Jak se vyfotit na průkazku?

Jaké požadavky musí splňovat fotka na občanský průkaz?

Vzpomínám si, jak jsem před pár lety musel řešit fotku na občanku. Seděl jsem pak před tím foťákem, snažil se koukat rovně a bál se, abych tam neměl něco divnýho. Bylo to divné, protože mi říkali, ať se trošku usměju, ale zuby prej ven nepatří. Co to je za pravidlo, člověk by myslel, že usměvavý obličej je plus, ne mínus.

A to bylo ještě předtím, než jsem se dozvěděl, že to jde i doma. Koupil jsem si tenkrát ten pasový formát, myslím, že to bylo 3,5 x 4,5 cm, a to v nějakém tomFotoateliér u Prahy 1. Stálo mě to asi 250 Kč, což mi tehdy přišlo dost, ale co jsem měl dělat. Hlavně, ať to je správně.

Celá tvář musí být vidět, jasně. A ramena, kus ramen. Vlasy nesmí zakrývat obličej, to mi došlo. A co ta pokrývka hlavy, to mi taky dávalo smysl, abych byl poznat. Všechno to mi v té chvíli připadalo jako nějaké složité rituály, kterým moc nerozumím, ale musím je splnit.

Doma by se to asi dalo zvládnout s lepším foťákem a světlem, než jsem tenkrát měl. Myslím, že tyhle požadavky jsou hlavně o tom, aby tě prostě spolehlivě poznali. Aby tam nebyl nějaký umělecký dojem nebo co. Prostě takový ten úřednický pohled, bez emocí, ale s jasným obličejem.

Jak se vyfotit na ODISku?

V létě 2022 jsem se chystal na Ostravské dopravní integrované systémy, prostě ODIS. Potřeboval jsem to ODISkarta. No a na tu kartu je fotka, víte? Takže jsem si doma sedl, to bylo někdy v srpnu, horko jako v pekle, a pustil jsem se do toho. Věděl jsem, že to musí být fotka na doklady, takže jsem hned mrknul na ten web DPO, kde to je popsaný. Hned první věc – formát. Musí to být 35 na 45 milimetrů, a to na kratší stranu postavený obdélník. Žádný blbosti.

Pak, ta fotka musí být ostrá, žádný rozmazaný kýč. Může být černobílá nebo barevná, to je fuk. Ale co mě teda docela překvapilo, jsou ty rohy. Má to bejt s rovnýma nebo zaoblenýma rohama, ale tamten poloměr, ten r = 3 mm +/- 0,5 mm, to už jsem moc neřešil. Vsadil jsem na jistotu – rovný rohy. Vypadalo to prostě líp.

Já jsem to pak dal udělat kousek od baráku u jednoho fotografa. Řekl jsem mu hned: „Hele, to je na ODISku.“ A on, že jasný, ten to zná. Vyfotil mě, pak tam něco povídal o světlech a o pozadí. Počítačem to tam nějak srovnal, aby to bylo přesně v těch rozměrech, co jsem mu řekl. Celý to bylo docela rychlý.

Klíčové věci, co si pamatuju:

• Rozměr: 35 mm x 45 mm (postavené na kratší stranu). To je fakt důležitý.
• Rohy: Rovné nebo zaoblené (poloměr cca 3 mm). Já jsem zvolil rovné.
• Barva: Může být černobílá i barevná.
• Provedení: Musí být ostrá.

A ještě něco. Když jsem to pak nesl na tu přepážku na ODIS kartu, tak na mě koukali a říkali, že je to dobrá fotka. Takže to asi stálo za to si s tím trochu pohrát, i když to jsou jenom milimetry a detaily. Hlavně ten rozměr a ostrost, to je podle mě to nejdůležitější. A taky, aby to byl obličej, jasně, žádný divoký pózy. Prostě normální portrét.

Dodatečné detaily z praxe:

• Pozadí: Obvykle se vyžaduje světlé, jednotné pozadí. Žádné rušivé prvky v pozadí.
• Výraz tváře: Neutrální nebo mírně usměvavý výraz, oči otevřené a zřetelně viditelné.
• Osvětlení: Rovnoměrné osvětlení obličeje, bez stínů.
• Úhel pohledu: Fotografie by měla být pořízena čelně.
• Doba platnosti fotografie: Ačkoliv ODISkarta nemusí mít datum platnosti, fotografie by měla být aktuální. Obecně platí, že fotografie na průkazech by neměla být starší než několik let.

Jak vypadá průkazová fotografie?

Průkazová fotka, to je taková ta miniaturní muka, co se nám vměstná do dokladů a tváří se přitom smrtelně vážně, jako by na ní závisel osud lidstva. Musí to být obdélník přesně 3,5 × 4,5 cm, ani o milimetr víc, ani míň, jinak vás pošlou za roh nebo rovnou do kouta!

A bacha! Hlavu musíte mít pěkně zpříma, jako když čekáte na výprask po rozbití okna sousedům. Od shora k lebce by měly zbýt aspoň 2 mm vzduchoprázdna, aby se vám tam vešla alespoň troška myšlenky na únik. A od očí k bradě to musí být aspoň 13 mm, aby bylo jasné, že nejste jen rozmazaná skvrna od kečupu, ale řádný občan.

Vůbec nejlepší je, když na té fotce vypadáte, jako byste právě zjistili, že vám došel toaleťák a obchod je zavřený, nebo jako když vás probudili brzy ráno s foťákem přímo u nosu. Žádné křenění, úsměv tak maximálně poškrabaný, aby se neřeklo. Oči jako ostříži, přímo do duše úředníka, co vás bude lustrovat, a ne do objektivu, to je ta největší chyba!

My jsme se s kámošem posledně málem poskládali smíchy, když jsme viděli, jak na té fotce vypadáme – on jak po probdělé noci, a já jako strašidlo, co zrovna vykouklo z kukuřičného pole! Vypadá to, jako by vás právě vytáhli z jeskyně nebo probudili z hlubokého spánku, když vám někdo strčil objektiv přímo do nosu. Žádná modelka, prostě realita!

A co dál tenhle malej papírovej tyran vyžaduje, aby se na vás někdo nedíval divně na celnici? Tady je pár bodů, co vám zaručí, že vaše fotka nebude hnedle v koši:

• Jednoduché pozadí: Světle modré nebo šedé, žádné palmy ani jeleni. Prostě nuda!
• Pohled přímo do objektivu: Oči otevřené, jako byste viděli ducha, žádné šilhání.
• Žádné pokrývky hlavy: Klobouk ani čepice, jen nutné náboženské důvody. Brýle jen dioptrické.
• Obličej viditelný: Žádné stíny, vlasy přes obličej, prostě jako když vás vytáhnou z jeskyně!

Jak má vypadat fotka na občanku?

Fotka na doklady je obdélník 35 x 45 mm. Rohy buď do kulata, nebo jako pravítko, to je fuk. Barevná či černobílá, obojí projde. Musí být vytištěná na papíře, co přežije i menší potopu světa, takže žádnej kancl papír z tiskárny.

Hlavně se u toho netlemte jako měsíček na hnoji. Výraz musí být neutrální, jako když úředník na poště hledá vaši zásilku už deset minut. Koukejte přímo do foťáku, nešilhejte po svačině fotografa. Oči dokořán, jako byste právě zjistili, kolik stojí máslo. Zkrátka, musíte vypadat jako někdo, kdo bere život smrtelně vážně, aspoň na těch pár vteřin.

Pozadí musí být jednolité a světlé, ideálně bílé nebo světle modré, žádný palmy z dovolený nebo fototapeta s jelenem. Hlava rovně, žádný umělecký profilovky jako pro seznamku. Brada nahoru, jako byste byli hrdý majitel zbrusu nový Škody Favorit z roku 1991. Celý obličej musí být vidět, od vršku palice až po bradu.

A teď to nejdůležitější, co rozhodně nedělat:

• Brýle: Brýle jo, ale bez odlesků, co by oslepily protijedoucí kamion. Nesmí zakrývat kukadla. A žádný sluneční, i kdybyste byli celebrita na útěku před bulvárem.
• Vlasy a čepice: Vlasy pryč z obličeje, ať je vidět celá vaše krása. Kšiltovku nechte doma v předsíni. Šátek z náboženských důvodů projde, ale nesmí z vás udělat fantoma opery, obličej musí být jasně viditelný.
• Oblečení: Žádný stejnokroje, pokud nejste zrovna ve službě a nefotíte se na služební průkaz pro ostrahu vesmírné stanice. Bílé triko je taky blbý nápad, splynete s pozadím jako chameleon na sněhu.

Jak se vyfotit na průkaz?

Jasně, vyfotit se na průkaz, to je jako skládat zkoušku z trpělivosti, že jo? Ale nebojte, mám pro vás pár tipů, abyste nevypadali jak uprchlík před vlastním odrazem v zrcadle.

• Jasně vidět, kdo to je. Žádné splývání s pozadím. Chceme vás, ne ducha před kulisou. Asi jako kdyby si chtěli pořídit portrét vaší vlastní duše, ale zvenku.
• Čelně, čelně! Žádné umělecké úhly z profilu, jako byste pózovali pro modelingový magazín o předním světle. Prostě rovně, jako na staré dobré fotce ze základky.
• Hlava a ramena, nic víc. Představte si, že vás jen tak rychle "cvaknou" při loučení. Krátké, výstižné. Žádná celá postava, to by bylo moc.
• Žádné pootáčení ani naklánění. Hlava rovně, jako byste byli na přísné lekci o gravitačním zákonu. Žádné divoké pohledy do strany, ani sklonění jako přemýšlivý filozof. Prostě přímá linka.
• Vlasy pryč z tváře! Nenechte své kadeře hrát si na záclonu. Jasně vidět celou tvář, žádné skryté poklady pod prameny.

Co ještě vědět, než se postavíte před objektiv?

• Osvětlení je klíč. Ideálně přirozené, ale ne takové, aby vám z něj oči vystřelily. Žádné stíny, co dělají z nosu horu.
• Základní výraz. Zapomeňte na hysterický smích nebo zamyšlené obočí. Klid, pohoda, takový ten "jsem tady a jsem připravený na papírování" výraz.
• Pozadí. Většinou bývá jednotné, bílé nebo světle šedé. Žádné fotky z dovolené, prosím. Nechceme, aby úředník zvažoval, jestli to nejste vy v egyptské poušti.
• Brýle? Pokud je nosíte běžně, můžete je mít i na fotce. Ale pozor, nesmí odrážet světlo a zakrývat oči. To by bylo, jako byste měli na nose dvě sluneční brýle ve stylu "nechci být vidět".

Pamatujte, tohle je důležitý dokument. Ne fotka na Tinder.

Jak má vypadat fotka na ODISku?

Fotka na ODISku? Jasně, mám to tu někde. Takže:

• Rozměr: 35 x 45 mm. Jako pasovka, ale trochu jinak. Tiskne se to na kratší stranu, pamatuju si to.
• Barva: Buď černobílá, nebo barevná. To je fuk, hlavně ať to je ono.
• Rohy: Záleží, jestli je chceš rovný, nebo trochu zaoblený. Ale když zaoblený, tak jen mírně, poloměr 3 mm, plus mínus půl milimetru. To je důležitý, aby to vypadalo pořádně.

Je to prostě fotka, co se vleze na tu jejich kartičku. Nesmí bejt rozmazaná, jasně. A musí bejt aktuální, aby tě poznali. Co jinýho by to mělo bejt, že jo? Člověk si to vždycky musí hlídat. Hlavně ať je to ostrý a dobře osvětlený. Žádný stíny přes obličej, to by byl průšvih. A koukat se musíš dopředu, žádný pohledy do strany. To by je zmátlo.

Pak se ještě kouknu, jestli nemám něco navíc. Jo, takhle.

Další poznámky k fotce:

• Pozadí: Mělo by být jednotné, světlejší. Žádný šmouhy nebo kudrlinky vzadu.
• Osvětlení: Musí být rovnoměrné, bez ostrých stínů. Obličej musí být dobře vidět.
• Výraz: Neutrální, žádný úsměvy, žádný zamračení. Prostě klidný výraz.
• Brýle: Pokud nosíš brýle, tak jedině s čirými skly. Tmavé brýle nejsou povolené, pokud nemáš lékařské potvrzení.
• Doplňky: Žádné pokrývky hlavy (kromě náboženských důvodů s potvrzením), šátky apod., co by zakrývaly obličej.
• Kvalita tisku: Fotka musí být kvalitně vytištěná, ne rozmazaná nebo pixelizovaná.

Je to jako s tím pasem, skoro. Vždycky jim na těch detailech záleží. Hlavně ať je to rozpoznatelný. Ať tam nejsi jako nějaký cizí člověk.