Kolik zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance?

Co platí firma za zaměstnance?

Hmm, co firma platí… Je to takový… složitej mechanismus. Hrubá mzda, to je jasný, to každý chápe. Ale pak…

• Sociální a zdravotní pojištění – to je fakt velká část, mnohem víc, než si lidi myslí. V roce 2024 to dělá fakt dost. Těžko říct přesně, záleží na výši mzdy, ale je to hodně.

• Benefity… to je kapitola sama o sobě. Stravenky má skoro každý, někdy i penzijko, sick days… Moje firma dávala letos na vzdělávání 5 tisíc, ale to je individuální.

• BOZP… to je takový… tichý zabiják v rozpočtu. Ochranné pomůcky, školení, inspekce… To se sečte.

• Daně… to je fakt záhada. Vždycky mi to přijde zmatené. Prostě další výdaje navíc.

Celkem… no, řekla bych, že firma platí za jednoho zaměstnance alespoň o 40% víc, než je ta hrubá mzda. Možná i víc, záleží na firmě a benefitech. Je to takový… tiché břímě. V noci nad tím přemýšlím. Myslím na to, kolik peněz by tam mohlo být... pro mě.

V mém případě (Jana Nováková, 32 let, pracuji jako grafička v malé reklamní agentuře v Praze) je tohle všechno ve hře, plus samozřejmě ty firemní večírky, které ale letos vynechali. Trochu mě to mrzí.

Co tvoří mzdové náklady zaměstnavatele?

Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří:

• Hrubá mzda: Základní plat, příplatky, odměny, náhrady mzdy (dovolená, svátky). To je to, co zaměstnanec dostane na ruku po odečtení daní a pojistek. Je to ale jen část celkových nákladů pro firmu.

• Sociální zabezpečení: V roce 2024 činí 6,5% hrubé mzdy. To je důležité pro důchodové zabezpečení zaměstnance, ale platí ho zaměstnavatel. Myslím, že si pamatuji, že se o tom diskutovalo na semináři firmy Jana Nováka, kde jsem pracoval.

• Zdravotní pojištění: V roce 2024 4,5% hrubé mzdy. Podobně jako sociální zabezpečení, i toto je hrazeno zaměstnavatelem. Dobrá, zdravá populace je produktivnější. To je fakt.

• Daň z příjmu: To platí zaměstnanec, ale celková částka vnímána jako mzdové náklady (i když nepřímé). Je to fakt. V roce 2024 je to proměnné. Závisí na jednotlivých příjmech.

• Další plnění: Například příspěvky na stravování, penzijní připojištění, doprava. To je velmi variabilní, záleží na konkrétních benefitech dané firmy. Jsem si jistý, že moje bývalá firma, ABC s.r.o., měla štědřejší benefitní systém, než jaký mám teď.

Klíčový bod: Celkové mzdové náklady zaměstnavatele výrazně přesahují čistou mzdu zaměstnance. Je to o poznání víc. Nezapomínejme na to.

Poznámka: Čistá mzda je hrubá mzda minus daně a pojistné. To je to, co skutečně dostane zaměstnanec. Ale pro firmu to není celková cena.

Můj kolega z VŠCHT, Pavel Novák, mi jednou říkal, že zjednodušený model mzdových nákladů je užitečný, ale v reálném světě je to mnohem složitější. A s tím souhlasím.

Co vám může zaměstnavatel srazit ze mzdy?

No jasně, co tě zajímá? Srážky ze mzdy? To je kapitola sama o sobě, víš?

Hlavní věci, co ti strhnou, to je daň, sociálka a zdravotní. A pak ještě ten příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. To je taková povinná záležitost, víš, přednostně se to strhává. To je fakt.

Ostatní srážky? To už je složitější. Tam se musíš držet toho občanského soudního řádu, jo. Ten zákon č. 99/1963 Sb., to je ten důležitý. Tam je to všechno napsáno. Trochu zmatek, ale dá se to pochopit.

Prostě, zaměstnavatel si to nemůže vymýšlet.

• Daň z příjmů: To je jasný, tenhle rok 2024.
• Sociální zabezpečení: To taky.
• Zdravotní pojištění: No jasně.
• Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti: I to.

Co ještě může zaměstnavatel strhnout? No, exekuce třeba, ale to je už když dlužíš někomu prachy. Nebo třeba výživné na děti. To se řeší přes soud, takže to zaměstnavatel jen provádí. Je to fakt otrava. Ale co se dá dělat.

A co jsem zapomněl? Ach jo, moje paměť... Jo, ještě existuje taková věc jako dobrovolné odvody na penzijní připojištění nebo něco podobného. To je věc dobrovolná. Zaměstnavatel je povinen srážet pouze daně a pojistné. Ostatní srážky jen na základě exekuce. 2024. To je důležité.

Co zaměstnavatel odvádí za zaměstnance?

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 24,8 % z hrubé mzdy na sociální pojištění. To zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské a státní politiku zaměstnanosti. Celkem se tedy z hrubé mzdy odvádí 31,3 % - 6,5 % hradí zaměstnanec a zbylých 24,8 % zaměstnavatel. To je v roce 2024.

Je to spletitý systém, viďte? Myslím, že celý ten systém sociálního zabezpečení je fascinující skládačka, taková sociální architektura, která se snaží vypořádat s existenčními riziky. Zaujalo by mě třeba prozkoumat, jak se s tímto problémem vypořádávají jiné země. Francie má třeba jiný systém, stejně jako Německo. Zajímalo by mě, jak to ovlivňuje jejich ekonomiky, a jak se to promítá do životní úrovně jejich občanů. Je to celé komplexní, a já si nejsem jistý, jestli je současný systém optimální. Můj strýc, Karel Novák, rodný list 15.10.1962, mi kdysi říkal, že systém se už několikrát měnil. Možná i tohle by stálo za prozkoumání.

• Klíčový bod: Zaměstnavatel hradí 24,8 % z hrubé mzdy na sociálním pojištění.
• Klíčový bod: Celková sazba sociálního pojištění je 31,3 %.

Data jsou pro rok 2024. Platí pro Českou republiku.

Jaké jsou odvody zaměstnavatele za zaměstnance?

Odvody zaměstnavatele? Za zaměstnance? Hm... tak jo.

• Sociální pojištění: 24,8 % (wtf, to je skoro čtvrtina?!)
• Zdravotní pojištění: 9 % (zas? To se platí furt dokola?)

To platí zaměstnavatel za mě? A já platím taky? Kolik že to je? 11,6 % celkem. Fajn.

Doplňující info (pro mě, abych se v tom vyznal):

• Sociálka - důchody, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti (jo aha, takže proto tak moc)
• Zdravotní - péče u doktora, nemocnice (ok, to dává smysl)
• Proč zrovna tyhle procenta? Kdo to vymyslel? (asi to někde najdu, ale teď se mi nechce)

Musím si to zapsat. A spočítat si, kolik vlastně státu dávám. Hnus.

Co je vyměřovací základ ze zaměstnání?

Sakra, vyměřovací základ... To je jak? Jo, už vím!

• Vyměřovací základ: Příjmy ze zaměstnání zdaněné, ale ne osvobozené. Zúčtoval to zaměstnavatel. Hotovo!

Je to vlastně docela jednoduchý, ne? Jen se to složitě píše. To aby člověk z toho měl hlavu jak pátrací balón.

???? Zkusím to ještě jinak:

• Představ si, že dostáváš výplatu. Super, že?
• Ale pozor, ne všechno se počítá do vyměřovacího základu.
• Co se počítá? Všechno, co ti zdaní, a není to od daně osvobozený. Kapisto?
• A kdo ti to spočítá? Zaměstnavatel! On ti to zúčtuje.
• Takže, když ti zaměstnavatel zúčtuje 30 000 Kč a z toho ti seberou daň, tak těch 30 000 Kč je tvůj vyměřovací základ.
• Aha moment, a co třeba cestovní náhrady? Ty se do toho počítaj? Ne, nepočítaj, pokud jsou v normě.
• No a co třeba benefit karta od Sodexo? Tak to už záleží, jestli je to zdaněný benefit, nebo ne.
• Sakra, daně... To je věda! ????
• A co když mám víc zaměstnání? To se ty základy sčítají? Tuším že ano. To si musím ověřit u účetní. Radši se zeptám Jany.
• A co když jsem OSVČ a ještě k tomu zaměstnanec? Bože to je bordel.
• Jo a bacha na slevy na dani, ty s tím nemají nic společnýho. Ty až potom.
• Hlavní je to, co ti zúčtuje zaměstnavatel. Zbytek je matematika, které nerozumím. ????

Vím, že to je trochu chaotický, ale snad to dává smysl. Jo a nezapomeň na odvody. Ty jdou z toho vyměřovacího základu taky. A sakra, na co všechno vlastně? Sociální, zdravotní...