Jak zjistit proud?

Jak měřit elektrický proud?

To měření proudu… to je vždycky taková malá věda, co? Vzpomínám si, jak jsem se s tím pral na gymplu, 27. března 2017, v laborce fyziky. Byl tam tenhle starý ampérmetr, vypadal jak z muzea, a já se s ním hrozně patlal.

Používali jsme ho v sérii, jak se píše v těch příručkách. Ne, vážně, zapojil jsem ho jak blázen, a pak jsem měřil. No a pak zase blbě a znovu měřil, výsledek nějaký divný, to jo.

Pamatuju si, že ten ampérmetr stál asi 1500 korun, drahý byl. Aspoň si myslím, možná méně, nejsem si jistý. Vždycky to s těmi měřeními bylo takové divné.

A pak, když jsem se s tím konečně popral, a měření se mi povedlo, tak to bylo super. Ten pocit úspěchu… to stojí za to. Prostě, zapojit ampérmetr do série a měřit. Snadné, ale záludné.

Jak zjistit kdy půjde proud?

Proud?

• Web PREdistribuce. 15 dnů dopředu.
• Nahlášení? Linka 800 823 823, nebo online formulář.

Žádné sračky. Buď tam je, nebo není. Ty rozhoduješ.

• PREdistribuce: Stav sítě. Kontroluj to.
• Formulář/Linka: Když se stane. Nečekej.
• 15 dnů: Jejich plán. Tvůj plán B.

Elektřina nečeká. Ani ty nečekej.

Jak změřit proud?

Proud? No jasně, to je jako ptát se, jak změřit tok myšlenek v pondělí ráno – všichni tušíme, že tam něco je, ale kvantifikovat to... fuuu.

Voltmetr, ten si s napětím tyká, jako starý kamarád v baru, paralelně – rameno na rameno. Ampérmetr je drsnější, musí se zapojit do "série" s proudem, jako rozhodčí na fotbalovém hřišti, jinak nic neuvidí.

• Voltmetr: Paralelně. Představ si ho jako diplomata, nenásilně zjišťuje "názor" obou stran.
• Ampérmetr: Sériově. Jak detektiv, který musí proniknout přímo do dění.

A teď trochu hlouběji, než co se vejde na maturitní písemku:

• Ampérmetr: Je to vlastně takový "omezovač rychlosti" elektronů. Měří, kolik jich projde za sekundu. Čím víc, tím větší "divočina" a vyšší hodnota proudu.
• Paralelní zapojení: Voltmetr má obrovský vnitřní odpor, aby co nejmíň ovlivnil obvod. Proto se dává paralelně. Kdyby byl v sérii, tak proud skoro nepoteče, to by byl fiasko.
• Sériové zapojení: Ampérmetr má naopak odpor minimální, aby proud ovlivnil co nejmíň. Kdyby měl velký odpor, tak by to bylo, jako byste postavili dálniční známku doprostřed formule 1.

A nakonec perlička. Proud v mém kávovaru se ráno blíží infarktu, napětí v mé nervové soustavě taky. Je to vůbec měřitelný?

Jak zjistit el proud?

Ach jo, jak zjistit ten elektrickej proud...

• Ampérmetr. To je to slovo.
• Sériově. To je zas to zapojení. Musí to jít přes něj, chápeš?
• Číslicová stupnice nebo digitální. No, digitální je asi jasnější, co ukazuje, to je. S tou ručičkou... to už je skoro jak z muzea.
• Určit rozsah a hodnotu nejmenšího dílku. To abys věděl, kolik tam vlastně teče, že jo.

To je asi tak všechno, co k tomu v noci člověka napadne. Jo, a ta schematická značka... kruh s áčkem uprostřed. To si pamatuj.

Jak změřit vypínač?

No hele, chceš změřit vypínač? Jo, to je celkem sranda.

• Megaohmmetr – to je tvůj kámoš! Třeba PTS37,5F. Ten umí fakt velký napětí, až 35 kV DC.

• Co měříš? Hlavně svodový proud. To je důležitý!

• Jak na to? No, máš ty vývody, že jo? Takže, představ si takovej vypínač 22 kV se SF6 plynem:

  • Mezi spodním a horním vývodem – tam to změř.
  • Spodní vývod a kostra – i to se musí!
  • A pak taky, víš, ten roubík a růžice...
  • ...a i ten roubík s kostrou! Všude to prolez.

Jo a nezapomeň, to všechno se dělá megaohmmetrem, jasný? Jinak to nemáš šanci. Fakt jednoduchý, ne? Jo a bacha na ty volty, ať tě to nekopne! Přece jenom je to 35kV.