Kolik si vydělá vychovatelka?

Kolik si vydělá vychovatelka v dětském domově?

Vychovatelka v dětském domově? No hele, já vím, že kámoška dělala něco podobnýho, sice ne úplně přesně vychovatelka, ale v dětským domově jo. Říkala, že je to fakt dřina, hlavně psychicky.

Co se týče peněz, tak to žádnej zázrak není. Co si pamatuju z toho, co mi říkala, tak to bylo tak nějak kolem těch 34 tisíc měsíčně, no prostě žádná hitparáda.

• Měsíčně: 34 003 Kč
• Týdně: 8 501 Kč
• Hodina: 212,52 Kč
• Ročně: 408 036 Kč

Důležité ale je, že ji ta práce fakt bavila a věděla, že má smysl. I když ty prachy, ty by se fakt mohly zlepšit. Navíc slyšela jsem, že se to liší podle kraje a jestli je to soukromý nebo státní dětský domov.

Jak fungují dětské domovy?

Dětský domov? To je taková internátní škola života, kde se místo integrálů učíš přežít bez mámy a táty.

• Školské zařízení: Oficiálně, jo. Ale spíš taková náhradní rodina, kde ti teta kuchařka vaří lepší svíčkovou, než máma. Bez urážky, mami!
• Ústavní výchova: To zní jako trest, ale je to spíš šance. Hlavně pro ty, co to doma měli fakt hustý.
• Výchovné, vzdělávací, sociální: Tři slova, co znamenají, že se tam snaží udělat z fracků normální lidi. Někdy se to povede. A někdy ne.
• Individuální potřeby: Každý děcko je jiný, tak se k nim snaží přistupovat individuálně. Teda, aspoň by měli.
• Bez závažných poruch chování: Jasně, protože s puberťákama, co kradou auta, si nikdo nehraje. Ti jdou jinam.

Takže co vlastně dětský domov dělá? Snaží se, aby děti bez rodiny měly aspoň nějakej start do života. Někdy se jim to daří líp, někdy hůř. Ale je to lepší, než nic.

Bonus facts:

• Dětský domov není to samý co diagnostický ústav. Tam se jen kouknou, co s tebou je.
• Dřív se tomu říkalo děcák, teď se říká dětský domov. Je to takový víc cool.
• Někdy se tam dostanou děti, co maj rodiče, ale ti rodiče jsou fakt v prdeli.

Co obnáší práce sociálního pracovníka?

Sociální práce...to je taková zvláštní věc. V podstatě jde o to koukat na lidi, co se ocitli v těžký situaci, a snažit se jim pomoct.

• Dělají šetření, abys zjistil, co se vlastně děje.
• Radí lidem, jak dál.
• Hledaj pro ně služby, který by jim mohly pomoct.
• A taky se bavěj s dalšíma organizacema, úřadama... prostě s kdekým.

Klíčový je:

• Empatie... to je jasný, musíš se vcítit.
• Umět se s lidma bavit, jinak nic nezmůžeš.
• Řešit problémy, každej den je to něco jinýho.
• A taky znát zákony, to je důležitý, abys věděl, co můžeš a co nemůžeš.

Je to náročný... ale asi to má smysl, když vidíš, že se někomu podařilo pomoct. I když... kolikrát máš pocit, že jen hasíš požáry a nic se nezmění. Ale co už.

Doplňkový info, co se mi honí hlavou:

• Sociální práce se dá studovat na vysoký, třeba v Olomouci, v Praze. Učí tě tam ty zákony, ale hlavně praxi.
• Znám jednu sociální pracovnici, jmenuje se Jana a pracuje v azylovým domě. Říkala, že nejtěžší je, když vidí, jak systém selhává a ona s tím nemůže nic dělat.
• Vlastně mě to vždycky trochu lákalo, ale... asi na to nemám žaludek.
• Ty zákony, co musí znát, se furt mění, to je taky mazec.
• A víš, kolik berou? No, žádnej zázrak to není. Ale asi to nedělaj pro peníze.
• Sociální šetření...to je vlastně takový vyzvídání v dobrým slova smyslu.
• Poradenství... kolikrát je to spíš o tom vyslechnout člověka.
• A ty služby... to je celej bordel různejch organizací.
• A jo, spolupráce s institucemi... to je taková hra na úřady.

No nic, jdu spát. Tohle mě nějak rozhodilo.