Jak si nevzít princeznu malá Josefína?

Josefína a kouzlo nenápadné hrdinky: Proč si princeznu nebrat?

Česká pohádka “Jak si nevzít princeznu” s Nikolou Pecháčkovovou v roli malé Josefíny si získala srdce diváků nejen roztomilostí malé herečky, ale i nenápadným, přesto silným poselstvím. Film totiž zdánlivě klasický pohádkový příběh obrací naruby. Zaměřuje se nejen na okouzlujícího prince, ale i na Josefínu, holčičku, která se stává nechtěnou „cena“ v hrách dospělých. Její příběh je daleko komplexnější, než se na první pohled zdá.

Zatímco tradiční pohádky se soustředí na honbu za princem a happy end svatebního zvonění, “Jak si nevzít princeznu” nabízí jiný pohled. Josefína není pasivní čekatelka na osudový polibek. Je to bystrá dívka, která si uvědomuje manipulace dospělých, ačkoliv je jim její věk znemožňuje plně porozumět. Její nevinnost a upřímnost se stávají nástrojem k odhalení pokrytectví a sobeckých motivů, které se skrývají za honosnými zámky a královskými tituly.

Výkony herců, zejména pak Nikoly Pecháčkové, Michala Škacha a Ondřeje Černého, podtrhují hloubku příběhu. Malá Josefína v podání Pecháčkové není jen roztomilá figurka, ale skutečná postava s vlastními emocemi a reakcemi. Její interakce s Hynkem (Škach) a Bořivojem (Černý) odhalují rozmanitost vztahů v pohádkovém světě – od dětské nevinné náklonnosti po složitější dynamiku mezi dospělými. Linda Bláhová jako služebná pak dodává do příběhu vtip a lidskost, ukazující, že i ti nejméně nápadní mohou hrát klíčovou roli v celém ději.

Film “Jak si nevzít princeznu” tak překračuje hranice klasické pohádky. Není to jen příběh o princezně, která si má najít prince. Je to příběh o dívce, která se učí porozumět světu dospělých, o důležitosti vlastní svobody a o tom, že štěstí se nenachází v náručí prince, ale v objevování sama sebe a v upřímných vztazích s lidmi kolem. A právě tato netradiční perspektiva činí z pohádky o malé Josefíně něco víc než jen krásný příběh na dobrou noc.