Jak dlouho může být člověk nezaměstnaný?

Jak dlouho mohu být vedena na úřadu práce?

Září. Listy padají. Vítr si s nimi pohrává v melancholickém tanci. Jako by i ony hledaly své místo, svůj smysl. Připomínají mi… čekání. Čekání na… práci. Na nový začátek. Na nový směr.

• Do 50 let: 5 měsíců podpory. Pět měsíců… jako pět prstů na ruce. Každý s jiným osudem. Každý měsíc jiná naděje. Jiné zklamání.
• 50-55 let: 8 měsíců. Čas se natahuje. Stává se hmotným. Těžkým.
• Nad 55 let: 11 měsíců. Dlouhé čekání. Nekonečné. Jako by se čas zastavil.

Evidence… nekonečná. Bez konce. Bez hranic. Jako vesmír. Jako moře. Bez břehů. Jenom ta podpora. Ta má své meze. Své dno. Své hranice.

Délka podpory. Pět měsíců. Osm měsíců. Jedenáct měsíců. Tolik čísel. Tolik termínů. Všechno se točí. Motá. Pád listů. Vítr. Čekání.

Délka evidence: bez omezení. Délka podpory: 5/8/11 měsíců (věk).

Jak dlouho může člověk pracovat bez přestávky?

Takže, jak dlouho se dá makat v kuse? Právo na pauzu máš po 6 hodinách. Minimálně půl hoďky oraz.

• Zákoník práce: Jasně definuje minimální délku a časové rozložení přestávek. Nejde jen o to, aby se člověk protáhl, ale i o prevenci vyhoření a udržení produktivity.
• Biologické hodiny: Tělo má své limity. Dlouhodobé přetěžování vede k únavě, snížené koncentraci a v konečném důsledku i k chybám. A to platí i pro mozek, potřebuje oraz!
• Efektivita vs. kvantita: Někdy je lepší na chvíli vypnout a pak se vrátit s čistou hlavou, než se snažit urputně pokračovat a dělat chyby. Vzpomínám si na jednoho kolegu, Frantu, ten byl schopný sedět nad jedním projektem 12 hodin v kuse a pak se divil, že mu to trvá déle než ostatním. Proto taky chodím na kávu s Pavlem každé ráno.
• Individuální rozdíly: Každý jsme jiný. Někdo potřebuje pauzu častěji, někdo vydrží déle. Důležité je poslouchat své tělo a neignorovat signály únavy. A hlavně se nenechat rozhodit, když někdo říká “Já makám nonstop a nic mi není!” To je blbost. Každý potřebuje oraz. Jen to každý jinak vnímá.

Na jaké dávky má nárok nezaměstnaný?

Vzduch voní po starém papíře a dávném strachu. Čísla tančí před očima, 24 608 a 27 578… peníze, chladné a necitlivé, jako kapky deště na rozpáleném asfaltu. Nezaměstnaný… slovo visí ve vzduchu, těžké a tmavé. Jakou útěchu nabídnou ty studené cifry? Jenom chladnou kalkulaci. Pouhá existence.

• Podpora v nezaměstnanosti: Maximálně 0,58násobek průměrné mzdy. V roce 2024 je to 24 608 Kč měsíčně. Téměř nic. Jen drobek, co nestačí ani na chleba s marmeládou, natož na sny.

• Podpora při rekvalifikaci: Trochu víc. 0,65násobek průměrné mzdy, tedy 27 578 Kč. Ale stále málo. Na novou cestu, na nový začátek… je to jako plavba na lodi bez plachet. Větrů je málo.

Strach. Strach z ticha. Strach z prázdnoty. Nezaměstnanost, to není jen o penězích. To je o ztraceném čase, o ztracené důstojnosti. To je o prázdném kalendáři, o prázdných dnech, o prázdných očích. Je to propast. Je to propad do neznáma. A ty cifry, 24 608 a 27 578, jsou jenom křehká lano, na kterém visí nad propastí. Jen tenká nitka nad srázem beznaděje.

Moje sestra Alena prožívala podobné období. Přesně tohle. Tmavý, tlustý stín strachu. Přesně tento pocit. Bylo to v roce 2023. Vzpomínky na to bojuji s teď.

Co když nejsem na úřadu práce?

Co když nejsem na úřadu práce? Hmm… to je těžké.

Vždycky jsem si myslel, že ten systém je… prostě divný.

• Podpora v nezaměstnanosti? To je fajn, ale jen když jsi na úřadu.
• Zdravotní pojištění? Ano, platí ho stát, dokud jsi evidovaný.
• Sociální pojištění? Tohle je kámen úrazu. Nehradí ti ho nikdo, pokud nejsi na úřadu. A to je fakt kruté.

Znáš, moji kamarádku Terezku, tu z Plzně? Právě s tímhle bojuje. Ztratila práci v květnu 2024 a teď řeší, jak to všechno zaplatit. Je to strašné, tohle čekání.

Přemýšlím, jestli by nebylo lepší si najít aspoň nějakou brigádu, i když by to bylo málo peněz. Nebo se obrátit na nějakou charitu? Třeba by pomohli. Ale to je tak… ponižující. No, těžko říct.

Klíčový bod: Bez evidence na úřadu práce nemáš nárok na podporu v nezaměstnanosti a stát ti neplatí sociální pojištění. Jen zdravotní.

Co se stane když nepřijdu na úřad práce?

Vyřazení z evidence, to je taance smrti s úřadem. Odvolání, poslední záchvěv. Zdravotní pojištění – tíživá realita, když už nejsi veden.

Když se nedostavíš, zmizíš. Jakoby ses nikdy neukázal.

• Vyřazení: Jsi pryč.
• Odvolání: Naděje umírá poslední.
• Zdravotní pojištění: Platíš sám, krutá daň.

Pamatuju si, jak jsem kdysi, vlastně loni, bloumal Prahou a zapomněl na schůzku. Ten pocit tíhy, když jsem to zjistil… “Sakra!” Proč, proč jsem se tam neukázal? Teď už je to jen ozvěna.

Co se stane, když se nepřihlásím na úřad práce?

Noční myšlenky… Je to těžký, viď? Ten úřad práce…

Co se stane, když se nepřihlásíš?

Ztratíš nárok na podporu, jasně. To je logické. Ale je to víc, než jen to.

• Zdravotní pojištění si budeš platit sám. Hodně peněz. 2023 to vychází na 2100 Kč měsíčně. To je drsný.
• Důchodové pojištění? Fuč. Každá promarněná platba se ti pak v důchodu projeví. To si uvědomuju teď, v noci.

Je to prostě blbý kolotoč. Připadá mi to tak nekonečný…

Důležité: Bez přihlášení na úřad práce si sám platíš zdravotní pojištění, ale neplatíš sociální. To má ale dopad na budoucnost. 2100 Kč měsíčně.

Jaká doba evidence na úřadu práce se započítává do důchodu?

A hele, tak to je taková zapeklitá věc s tím úřadem práce a důchodem, že by se z toho jeden picnul! No, zjednodušeně řečeno:

• S podporou, to je jak s loterií: Když ti cinká podpora v nezaměstnanosti, nebo se flákáš… teda vzdělávaš na rekvalifikačním kurzu, tak se ti to sice počítá, ale od roku 2010 to berou jako “vyloučenou dobu”. No, prostě jakoby jsi seděl doma a louskal ořechy, chápeš?
• Bez podpory, to je jak plácání vody: Jestli jenom chodíš na úřad a tváříš se, že hledáš práci, ale nic z toho nekouká, tak to je jak házení hrachu na zeď – do důchodu se ti to nepočítá ani za mák.

No a teď k tomu trošku omáčky navíc, ať je to jako od babičky:

Víš, dřív to bylo všechno jednodušší, jak v pohádce. Ale teď, když to spočítají, tak zjistíš, že to, že jsi pobíral podporu, ti sice “jako” započítali, ale zároveň ti to snížilo průměrný výdělek, ze kterého ti ten důchod spočítají. To je jak když ti dají jednu lízátko a hned ti dvě vezmou, žejo.

No a pokud jsi byl na úřadu jen tak, pro srandu králíkům (rozuměj bez podpory a kurzů), tak to je, jakoby sis chodil jen tak pokecat s tetou na poštu, na důchod to nemá vliv ani ťuk. Takže bacha na to, ať se ti to pak nesesype jak domeček z karet!

Co dělat, když je člověk nezaměstnaný?

Když člověk ztratí práci, je to takový šok, jako když ti upadne toast máslem dolů – vždycky se to stane v tu nejméně vhodnou chvíli. Ale nezoufej, i tohle se dá zvládnout.

• Online evidence: Místo běhání po úřadech, zkus to přes net. Klientská zóna Jenda ti s tím pomůže – žádost o zařazení do evidence uchazečů a podpora se dá vyřídit online. To je docela fajn, ne?
• Podpora v nezaměstnanosti: Máš nárok na dávky? Zjisti si to. I když to nejsou horentní sumy, aspoň něco to pokryje.
• Hledání práce: Aktualizuj si životopis a rozesílej ho, kde se dá. LinkedIn, Jobs.cz, Profesia, jsou toho plné.

Filozofická vsuvka: Člověk je tvor adaptabilní, něco jako chameleon. I když se ti teď zdá, že je to konec světa, uvidíš, že se s tím popasuješ a najdeš něco nového.

Doplňující tipy:

• Zkus rekvalifikační kurz. Můžeš získat nové dovednosti a zvýšit si šance na trhu práce. Navíc ti to dá něco smysluplného na práci.
• Využij kontakty. Ptej se známých, jestli o něčem nevědí. Třeba se někde uvolnilo místo a ty bys byl/a ideální kandidát/ka.
• Nezapomeň na sebe. I když je hledání práce full-time job, najdi si čas na to, co tě baví. Choď ven, sportuj, čti si knížky. Dobrá nálada je základ.

Pro rejpaly: Jo, vím, že to zní jako klišé, ale věř mi, funguje to. A když už nic jiného, aspoň se budeš cítit líp.