Kam čert nemůže rčení?

No, tenhle článek, "Kam čert nemůže rčení?," to je celkem oříšek. Víte, jak se říká, že kam čert nemůže, nastrčí ženskou? To už jsem slyšela milionkrát. Ale co si o tom vlastně myslím? Upřímně? Mám z toho takový divný pocit.

Na jednu stranu, jo, asi to má být vtip. Jenže... víte, jak se říká, že někdy je vtip pravdivý? No, tady mi to tak trochu smrdí sexismem. Jakože my ženy jsme nějaké mrchy, které prostě vždycky najdou cestu, jak dosáhnout svého? A že k tomu používáme nějaké lstivé, já nevím, ženské zbraně?

Víte, jednou se mi stalo... Byla jsem na jedné schůzce, hodně důležité, a šéf byl prostě úplně mimo. Mluvil nesrozumitelně, motal se v argumentech... a já, abych situaci zachránila, jsem prostě převzala otěže. Vedla jsem ten meeting, argumentovala, vyjednávala. A pak mi jeden kolega řekl, "No jasně, kam čert nemůže..." A víte co? V tu chvíli jsem se necítila chytře nebo vynalézavě. Cítila jsem se prostě blbě. Jako bych to zvládla jen proto, že jsem žena a použila jsem nějaké "ženské triky".

Takže, co s tím? Asi to chce zamyslet se nad tím, co si vlastně tím rčením říkáme. Není už trochu... zastaralé? Já nevím. Možná by se dalo vymyslet něco zábavnějšího, co by neuráželo půlku populace. Co myslíte?