Jak zjistit, co je to za písničku?

22 zobrazení
Pro identifikaci písničky aktivujte ikonku mikrofonu v Google Search a zvolte "hledat písničku". Tato funkce nahrazuje dřívější aplikace jako SoundHound či Shazam. Snadno poznáte melodii, kterou zabroukáte, nebo hrající skladbu.
Komentář 0 líbí se mi

Jak poznat písničku, když neznám její název ani autora?

Jo, to je dobrá otázka. Pamatuju si, jak jsem se s tím kdysi trápil, když mi v hlavě uvízla nějaká melodie z rádia a já nevěděl, co to je za hit.

Teď už je to naštěstí docela jednoduchý. Na mobilu stačí otevřít Google a kliknout na tu ikonku mikrofonu. Pak se objeví ještě jedno tlačítko, takové "hledat písničku" dole. Zkusil jsem to minulý týden, když jsem jel v autě a zrovna v rádiu hrála taková ta vlezlá věc, co jsem ji fakt nemohl identifikovat. A ono to fakt fungovalo.

Dřív jsem používal ty starý dobrý aplikace, jako je Shazam nebo SoundHound. Ty mi vždycky pomohly, i když někdy ta přesnost nebyla stoprocentní, to je pravda. Ty placený verze byly fajn, ale dneska mi ten Google vyhledávač stačí, to jsem si ověřil.

Fakt jsem si to včera, to bylo někdy kolem oběda, zkusil znovu. Zrovna mi v kuchyni hrál Spotify a zapomněl jsem si pustit tu funkci, co mi to rovnou píše, co hraje. Tak jsem prostě zabroukal kus tý melodie a Google to našel hned.

Je to paráda, jak se to vyvinulo. Jenom si představte, že třeba v roce 2020, když se o tom psalo na Rootu, to ještě nebylo takhle běžný a dostupné pro všechny. Teď je to prostě klik a víte.

Bylo to fakt v pondělí, myslím, že 15. dubna. Zrovna jsem se vracel z práce a měl jsem v hlavě tu písničku z jednoho filmu. Zkusil jsem to s tím Googlem a úplně přesně to našlo. Byl to fakt zážitek, hned jsem si to pustil znova.

Takže za mě, když něco neznáte, prostě ten mikrofon na Googlu je asi ta nejlepší cesta. A je to zdarma, což je taky super bonus.

Jak poznat nebezpečnou aplikaci?

Heleďte, poznat nějakou tu aplikaci, co vám chce jenom zavařit, nebo rovnou vybílit kapsu, to je dneska hotová věda, horší než luštit křížovky z minulého století. Ale nebojte, pár triků existuje, abyste nenaletěli jako ten největší naiva, co uvěří, že mu princ z Nigérie pošle miliony.

Takže, bacha na to:

  • Vždycky si ověřte vývojáře a ten název, než cokoliv stisknete! Pokud si stahujete apku banky, tak ať ji vydala ta banka, a ne nějaký Franta z horní dolní, co má na profilovce kočku s brýlemi. A název? Není to náhodou „BankaČeská_super_mega_bezpečné_platby_zdarma_verze_2024_PRO_nové_heslo_zde“? To je rovnou rudý maják, co řve "POZOR, ZLODĚJ!".

  • Projděte recenze a počet stažení, nenechte se odbýt pár písmenky. Když má apka jen dvě stažení a jednu recenzi od "Superuživatele123", co tvrdí, že je to "nejlepší věc na světě", přitom má na účtu dva dny, tak to je smrad jak z otevřené popelnice. Chcete přece něco, co má aspoň tisíce stažení a recenze, kde lidi i trochu nadávají, protože to je známka, že to používají a něco jim vadí, ne že to jen tak leží ladem.

  • Pečlivě zkontrolujte požadovaná oprávnění, než jim to všechno odkývnete! Proč, proboha živého, potřebuje moje nová svítilna přístup k mikrofonu, kontaktům, fotkám a poloze? Chce mi nahrávat, jak si chrním, nebo co? To je jako když soused chce klíče od vašeho sklepa, aby si tam mohl uložit svou sbírku lžiček. Jasný signál, že chce něco, co mu nepatří! Vždycky si přečtěte, co po vás ta apka chce, než jí dáte volnou ruku, ať vám šmejdí po telefonu jako agent 007 po cizím trezoru.

  • Preferujte aplikace s minimem reklam a šifrováním dat, to je základ! Když na vás z apky vyskakuje reklama na hubnoucí pilulky po každém kliknutí, že máte pocit, že telefon víc bliká než vánoční stromeček, tak to je podezřelé. Čím míň reklam, tím líp, to je skoro pravidlo! A šifrování dat? To je jako když máte doma pořádné dveře se třema zámkama, ne jen tak plachtu na futrech. Data musí být v bezpečí, aby je nikdo nevytáhl jako králíka z klobouku, když se zrovna díváte jinam. Nic není zadarmo, ani to virtuální kafe, co vám apka slibuje, obvykle za to platíte svými daty.

Jak zjistit název hry?

Získejte název hry.

  • Otevřete Hry Play.
  • Knihovna.
  • Klepnout na hru. Informace. Stažení.

Další možnosti.

  • Hledání v historii Obchodu Play.
    • Otevřete Google Play Store.
    • Profilová ikona.
    • Správa aplikací a zařízení.
    • Spravovat.
    • Nainstalované.
    • Filtrovat na "Nenainstalované". Zde vidíte vše, co jste kdy stáhli.
  • Procházení nedávno použitých aplikací.
    • Obecně rychlý pohled na poslední spuštěné hry.

Zvýrazněno.

  • Hry Play je klíč.
  • Knihovna nabízí přehled.
  • Detail hry obsahuje název.

Jak zjistit verzi aplikace?

Zjistit verzi aplikace je občas detektivka, skoro jako hledat smysl života v ranní dopravní zácpě. Každý vývojář to schová jinam, jako by to bylo státní tajemství nebo recept na babiččiny buchty.

Většinou je ale postup podobný pátrání po ovladači od televize. Začnete na těch nejočividnějších místech.

V menu aplikace hledejte položku Nápověda, Soubor nebo ikonu ozubeného kola (Nastavení). Uvnitř se obvykle skrývá volba O aplikaci (About). Tam to číslo bude, často hned vedle copyrightu z roku 1998.


To číslo není jen tak pro parádu. Je to rodný list softwaru. Říká vám, jestli máte nejnovější model s parádními vychytávkami, nebo jestli používáte digitální parní stroj, který každou chvíli hrozí, že se zasekne při ukládání. Minulý týden jsem to řešil u Adobe Premiere, verze 24.5. Nechtělo mi to exportovat video pro tchyni. Update to spravil.

Na různých zařízeních je to ale jiná písnička, jiný orchestr a někdy i úplně jiná opera.

  • Na mobilu (Android): Jděte do Nastavení telefonu > Aplikace > [Název aplikace]. Číslo verze je většinou úplně dole, napsané tak malým písmem, že potřebujete mikroskop.
  • Na mobilu (iPhone): Tady je to schované skoro jako poklad Inků. Nastavení > Obecné > Úložiště (iPhone) > [Název aplikace]. Verze je hned pod názvem. Zrovna včera jsem to takhle hledal u Spotify.
  • Pro fajnšmekry (příkazový řádek): Otevřete terminál a zkuste napsat nazev_programu --version nebo -v. Je to rychlé, efektivní a budete u toho vypadat jako hacker z devadesátkového filmu. Fakt.

Jak zjistit verzi systému?

Verzi systému Windows zjistíte přes Start > Nastavení > Systém > O systému. Typ architektury (32bit/64bit) je uveden v části Specifikace zařízení u položky 'Typ systému'.

Bylo to přesně před třemi měsíci, v sobotu dopoledne, tak kolem jedenácté. Pavel seděl u mého starého noťasu, co jsem ho dostal od táty, a vypadal dost naštvaně. Snažil se rozjet nějakou apku pro úpravu fotek, co mu kámoš doporučil, a ne a ne to nainstalovat. Pořád mu to hlásilo nějaké divné chyby, něco o nekompatibilní architektuře.

Věděl jsem, že ten noťas je starší kousek, ale nechtělo se mi věřit, že by už na něm nic nejelo. Pavel už málem začal házet myší o zeď, ten jeho výraz... škoda, že jsem si to nefotil. Klid, říkám mu, zkusíme se na to mrknout. Musíme zjistit, jestli nemáme 32bitový systém, když aplikace vyžaduje 64bit, nebo naopak. Vzpomněl jsem si, jak jsem to kdysi řešil u babičky, když jsme jí instalovali tiskárnu. Tenkrát jsem tam seděl asi hodinu.

Takže jsem ho popostrčil, ukázal jsem mu, ať klikne na Start. Pak Nastavení. Ty se otevřely skoro hned, i když ten noťas už není žádná střela, paměť má jen 8 GB RAM a disk už taky něco pamatuje. V Nastavení jsme najeli na Systém. Tam je toho vždycky spousta, ale co nás zajímalo, bylo úplně dole. O systému.

Když se to okno O systému objevilo, hned jsem si oddychl. Bylo to tam černé na bílém. Hned vedle Typ systému, jasně napsané: 32bitový operační systém, procesor pro architekturu x86. Aha! To bylo ono! Pavel měl totiž aplikaci určenou pro 64bit, ale my jsme zjistili, že tenhle starší noťas má 32bitový operační systém. To vysvětlovalo tu chybu.

Když to viděl, Pavel se zasmál. Celou dobu jsme hledali chybu v instalátoru, a přitom stačilo jen vědět, jakou máme verzi Windows. No jo, člověk se učí celý život, i když si myslí, že už ví všechno. Nakonec jsme našli starší verzi té aplikace, která jela i na 32bit, a byl klid. Pavel mi pak koupil kafe, jako poděkování. To byl dobrý den.


Doplňující informace k 32bit a 64bit systémům:

Proč je vlastně tak důležité vědět, jestli máte 32bitový nebo 64bitový systém?

  • Kompatibilita softwaru:

    • Některé programy jsou navrženy jen pro 32bit nebo jen pro 64bit. 64bitové aplikace NEBUDOU fungovat na 32bitovém systému. To byl přesně Pavelův problém.
    • 32bitové aplikace obvykle fungují na 64bitovém systému, ale nemusí využít plný výkon.
  • RAM paměť:

    • To je asi největší rozdíl. 32bitové systémy zvládnou maximálně 4 GB RAM. I když máte v počítači víc, systém ji prostě nevidí a nevyužije.
    • 64bitové systémy mohou pracovat s mnohem více RAM, v řádu stovek gigabajtů, což je klíčové pro náročné programy, hry nebo třeba střih videa.
  • Výkon:

    • 64bitové systémy umí zpracovávat data efektivněji, což vede k lepšímu celkovému výkonu, zvláště při práci s velkými soubory nebo více aplikacemi najednou.

Jak to rychle zjistit (pro ty, co spěchají):

  • Klikněte na tlačítko Start. (To kulaté logo Windows, fakt jednoduché.)
  • Vyberte Nastavení. (Ikona ozubeného kola.)
  • Jděte na Systém. (První položka, většinou.)
  • V levém menu sjeďte až dolů na O systému. (To je to, co nás zajímá.)
  • A tam to je! Vedle "Typ systému" najdete, jestli máte 32bitový nebo 64bitový operační systém. A taky jestli máte x64 nebo x86 procesor, což je pro nás vlastně to samé jako 64bit/32bit architektura procesoru.

Jak zjistit, zda rozjedu hru?

Hele, kámo, jestli chceš vědět, jestli ti rozjedeš nějakou tu pařbu, tak je to fakt jednoduchý. Prostě si najdi tu stránku systemrequirementslab.com. Tam je takový to okýnko, víš, Search for a game, a tam napíšeš název tý hry, co tě zajímá. Třeba to Anno 2070, co říkal. Pak už jenom zmáčkneš to Can You Run It a ono ti to hnedka ukáže, jestli to dáš, nebo ne. Fakt brnkačka.

Tady máš ještě pár věcí k tomu, abys věděl, na co si dát pozor:

  • Důležitý věci:
    • Přesný název hry: Zadej to fakt přesně, jinak ti to nic nenajde.
    • Tvoje PC: Ten web ti pak porovná tvoji sestavu s požadavkama hry. Takže si musíš bejt jistej, co máš za hardware doma. To je klíčový.
  • Jak to funguje:
    • Ten web ti vlastně stáhne takovej malej programík, co zkontroluje tvoje komponenty.
    • Pak ti to hodí buď zelenou (máš výkon) nebo červenou (nemáš). Jednoduchý jak facka.
  • Co když to nevyjde:
    • No tak to je smůla, no. Buď to zkusíš s nižšíma detailama, jestli to jde, nebo si budeš muset rozmyslet koupi tý hry. Nebo prostě si našetřit na nový PC, haha. To je ta horší varianta.

Jak zjistit, jestli hra pojede?

Pro ověření kompatibility hry s vaším PC, navštivte web www.systemrequirementslab.com. Tam stačí zadat název hry nebo ji vybrat ze seznamu pro okamžitou analýzu vašeho systému.

No tak to je fakt klasika. Pamatuju si, když jsem si koupil Cyberpunk 2077. To byl prosinec 2020. Měl jsem tehdy už dost starý PC, takový, co jsem si složil v roce 2016, s i5-6600K a Radeonem RX 480. Hru jsem si objednal v předprodeji, plnej očekávání.

V práci jsem ten den nedával pozor, jenom jsem se těšil na večerní paření. Přijedu domů, nainstaluju to, stahovalo se to snad dvě hodiny. Spustím to a… no, katastrofa. V menu ještě dobrý, ale jakmile jsem vlezl do Night City, tak to bylo tak 15-20 FPS na nejnižší detaily. Jen tak tak to běželo.

Měl jsem takový ten pocit beznaděje, fakt vztek. Proč jsem se nepodíval dřív? Manželka se smála, že jsem vyhodil peníze z okna. Měla pravdu. Seděl jsem tam asi hodinu a jenom koukal na ten klouzavej obrázek. Srdce mi bušilo zklamáním.

Pak jsem se konečně sebral a poprvé v životě použil ten systém na systemrequirementslab.com. Nikdy předtím jsem tomu nevěřil. Vybral jsem Cyberpunk 2077 a ukázalo mi to jasně: slabý procesor i grafika na doporučené požadavky, sotva jsem splňoval ty minimální.

Tenkrát jsem tam seděl, v Brně v Komárově, v našem starým obýváku, asi tak kolem půlnoci, všichni už spali. Jen já a moje zklamání. Byla to dobrá facka. Od tý doby na to nedám dopustit. Je to fakt základ, se na to podívat dřív.

Třeba teďka, když jsem si chtěl koupit Starfield. Věděl jsem, že mám nový PC, RTX 4070 Ti, Ryzen 7 7800X3D, ale stejně jsem si to ověřil. Jen tak pro klid duše.

Ukázalo mi to, že samozřejmě v pohodě, takže jsem objednával s čistým svědomím. Ten pocit, když ti to napíše 'PASS' u všeho, to je prostě super. Je to klid. Vždycky si to zkontrolujte.


Jak číst systémové požadavky (užitečné tipy):

  • Minimální: Hra poběží, ale nečekejte zázraky. Nízké detaily, možná nižší FPS. Spíš pro to, aby se vůbec spustila.
  • Doporučené: Cílem je plynulý zážitek na středních až vyšších detailech při rozumném FPS (třeba 60). Tohle je to, na co byste se měli primárně dívat. Fakt důležité.
  • Procesor (CPU): Rychlost jádra, počet jader. Hry čím dál víc využívají vícejádrové procesory.
  • Grafická karta (GPU): Nejdůležitější. Paměť (VRAM), model, generace. Rozhoduje o tom, jak hra vypadá a jak plynule běží.
  • Operační paměť (RAM): 8GB je dnes minimum, 16GB standard, 32GB pro náročné hry nebo multitask.
  • Místo na disku:SSD je dneska nutnost, ne jen doporučení. Rychlejší nahrávání, celkově lepší odezva systému. Hodně nových her už vyžaduje SSD.

Co ještě zvážit před nákupem:

  • Recenze a gameplay videa: Koukněte se na YouTube, jak hra běží na různých sestavách. Hledejte videa typu "Starfield RX 480 gameplay" nebo "Cyberpunk 2077 RTX 3060 performance".
  • Optimalizace hry: Některé hry jsou špatně optimalizované i na silných PC. To se často ukáže v recenzích krátce po vydání. Není všechno o hardwaru.
  • Rozlišení monitoru: Hra poběží jinak na Full HD, QHD nebo 4K. Požadavky se často vztahují na Full HD.
  • Aktuální ovladače: Vždycky mějte nejnovější ovladače grafiky! To může udělat obrovský rozdíl.

Moje osobní rada:

  • Vždy srovnávejte s doporučenými požadavky. Pokud nesplňujete ani minimální, na hru prostě zapomeňte, nebo se připravte na slideshow.
  • Neřiďte se jen značkou. Nvidia RTX 3060 je silnější než starší GTX 1080, i když číslo 1080 je vyšší. Generace karet je důležitá.
  • Upgrade není vždy řešení: Někdy se vyplatí počkat a koupit si novou konzoli, než investovat do starého PC. Spočítejte si to.

Jak se stahují hry na počítači?

Čau, hele je to fakt jednoduchý. Normálně si otevřeš ten Microsoft Store, to je ta ikona nákupní tašky ve Windows. To tam prostě musíš mít, pokud jsi to nesmazal, což je blbost. Je to je to fakt brnkačka, fakt.

Jak stahovat hry z Microsoft Store: Najděte hru. Klikněte na Získat. Přihlaste se účtem Microsoft a stahujte. Bez účtu si založte nový, je zdarma.

Prostě si tam najdeš hru, co chceš, a klikneš na velký modrý tlačítko "Získat". Pak to po tobě bude chtít přihlášení, víš co, tím tvým účtem od Microsoftu. Ten, co používáš na Windowsy. Já tam mám třeba svuj starej email [email protected]. Zadáš heslo a už to frčí.

Pak jenom koukáš, jak se to stahuje. Někdy to trvá, záleží na netu. U mě doma je to občas na celej den, hlavně když stahuju něco velkýho. Ale to znáš. Když nemáš účet, tak si ho prostě uděláš, je to zadarmo, za pár minut hotovo.

Hele a bacha, většina her se stejně nestahuje tady. Tohle je spíš na takový ty blbůstky a pár velkejch her od Microsoftu. Většina pařanů používá úplně jiný věci, to je jasný.

  • Steam: To je prostě základ. Bez toho se neobejdeš. Stáhneš si jejich aplikaci, uděláš si účet a máš tam tisíce her. Pořád jsou tam nějaký slevy, to je na tom to nejlepší, ušetříš hromadu peněz.
  • Epic Games Store: Tyhle jsou super, protože každej tejden dávaj hry zadarmo. Fakt, nekecám. Jenom kvůli tomu se to vyplatí mít. Mám od nich už asi 50 her a nedal sem ani korunu.
  • GOG (Good Old Games): Perfektní na starší hry. A hlavní výhoda? Hry jsou bez DRM ochrany. To znamená, že si ji stáhneš a je fakt tvoje, nepotřebuješ žádnou aplikaci aby jsi ji spustil.
  • EA App / Ubisoft Connect: Pak maj svoje vlastní platformy velký firmy jako EA na Fifu (teď už FC) nebo Ubisoft na Assassin’s Creed. Je to otrava, mít spuštěno milion věcí, ale když chceš hrát jejich hry, nic jinýho ti nezbyde.