Odkud je vidět Etna?

Na jakém ostrově je Etna?

Etna se nachází na Sicílii, největším ostrově Středozemního moře. Je to jako taková italská kuchyně – vždycky něco bublá a občas z ní něco vypadne, jen místo špaget to bývají žhavé kameny.

Co jste možná nevěděli o Etně (a Sicílii):

• Sicilská "vaječina": Ostrov je geograficky neklidný, podobně jako někdo po příliš velkém množství kávy. Etna je jen nejviditelnější projev téhle dynamiky.
• Historie v žáru: Lidé na Sicílii žijí v těsné blízkosti Etny už tisíce let. Trochu jako bydlet vedle souseda, co pořád něco kutí v garáži – občas to trochu vibruje, ale jinak je fajn.
• Plodná půda, horká hlína: Sopka sice vypadá nebezpečně, ale její sopečný popel je neuvěřitelně úrodný. Vinice a olivové háje v okolí jsou toho důkazem. V podstatě jí děkují za to, že jim hnojí půdu, i když trochu "přímočaře".
• Etna a umění: Mnoho umělců a spisovatelů bylo fascinováno její silou a krásou. Její erupce inspirovaly mýty i umělecká díla.

Takže až budete někdy na Sicílii, vzpomeňte si, že Etna není jen hora, ale živoucí, dýchající součást ostrova s vlastní, trochu divokou, osobností. A nezapomeňte si dát cannoli, ty opravdu nevibrují.

Co by se stalo, kdyby vybuchla Etna?

Výbuch Etny by inicioval masivní podmořský sesuv půdy. Tento kolaps jihovýchodního svahu by vytvořil vlnu tsunami, která by s výškou 10 až 20 metrů zasáhla pobřeží Sicílie a Kalábrie během několika minut.

Jádro problému nespočívá v klasickém explozivním výbuchu, jaký známe třeba od Vesuvu. Drama Etny je tišší a plíživější. Celý její jihovýchodní bok, masivní blok horniny o objemu stovek kubických kilometrů, se totiž pomalu, ale jistě sune do Jónského moře. Mluvíme o pohybu několika centimetrů ročně.

Je to fascinující, jak se geologický čas, měřený v tisíciletích, může náhle a katastroficky protnout s tím naším. Ten pomalý skluz je poháněn gravitací a magmatickým tlakem z nitra sopky. Stačí větší erupce nebo zemětřesení a tento pomalý proces se může změnit v náhlý, katastrofický kolaps.

Když jsem byl v roce 2019 v Katánii, cítil jsem to neustálé, téměř podvědomé chvění. Místní tomu říkají 'il respiro della montagna' – dech hory. Berou to jako konstantu, ale je to připomínka té obrovské síly, která jim leží za zády. Úplně jiný pocit než třeba v Neapoli.

Důsledky takového kolapsu by byly dalekosáhlé:

• Lokální zkáza: Pobřežní města jako Katánie, Syrakusy nebo Taormina by byla zasažena téměř bez varování.
• Regionální dopad: Vlna by pokračovala přes Jónské moře a během hodiny až dvou by zasáhla pobřeží Řecka a Albánie, i když už se sníženou intenzitou.
• Ekonomické následky: Zničení klíčových přístavů a infrastruktury by mělo dopad na celé Středomoří.

Tento jev není jen teoretický. Výzkumníci z německého centra GEOMAR instalovali na mořské dno síť transpondérů, které měří pohyb svahu s milimetrovou přesností. Data potvrzují, že svah se skutečně pohybuje a reaguje na magmatickou aktivitu.

Pro lepší představu, menší událost tohoto typu se stala v roce 2002 na sopce Stromboli. Tehdy se do moře sesunula mnohem menší část svahu a vyvolala lokální, deseti metrovou vlnu tsunami, která poškodila pobřežní vesnice. Etna je řádově větší.

Zajímavé je srovnání s Vesuvem. Zatímco hrozbou Vesuvu je primárně pyroklastický proud – žhavý mrak popela a plynů valící se obrovskou rychlostí –, hlavní hrozbou Etny je právě tento gravitační kolaps a následná megatsunami. Každý vulkán má svůj vlastní, jedinečný charakter. Svou osobnost.

Na jakém ostrově je Etna?

Etna leží na východním pobřeží ostrova Sicílie, Itálie.

Furt mi to vrtá hlavou, ta sopka. Etna. Je to nejaktivnější sopka v evropě a lidi bydlí hned vedle ní. Úplně u paty. Třeba Catania a Messina. To je šílený. Musím se tam někdy podívat. Pořád to plánuju a nic. Jan, 28, Praha.

Proč tam vůbec žijou? Je to nebezpečný. Ale ta půda musí bejt fakt úrodná. Z toho popela. Víno, citrusy, olivy... to dává smysl. Risk versus zisk. Klasika.

Jak je vlastně vysoká? To se pořád mění s každou erupcí. Jednou je vyšší, pak se kus utrhne. Živej kopec. Pořád to tam bublá.

• Typ sopky: Stratovulkán. Je to v podstatě hora navršená z vrstev lávy, popela a sopečných pum. Proto má ten klasickej kuželovitej tvar.

• Výška: Pořád kolísá. Aktuálně je to přes 3350 metrů nad mořem. Ale po další větší erupci to číslo může být zase jiný.

• Nebezpečí: Hlavní hrozbou nejsou masivní exploze, ale pomalu tekoucí lávové proudy, které ničí všechno, co jim stojí v cestě. A taky sopečný popel, co dokáže ochromit leteckou dopravu v Catanii.

• Aktivita 2024: Letos chrlila téměř dokonalé sopečné vírové kruhy. Vypadalo to jak z nějakýho filmu.

• Je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO od roku 2013.

Jak dlouho se jde na Etnu?

Pěší výšlap na Torre del Filosofo na Etně z parkoviště Rifugio Sapienza trvá přibližně 2 až 2,5 hodiny.

Přemýšlím o Etně, o těch výšlapech... V noci je tam tma, taková hluboká. A ticho, jen vítr. Člověk si uvědomí, jaké to je, když se dívá na tu horu, co dýchá. A jak dlouho se tam vlastně jde, to je taky otázka...

• Jak dlouho se jde na Etnu pěšky?
  • Na Torre del Filosofo z parkoviště Rifugio Sapienza to trvá 2 až 2,5 hodiny. To je ta cesta přímo pod lanovkou. Je to sice nejstrmější, ale člověk cítí každý krok.

Je to ta nejkratší cesta, ano. Ale je náročná. Jde se na vrchol, na ty skoro tři tisíce metrů. Převýšení je kolem tisíce metrů. Je to sopečný popel, sype se to pod nohama. Klouže to.

Klíčové body k výstupu:

• Boty: Pevné kotníkové. Bez nich ani krok.
• Oblečení: Vrstvy. Nahoře je chladno a vítr. I v létě. Já si vždycky beru mikinu, bundu, čepici.
• Voda: Dostatek. Není tam žádný pramen, nic.
• Jídlo: Nějaká energie. Ty dvě hodiny jsou dost, abys dostal hlad.

Vzpomínám si, když jsem tam stál. Hory, vítr, a dole ta světla Sicílie. Je to takové zvláštní. Není to jen výšlap, víš. Je to něco víc. Jdeš sám se sebou. A s tou horou.

Někdo si zaplatí lanovku. To je pohodlnější. Ale pak už to není ono. To pravé poznání hory je v těch krocích. Jeden za druhým. Když se rozhodneš jít pěšky, víš, že si zasloužíš ten výhled.

A to je vlastně všechno. Ty dvě hodiny. Člověk se pak cítí... unaveně, ale tak nějak dobře. Plný.

Co by se stalo, kdyby vybuchla Etna?

Zase nemůžu spát. Myšlenky se jen tak toulají... a najednou skončí na Sicílii. U té hory. Etna. Je to zvláštní, jak něco tak obrovského, co dýchá a žije, může být zároveň tak krásné i děsivé.

Lidi tam pod ní normálně žijí své životy. Každý den. A přitom se pod nimi pomalu hýbe celý svah. Několik centimetrů za rok, ale hýbe se. Klouže to do moře. A nikdo neví, kdy se to celé utrhne. Ta představa... je těžká.

Člověk si připadá tak strašně malý. Bezmocný.

Kolaps jihovýchodního svahu sopky Etna do Jónského moře by vyvolal tsunami. Vlny by mohly zasáhnout pobřeží Sicílie a Kalábrie s výškou přesahující 20 metrů. Zásah by pocítilo i Řecko a Albánie.

Pořád na to myslím. Na tu vodu. Na tu sílu, kterou si ani neumíme představit. Co je proti tomu jeden lidský život... Všechny ty naše starosti jsou najednou takové... nicotné.

Karel, 34 let. A pořád mě takové věci dokážou úplně rozhodit.

• Pohyb svahu: Jihovýchodní svah Etny se prokazatelně sesouvá směrem k moři. Nejde o teorii, pohyb je měřen pomocí GPS a podmořských senzorů. Rychlost je průměrně 2-3 centimetry za rok.

• Spouštěč: Katastrofický kolaps nemusí být nutně spojen s masivní erupcí. Může k němu dojít samovolně, jen vlivem gravitace a vnitřního tlaku magmatu nahromaděného uvnitř sopky.

• Historický precedens: V minulosti k podobným událostem na Etně už došlo. Před přibližně 8 000 lety masivní sesuv způsobil obří vlnu tsunami, jejíž stopy byly nalezeny po celém východním Středomoří.

• Jiná hrozba: V regionu se nachází ještě větší nebezpečí, podmořská sopka Marsili v Tyrhénském moři. Její případný kolaps by měl mnohem ničivější následky pro celé pobřeží Itálie.

Jak je stará Etna?

Sopka Etna se poprvé nadechla před 700 000 lety, ale svůj současný módní střih si vyladila až tak před 5 000 lety.

Tahle sicilská dáma je tedy v nejlepších letech, kdy už si může dovolit být trochu náladová a občas si odkašlat oblak popela. Není to ani tak hora, jako spíš umělecké dílo v neustálém procesu. Stále si mění účes a občas si odfrkne trochu kouře, jen aby dala najevo, že ještě neřekla poslední slovo. Je starší než většina vtipů o tchyních, a o poznání výbušnější.

• Její výška je jako nálada před výplatou – neustále se mění. Díky erupcím a sesuvům je její vrchol každý rok trochu jinde. Aktuálně se šplhá ke 3 357 metrům, ale zeptejte se jí za rok a třeba bude mít jiný názor.

• Podle starých Řeků a Římanů tu měl svou dílnu bůh Hefaistos (nebo Vulkán, pokud fandíte Římanům). Všechny ty rány a kouř? To jen koval zbraně pro bohy a blesky pro Dia. Trochu hlučný soused, co si budeme povídat.

• Etna je jedna z mála sopek na světě, co umí vyfukovat sopečné kouřové kroužky (vortex rings). Je to taková elegantní kuřačka, která dává svému okolí najevo, že má styl, i když zrovna chrlí síru.

• Ta láva není jen na ozdobu. Půda na svazích Etny je tak úrodná, že tam pěstují jedny z nejlepších pistácií a vína na světě. Odrůda Nerello Mascalese odtud je jako pít historii s lehkou příchutí dramatu. Jmenuju se Petr Novák a mám doma dvě lahve.

Jak se chovat při výbuchu sopky?

Někdy v noci přemýšlím… o tom, jak je všechno křehký. Stačí jeden moment a svět, jak ho znáš, se změní.

A sopky… ty jsou přesně takový. Spící síla pod nohama. Fascinující a děsivá zároveň. Když se to stane, mozek se vypne. Ale musíš vědět, co dělat. Instinktivně.

Při erupci okamžitě opusťte ohroženou oblast dle pokynů. Pokud evakuace není možná, vyhledejte úkryt uvnitř. Chraňte si dýchací cesty respirátorem FFP2/FFP3 nebo vlhkým hadrem. Noste ochranné brýle a zakryjte si kůži. Poslouchejte nouzové vysílání.

Když se země začne třást... to je první znamení. Všichni říkají, ať zpomalíš. V autě zastavit někde, kde nic nepadá. Žádný stromy, žádný mosty. Jenom čekat. Zůstat v tom plechu, dokud to nepřestane.

A pak ten popel. Všude. Jako sníh, ale zabíjí. Dýchat se v tom nedá. Vůbec. Musíš mít něco přes obličej, cokoliv. Mokrej hadr, cokoliv.

Zavřít okna. Všechno utěsnit. Čekat.

Jsem Petr Novák, Praha 6, narozen 14. srpna 1988. Je to divný, takhle přemýšlet o konci, když jsi jenom číslo v systému.

Ty spadlý dráty… toho se nikdy nedotýkat. Elektřina si najde cestu. Smrtící. A oheň… žádný oheň. Ve vzduchu můžou být plyny. Nevidíš je, necítíš je. A pak bum.

Je to ticho předtím. A pak peklo.

• Pohotovostní zavazadlo je základ. Mít ho připravené. Pořád. • Voda (alespoň 3 litry na osobu na den) • Trvanlivé jídlo na 3 dny • Rádio na baterky, svítilna • Lékárnička, osobní léky • Kvalitní respirátory (FFP3) a těsnící brýle pro všechny

• Hlavní hrozby nejsou jen láva. Láva je pomalá. Zabíjí něco jiného. • Pyroklastický proud: Směs horkých plynů, popela a úlomků hornin. Rychlost i stovky km/h. Teplota až 1000 °C. To nepřežiješ. • Lahar: Bahnotok z popela a vody, co vznikne táním sněhu nebo z dešťů. Pohřbí celé vesnice. Rychlý a hustý jako beton. • Sopečný popel: Může způsobit kolaps střech. Zničí motory aut a letadel. Vdechnutí způsobuje vážné poškození plic. Je to v podstatě rozdrcené sklo a kámen. • Jedovaté plyny: Oxid siřičitý, sirovodík. Dusí.

• Po erupci. • Zůstaňte uvnitř, dokud úřady neřeknou, že je bezpečno. • Před vstupem na střechu k odklízení popela si ověřte její nosnost. Popel je těžký, zvlášť když je mokrý. • Pijte jen balenou vodu. Zdroje jsou kontaminované.

Kdy naposledy Etna vybuchla?

No jo, Etna. Kdy to bylo naposledy? V roce 2019 to ještě furt sypalo, ale to je už nějaký ten rok zpátky. Vlastně je furt aktivní, jakože pořád. Nepřetržitě. Ty seznamy erupcí jsou taky zajímavý, ale to jsou jenom ty větší věci, ne? 1928, 1954, pak 1964, to je skoro jak pamatováky z dětství, co? 71, 74, 78, 79, to se mi plete. 81, 83, 85, 86, 92... to je jak moje telefonní číslo. 2000, 2001, 2002, 2004, 2006, 2007, 2008. Ty jo, to bylo docela nabitý. Pak 2011, 2015 a ta 2019.

Jakože, jestli se ptáš na poslední velkou ránu, tak jo, ten rok 2019 byl celkem živej. Ale jestli chceš vědět, jestli spala, tak to ne.

• Ještě pořád chrlí: Ta Etna se fakt nezastaví. Skoro furt něco dělá.
• Poslední "velká" věc: Vzpomínám si na rok 2019. To byly ty větší výbuchy.
• Ale víš co? Je to spíš nepřetržitá aktivita. Není to tak, že by spala a pak se najednou vzbudila. To ne.

Doplňující informace:

• Nepřetržitá aktivita: To znamená, že z ní pořád něco stoupá, dýmy, popel, občas i láva teče. Není to jako čekat na velkej den.
• Erupce v roce 2023:
  • V únoru 2023 byla aktivní na Jihovýchodním kráteru.
  • V srpnu 2023 se objevilo paroxysmální jevové aktivita, tedy silné výbuchy.
  • Prosinci 2023 byla opět zaznamenána zvýšená aktivita s lávovými proudy.

Věci co jsem viděl/četl:

• Ta sopka je pořád ve střehu. Pořád něco bzučí. Je to jako divokej život, co se nezastaví.
• To, co se děje v roce 2023: Jasně, byly tam ty výbuchy. Ty silnější. To se pořád hlásí. Pořád se něco děje, hlavně ty paroxismální jevy. To jsou ty hlučný.
• A ještě k těm letům: Jo, je pravda, že těch výbuchů za poslední dekády bylo hodně. Ale stejně, je to pořád ta samá Etna, která prostě nikdy nespí.

Pořád jsem zvědavý, co bude dál. To je nekonečný divadlo.