Kdy musí OSVČ vedlejší platit zálohy?

Vedlejší podnikání a daně: Kdy musí OSVČ platit zálohy?

Mnoho lidí si k hlavnímu zaměstnání přivydělává jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tato forma vedlejšího příjmu nabízí flexibilitu a možnost rozvíjet vlastní dovednosti a zájmy. S vedlejším podnikáním se však pojí i daňové povinnosti, které se mohou zdát na první pohled složité. Klíčovou otázkou pro OSVČ s vedlejším zaměstnáním je, kdy a za jakých podmínek musí platit zálohy na daň z příjmů.

Základním pravidlem je, že OSVČ s vedlejším příjmem platí zálohy na daň z příjmů, pokud jejich předpokládaný roční příjem z této činnosti překročí šestinásobek minimální mzdy. Minimální mzda se každoročně mění, proto je důležité sledovat její aktuální výši. Pro rok 2023 je minimální mzda stanovena na 17 300 Kč, šestinásobek tedy činí 103 800 Kč. Pokud tedy OSVČ předpokládá, že její roční příjem z vedlejší činnosti v roce 2023 přesáhne tuto hranici, má povinnost platit zálohy.

Důležité je zdůraznit, že se jedná o předpokládaný příjem. Na začátku roku si tedy OSVČ musí sama odhadnout, kolik si vedlejším podnikáním vydělá. Pokud se v průběhu roku ukáže, že se její odhad liší od reality, může požádat finanční úřad o úpravu výše záloh. V případě, že příjem nakonec nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, zaplacené zálohy se vrátí při ročním zúčtování daně.

Zálohy se platí čtvrtletně, vždy do 20. dne měsíce následujícího po daném čtvrtletí. Termíny pro platbu záloh jsou tedy: 20. dubna, 20. července, 20. října a 20. ledna následujícího roku. Výše zálohy se určuje podle předpokládaného ročního základu daně, který se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. OSVČ si může vybrat mezi uplatněním skutečných výdajů nebo paušálních výdajů, které se stanovují procentem z příjmů. Volba metody ovlivní výši základu daně a tedy i výši záloh.

Pokud OSVČ s vedlejším zaměstnáním nedosáhne hranice šestinásobku minimální mzdy, zálohy platit nemusí. Daň z příjmů z vedlejší činnosti pak uhradí až při ročním zúčtování daně, které se podává standardně do konce března následujícího roku. I v tomto případě je však nutné podat daňové přiznání, a to i v případě, že daňová povinnost je nulová.

Správné a včasné plnění daňových povinností je pro OSVČ s vedlejším zaměstnáním klíčové. Nedodržení termínů pro platbu záloh nebo podání daňového přiznání může vést k sankcím a penále. Proto je důležité se v této problematice orientovat a v případě nejasností se obrátit na finančního poradce nebo přímo na finanční úřad. Správné plánování a evidence příjmů a výdajů pomůže OSVČ s vedlejším zaměstnáním minimalizovat daňovou zátěž a vyhnout se případným problémům s finanční správou.