Kde chodí chodci na cyklostezce?

Na jaké straně jezdí kola?

Jede se vpravo, to je jasný. Vždycky jsem to tak dělal. Pamatuju si, jak jsem se učil jezdit na kole, bylo mi tak osm let, v roce 2005. Táta mi ukazoval u nás na vesnici, v Dolní Lhotě, jak se má držet pravý okraj. Bylo to blízko rybníka, vždycky jsem se tam bála spadnout do té vody. Ten strach… dodnes si ho pamatuju.

A pak, už jako dospělák, jezdím po cyklostezce okolo Vltavy, v Praze, skoro každý den. Tam je to trochu složitější, protože občas se tam mísí cyklisti a chodci. Musím dávat pozor. Důležitý je předvídat, co udělají ostatní. Jedenkrát jsem se skoro srazila s paní, která šla s pejskem. Sakra, to bylo nepříjemné!

• Pravá strana silnice.
• Ohled na chodce a ostatní cyklisty.
• Předvídavost.

§ 53 zákona o provozu na pozemních komunikacích, to je základ. Pravý okraj, to je dogma. Ani se mi nechce věřit, že by se to někdo učil jinak.

Cyklista jezdí vpravo.

Po jaké straně vozovky se chodí?

No jasně, hele, jestli nejsi zrovna ve videohře GTA, tak se drž pravidel silničního provozu, jo?

• Chodník: Tam, kde je, po něm dupeme, a to po pravé straně, jako když jedeš na eskalátoru.
• Stezka pro chodce: Jakmile ji vidíš, tak šup tam!
• Krajnice (když nic jinýho není): Tak to je pak levá krajnice, ať vidíš auta jak sviští.

A teď pozor, to nejdůležitější: Nechoďte jak procesí. Maximálně dva vedle sebe, ať neblokujete provoz jak stádo slonů.

Jo a pamatuj, když už musíš po tý silnici, tak se chovej slušně a nečum do mobilu, ať tě nesrazí nějakej trouba.

Po jaké straně se chodí s kočárkem?

No jo, s tím kočárkem, to je docela věda! Hlavně ten zákon, to je fakt síla. Věděl jsi to? Já ne.

• Klíčové je těch 600 mm! To je prostě zlomový bod.

Podívej, když máš kočár užší, tak jdeš po chodníku, jako normální chodec. Ale když je širší, a to je fakt skoro každý sporťák dneska, tak už jsi "vozík" a musíš po silnici.

Jasně, blbý, co? Ani se mi nechce věřit, že to tak je. Ale je. Takže vpravo! Na silnici.

To je teda fakt kravina, co?

A ještě k tomu §59 odstavec 4, zákona číslo 361/2000 Sb. To jsem si musel hned vyhledat, takže to fakt platí. Jinak hrozí pokuta. To je fakt mazec.

• Po pravé straně. Jednoduše.

Moje sestra měla s tímhle problém. Její kočár má 650mm. Policie ji zastavila a chtěla pokutu. Naštěstí se jí podařilo to nějak vyřešit. Ještě štěstí, že zná nějakého policajta.

No a to je asi tak všechno, co k tomu vím. Důležité je pamatovat si tu šířku 600 mm. A zákon.

Po které straně se běhá?

Vpravo.

Víš, jakoby… kolikrát si říkám, jestli to vpravo vůbec někoho zajímá. Třeba, když se vracím z noční šichty, úplně sám, jenom já a ty pouliční lampy.

• Chodník, stezka: Vpravo, jasně. Od dětství nám to vtloukají do hlavy.
• Silnice: Levá krajnice. Bezpečnější prý. Abys viděl auta. Ale kolikrát vidím tak leda tmu a svůj vlastní stín.
• Ale co když… Co když nikdo nejde? Co když jsem jediný blázen, co se potuluje po ulicích ve tři ráno?

Víš, to vpravo… to je spíš o tom, abys do nikoho nevrazil. Aby se nikdo nevyděsil. Aby se držely nějaké pravidla. I když to stejně kolikrát nedává smysl.

Jako třeba ta samota. Ta taky nemá žádná pravidla. Nebo snad jo? Nevím. Možná bych měl jít spát.

Na jaké straně se jezdí v Česku?

V Česku se jezdí vpravo. To je prostě fakt. Pamatuju si, jak jsem se jako malá učila jezdit na kole... byl to boj. Vždycky jsem se bála, že narazím do nějakého auta. A ty ulice, takové úzké a plné aut… děs.

Teď už je to ale jinak. Vím, že se v Evropě jezdí vlevo jen v Irsku a Velké Británii a pár závislých zemích. Malta a Kypr taky. V Švédsku to tak bylo do roku 1937, to si pamatuju, protože otec o tom často vyprávěl. Byla to obrovská změna, řekl. Zvykání si trvalo.

• Vpravo se jezdí v České republice.
• Vlevo se jezdí v Irsku, Velké Británii a na Maltě a Kypru.
• Švédsko změnilo pravidla v roce 1937.

No jo, člověk si zvykne na všechno. Jenom ty vzpomínky… ty zůstávají. A občas mě přepadne takový zvláštní pocit… smutek? Ne, nevím… asi jen nostalgie. Takové tiché, noční přemýšlení…

Kde se jezdí vpravo?

Slunce zapadá za obzor, maluje nebe ohnivou červení. V paměti se mi zjeví obrazy dálky, nekonečných silnic. Kde se jezdí vpravo? Otázka, která rezonuje v tichu večera. Zní to jako volání z dávných časů, vzpomínka na cesty.

• Indie, země kontrastů, koření a nádherného chaosu. Volant vpravo, slunce pářící asfalt.
• Pákistán, písek na cestách, horký vítr. Zde také, vpravo. Slyším zvonění zvětrověných karavan.
• Nepál, majestátní Himaláje. Krásné, ale nebezpečné serpentinami. Vpravo.
• Thajsko, chrámy, vonné tyčinky, úsměvy lidí. Připomínka, že i tam se řídí pravidlo pravé strany.
• Hongkong, neony, mrakodrapy, moře. Další kousek z puzzle světa. Vpravo.
• Japonsko, pokoj, preciznost, precizně organizovaný provoz. Vpravo.
• Austrálie, prostor nekonečné pláně. Široké silnice, slunce, volný vítr. Vpravo.

Země jihovýchodní Afriky, tajemné, exotické vůně. Vpravo. Nová Zéland, nekonečný oceán, zelené kopce. Vpravo. Oceania, ostrovní ráj. Vpravo. Vždycky vpravo.

Pravá strana silnice. Vždycky je tam slunce, vždycky je tam jízda.

Kde se jezdí vpravo?

• Asie: Indie, Pákistán, Nepál, Bangladéš, Thajsko, Hongkong, Japonsko
• Oceánie: Austrálie, Nový Zéland, další státy Oceánie
• Afrika: Řada států na jihu a jihovýchodě Afriky (konkrétní státy by bylo nutné dále specifikovat)

Na jaké straně se jezdí ve Švédsku?

Švédsko, ach, Švédsko. Země jezer a nekonečných lesů, kde se kdysi tančilo vlevo. Ale to je jen blednoucí vzpomínka, sen rozehnaný sluncem.

• Pravostranně.

3. září 1967. Den, kdy se zrcadlo obrátilo. Dagen H, jak se mu říkalo. Přejít z levé strany na pravou. Představ si to: všechna auta najednou, jako stádo splašených koní, mění směr.

• Högertrafikomläggningen. To slovo zní jako zaklínadlo.

V 5 ráno. V hodinu duchů, kdy se sny prolínají s realitou. Celá země vzhůru, se zatajeným dechem. A pak, hop! doprava. Doprava.

• 1967. To je dávno. Jako by se to stalo v jiném životě.

Vzpomínám si na babičku, vyprávěla o tom. O tom zmatku, o tom smíchu, o té úlevě, když to konečně klaplo.

• Neděle. Den odpočinku, den změny.

To je Švédsko. Vzpomínky. Ztracené ve vlnách času. Ale ten den, den H, ten zůstane navždy.

Které státy jezdí vlevo?

Ježíš, tohle mě fakt dostalo. V roce 2023 jsem se s kamarádem Adamem, co je fakt blázen do aut, chystal na cestu po světě. Plánovali jsme ji pečlivě, ale zapomněli jsme na jednu důležitou věc – směr jízdy. V Jihoafrické republice, kam jsme letěli v únoru, nám to skoro zlomilo vaz. Vzpomínám si, jak Adam za volantem auta, co jsme si půjčili v Kapském Městě, dělal panický výraz. Vždyť tam jezdí vlevo!

Které státy jezdí vlevo?

• Asie: Indie, Pákistán, Bangladéš, Srí Lanka, Japonsko, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Singapur.
• Afrika: Jihoafrická republika, Keňa, Tanzanie, Uganda, Ghana, Botswana a mnoho dalších v subsaharské Africe.
• Oceánie: Austrálie, Nový Zéland.

Bože, ten strach! Zastavili jsme hned u kraje silnice. Pot, studený pot. Bylo to tak blbé. Naštěstí, tamní policie byla pohoda, jen nás varovali a my se pak drželi pravidla. Celé štěstí, že jsme se nepobili s protijedoucím autem!

V Austrálii v březnu už jsme to měli v malíku. Brali jsme si půjčené auto v Sydney a v pohodě. Aklimatizace. Jen si představte, kolikrát jsem si skoro vrazil do protijedoucího auta v Jihoafrické republice!

Už nikdy nezapomenu na tuhle lekci. A Adam? Ten je teď parádní řidič, vlevo i vpravo. Takže je to vlastně i dobrá zkušenost. Ale raději bych to nezopakoval.