Jaká může být nabídka?

Takže, nabídka, co to vlastně je? Tohle mě vždycky fascinovalo, vědět, co je tam venku k mání, že jo? A to se dá rozdělit na několik úrovní, jak jsem se učila… nebo spíš snažila naučit. Fakt je, že to není tak jednoduchý, jak to zní.

Například, vezměte si individuální nabídku. To je jako když jdete do obchodu pro nové boty. Tam máte botník plný modelů od jednoho výrobce, Adidas třeba. To je jejich nabídka – všechny modely, barvy a velikosti co mají skladem. Jednoduché, ne?

Pak je tu ta dílčí nabídka… to je už trochu složitější. Představte si, že sháníte tenisky na běhání, v Praze. Ne jen Adidas, ale VŠECHNY značky v Praze! Nike, Puma, Asics… To je už mnohem větší balík informací, a zjistit to všechno? No, to je fuška. Myslím, že jsem si jednou sama dělala takovýhle průzkum, než jsem si koupila tyhle moje skvělé (a drahé!) Hoka One One. Trvalo to věky!

A pak je tu ta úplně největší, agregátní nabídka. To už je mazec! Všechno zboží od všech výrobců… v celé zemi! Nebo na celém světě! To už si nedokážu ani představit, kolik dat by to obnášelo. Četla jsem někde, že ekonomové na to používají složité modely, nějaké grafy a rovnice… no, mě z toho bolí hlava. Asi bych raději zkusila najít ty nejlepší tenisky v Praze, neřešit celou globální nabídku. To by byl zbytečnej stres. :)