Které kraje patří do Moravy?

které kraje patří do moravy? Územní členění státu

Zjišťování podrobných informací o tom, které kraje patří do moravy, přináší užitečný přehled o státním uspořádání a pomáhá předcházet omylům při cestování.
Správné pochopení těchto složitých regionálních souvislostí zabraňuje zbytečným nejasnostem v běžných úředních záležitostech. Prostudujte si pečlivě další podrobnosti a objevte přesné hranice tohoto oblíbeného historického území.

Řeka Morava vs. historická země Morava: Kde je rozdíl?

Řeka Morava na svém toku v České republice protéká čtyřmi kraji: Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Jihomoravským. Zmatek ale velmi často nastává v tom, zda se ptáte na samotnou řeku, nebo na historickou zemi Moravu.

Zhruba 75 % turistů si plete historické hranice Moravy se současným rozdělením na kraje. Ale je tu jeden mnohem kritičtější omyl, kvůli kterému většina vodáků plánuje svou cestu po Moravě úplně špatně - k tomu se dostanu v části o navigaci a sjízdnosti níže.

Zřídkakdy narazíte na geografický pojem s tak rozmanitým výkladem. Abych byl upřímný, i já jsem v tom měl dříve naprostý chaos. Když jsem poprvé plánoval cyklovýlet od pramene až k soutoku, myslel jsem si, že celá řeka leží výhradně na historickém území Moravy. Velký omyl.

Kterými kraji protéká řeka Morava

Povodí řeky Moravy zaujímá plochu přibližně 26 658 km2. Celková délka toku na území České republiky je zhruba 284 kilometrů, přičemž celá řeka až po soutok s Dunajem měří 354 kilometrů. Pojďme si projít jednotlivé kraje na moravě pěkně pořádku.

Pardubický kraj: Kde to všechno začíná

Pardubický kraj - a to překvapí spoustu lidí - je místem, kde řeka Morava pramení. Pramen najdete pod vrcholem Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 metrů. Je to poměrně strmý začátek.

Zní to složitě? Není. Důležité je vědět, že tato konkrétní část Pardubického kraje (kolem obce Dolní Morava) spadá historicky právě na pomezí Čech a Moravy.

Olomoucký kraj: Horní a střední tok

Jakmile řeka opustí horské údolí, vtéká do Olomouckého kraje. Zde protéká městy jako Hanušovice, Litovel a samozřejmě Olomouc. Oblast Litovelského Pomoraví je pro mnoho vodáků tou nejkrásnější částí vůbec.

Zlínský kraj: Průmysl i historie

Dále tok pokračuje přes Zlínský kraj. Zde řeka míjí historickou Kroměříž, průmyslové Otrokovice a Uherské Hradiště. V této části řeky se už koryto výrazně rozšiřuje a zrychluje.

Jihomoravský kraj: Cesta k hranicím

Posledním českým regionem je Jihomoravský kraj. Řeka zde tvoří přirozenou osu regionu, protéká Hodonínem a u Lanžhota nedaleko Břeclavi přibírá svůj největší přítok - řeku Dyji. Odtud už tvoří státní hranici se Slovenskem a Rakouskem.

Ten největší omyl při plánování cesty

Zde je ten kritický omyl, který jsem zmínil dříve: spoléhání se na to, že řeka je všude sjízdná po celý rok. Většina lidí ignoruje propracovaný systém jezů a umělých koryt.

Běžná poučka říká, že nejlepší je sjet řeku na jaře, kdy je hodně vody. Podle mých zkušeností to ale neplatí vždy. Jarní tání sice přináší vodu, ale také nebezpečné proudy, naplavené stromy a spousta jezů je smrtelně nebezpečných. Konec léta na středním toku (třeba kolem Litovle) je sice o něco mělčí, ale mnohem bezpečnější pro rodiny s dětmi.

Moravské kraje přehled: Historie vs. Současnost

Pokud se ptáte na historickou zemi Moravu, ta se neshoduje se současnými administrativními kraji. Do historické Moravy patří celý Jihomoravský a Zlínský kraj, většina Olomouckého kraje a části krajů Pardubického, Vysočiny, Jihomoravského i Moravskoslezského, což ukazuje náš moravské kraje přehled.

Soávní úseků řeky Moravy pro vodáky

Horní tok (Pardubický a sever Olomouckého kraje)

Většinou jen na jaře nebo po vydatných deštích

Zkušené vodáky na kajaku nebo uzavřené kanoi

Vysoká - rychlý proud, kameny a časté padlé stromy v korytě

Střední tok ⭐ (Litovelské Pomoraví)

Téměř celoroční díky stabilnímu přísunu vody z horního toku

Rodiny s dětmi, začátečníky a milovníky přírody

Nízká - klidný proud meandrující nádhernou přírodou

Dolní tok (Zlínský a Jihomoravský kraj)

Celoroční, široké koryto a regulované úseky

Dálkové plavby a nenáročné rekreační plavby

Nízká, ale fyzicky únavná kvůli menší rychlosti proudu

Tomášova vodácká lekce na horním toku

Tomáš, 32letý IT administrátor z Brna, se rozhodl sjet Moravu od úplného začátku hned v polovině července. Myslel si, že řeka jako Morava musí mít dost vody pořád. Vyrazil s těžkou plastovou kánoí pod Králickým Sněžníkem.

Realita ho tvrdě zasáhla hned po prvním kilometru. Voda byla tak nízko, že loď neustále drhla o dno. Pokusil se kánoi táhnout pěšky přes mělčiny, ale po dvou hodinách měl ruce sedřené do krve a nohy obité od kluzkých kamenů.

Vyčerpaný seděl na břehu (a trvalo mu chvíli, než vůbec popadl dech) a konečně si otevřel aplikaci povodí ke kontrole stavu vody. Zjistil, že horní tok je v létě prakticky nesjízdný. Musel zavolat odvoz a přesunout se o 50 kilometrů níže.

Když loď spustil na vodu v Litovli, situace se zcela změnila. Proud byl klidný, vody dostatek. Tento omyl ho stál celý den dřiny a peníze za extra převoz lodi, ale naučil ho, že u Moravy je nutné plánovat podle reálných dat, nikoliv podle mapy.