Jaký je rozdíl mezi 14 a 18 karátovým zlatem?
Rozdíl mezi 14 a 18 karátovým zlatem?
No, ten rozdíl mezi 14 a 18 karátovým zlatem, to je vlastně docela prostý, ale taky zajímavý. Pamatuju si, jak jsem si před lety, myslím, že to bylo někdy kolem roku 2018 v Praze, chtěla koupit nějaký pěkný prstýnek.
Měla jsem vyhlídnutý jeden, takový jemný, co vypadal, že vydrží věčnost. Prodavačka mi pak vysvětlovala, že je to 14 karátů a že to je právě to, co chci, když hledám něco, co nebude moc měkký. A taky že to bylo trochu levnější, to si pamatuju.
Ona mi říkala, že 14 karátů znamená, že je v tom zhruba 58,3 % čistého zlata. Zbytek jsou ty další kovy, jako třeba měď nebo stříbro. A právě tyhle příměsi dělají to zlato tvrdší a odolnější. Takže když třeba narazím do něčeho tvrdýho, ten šperk by se neměl tak snadno poškrábat nebo promáčknout.
Pak jsem se dívala i na ty 18 karátový kousky. Ty jsou v podstatě víc "zlatý", mají tam 75 % čistýho zlata. No a ten zbytek jsou zase ty kovy, ale míň. Kvůli tomu jsou ty 18 karátový šperky víc měkký, no a taky se víc lesknou, to je pravda, vypadají tak nějak… víc luxusně.
Takže když to shrnu, jestli hledáš něco, co bude hodně vydržet, třeba na denní nošení, tak ti spíš sedne to 14 karátový. Je to taková ta zlatá střední cesta, co snese víc. Jestli ti ale jde hlavně o ten pocit, tu barvu a jestli si šperky moc nepředřeš, tak těch 18 karátů je taky super volba. Já si nakonec ten 14 karátovej vzala.
Co znamená 14 karátové zlato?
Je to docela jednoduchý poznatek, když se na to člověk podívá blíž. V létě 2023, když jsem hledal snubní prsten, jsem se s tím poprvé pořádně potkal. V klenotnictví na rohu v Praze, v úzké uličce nedaleko Staromáku.
Proč se to tak značí?
- 14 karátové zlato znamená, že je to slitina. Samo o sobě čisté zlato, to je to 24 karátů, je hrozně měkké, moc by se z něj nedalo dělat. Takže se přimíchávají další kovy, aby to bylo pevnější a taky aby to bylo cenově dostupnější.
- To označení 585/1000 je vlastně přesný ukazatel. Z tisíce dílů té slitiny je přesně 585 dílů ryzího zlata. Zbytek, tedy 415 dílů, jsou jiné kovy. Často je to právě měď nebo stříbro, někdy i nikl nebo zinek, aby se dosáhlo té správné barvy a tvrdosti. U toho žlutého zlata, co jsem viděl, tam byl asi největší podíl právě mosazi nebo mědi, aby to mělo ten správný teplý odstín.
Takže shrnuto:
- 585/1000 = 58,5% ryzího zlata.
- 14 karátů = stejně jako 585/1000.
Je to docela praktický systém, jak poznat, kolik zlata v daném šperku vlastně je. A to je důležité vědět, hlavně když investuješ do něčeho dražšího.
Kolik stojí gram zlata 18 karatu?
Gram 18 karátového zlata stojí 1616.4 Kč.
Takže, 18 karátů... to je 1616.4 Kč za gram, páni. Vždycky mě zajímalo, kolik to vlastně je. Je to moc? Je to málo? Proč se to takhle mění? A hlavně, kde jsem tenhle údaj teď viděl? Potřebuju to kvůli prstýnku, co jsem dostal od babičky? Nebo je to na ten nový náramek, co jsem si vyhlídl?
Mám tady ty poznámky... 18 karátů, to je 750/1000. Jasné, to znamená, že z tisíce dílků jich 750 je čisté zlato. Zbytek jsou příměsi, víš, aby to bylo tvrdší, trvanlivější. Jinak by se to ohýbalo jak nic. To jsem se teď dočetl, nebo mi to někdo říkal? Já už nevím.
A co ty ostatní?
- 8 karátů, to je jen 333/1000. Docela málo, co? Cena tam byla 717.68 Kč/g. To je dost rozdíl.
- 14 karátů už je lepší, 585/1000. Tam cena skočila na 1260.79 Kč/g.
- 18 karátů, 750/1000, 1616.4 Kč/g. Tohle si musím zapamatovat.
Proč to takhle kolísá? No jasně, ryzost hraje obrovskou roli. Čím víc čistého zlata, tím vyšší cena. Logické. Ale co ovlivňuje tu základní cenu? Světové trhy, dolar, inflace... Všechno to s tím souvisí. Vzpomínám si, jak táta vždycky říkal, že zlato je bezpečný přístav. Asi na tom něco bude. Mám tam něco uložené? Haha, kdyby!
Je to jen výkupní cena, nebo prodejní? To jsem si tam nepoznačil. Většinou je výkup nižší, že jo? Takže když chci něco prodat, dostanu míň. To je blbý. Ale zase, když kupuju, tak si musím připlatit. Achjo. Musím si to zapsat líp příště. Vždycky si ověřit aktuální kurzy! Tyhle ceny se mění denně, někdy i během dne.
To jsem si jen tak zapsal, protože jsem si potřeboval ujasnit, kolik si vzít na ten obchod. Jestli se mi to vůbec vyplatí. No, asi vyplatí, zlato je zlato. Investice, jo? Snad jo.
Jaký je rozdíl mezi bílým a žlutým zlatem?
No jo, bílý vs. žlutý zlato. Vlastně je to docela jednoduchý, když nad tím člověk takhle přemejšlí. Čistý zlato je furt stejný, to je jasný, 750 dílů na 1000, to je to 18karátový, že jo. Ale ty ostatní kovy, ty s tím dělaj kouzla.
Bílý zlato: To je jako když to namícháš s něčím, co je prostě bílý. Třeba stříbro, zinek, nikl nebo, a to je fakt drahý, palladium. To dodá tu tu barvu. Někdy to pak ještě pokovujou rhodiem, aby to bylo fakt jak zrcadlo. Kdo to vymyslel? Proč to vůbec děláme?
Žlutý zlato: Tady to je jiný. Když tam dáš víc stříbra, tak to ztmavne tak jako jemněji. Ale když tam dáš víc mědi, to je ta pájka, to je ten důvod, proč to zlato není tak měkký, tak to udělá ten tmavě žlutej odstín. Jo, to je ten rozdíl, v těch příměsích. Kolik toho tam švihneš.
- Bílé zlato = příměsi bílý (Pd, Ni, Zn, Ag)
- Žluté zlato = příměsi žlutý/červený (Cu, Ag) – CU = tmavší žlutá
Proč to vlastně vůbec řešíme? Lidi chtěj, aby to vypadalo jinak, to je všechno. A pak to stojí jiný peníze. Jako palladium, to je drasťák, co se týče ceny. To si nemůže dovolit každej. Ale je to takový, no, prémiový.
Bílé zlato: Chce to tu barvu co nejvíc "wow". Někdy to vypadá jako stříbro, ale je to tvrdší. A dražší.
Žluté zlato: Klasika. Vždycky to bylo žlutý. Ale teď jsou ty odstíny různý. Můj děda měl tu starou žlutou, to bylo jiný.
Je to prostě chemie, nic víc. A móda, samozřejmě.
Jak vyčistit zažloutlé zlato?
Dívám se někdy na ty staré šperky... ten prsten od babičky, nebo řetízek, co mi máma dala. Čas se na nich podepsal. Když to žluté zlato jen ztratí svůj lesk, taková ta šedivá patina, stačí mu jen jemný mýdlový roztok a teplá voda. Opatrně přetřít měkkým kartáčkem, opláchnout a usušit. Ale když je to bílé zlato, a ono začne žloutnout... tam už je to jiná písnička. To už většinou znamená, že ten rhodiový povlak odešel. Tam už vede jen jedna cesta, k zlatníkovi, na nové rhodiování.
Přemýšlím, jak často člověk na tyhle věci myslí... až když už to opravdu není ono. Pro ty běžné nečistoty, pro to takové matné zlato, ať už žluté nebo růžové, je dobré si vzpomenout na pár věcí.
- Mýdlová voda: Asi nejjednodušší. Pár kapek jaru, nebo obyčejného mýdla do misky s teplou vodou. Jen to tam na pár minut nechat, pak vyčistit. Vidíš, ten jemný kartáček, ten je důležitý, hlavně kolem kamínků.
- Amoniak: To je taková stará rada, víš? Jeden díl čpavku na šest dílů vody. Jen pozor na něj, je to silné. A hlavně ne na zlato s perlami nebo opály, ty by to zničilo. Tam pak raději jen voda.
- Kyselina citronová: Jo, vzpomínám si, když jsem kdysi četl o tom bílém zlatě a nějakých skvrnách. To se dá taky. Šťáva z citronu nebo kyselina rozpuštěná ve vodě. Ponor na deset minut, pak opláchnout. Ale jen na skvrny, ne na žloutnutí z rhodia, to už jsme si řekli.
Je to zvláštní, jak věci ztrácejí svůj lesk... a s bílým zlatem je to ještě složitější. Ten jeho stříbřitý odstín, to je jen iluze, víš?
- Rhodiování: Běžné bílé zlato je ve skutečnosti slitina žlutého zlata s bílými kovy, ale samo o sobě má lehký žlutý nádech. Proto se potahuje tenoučkou vrstvou rhodia, velmi tvrdého a zářivě bílého kovu. To je ten pravý lesk.
- Opotřebení: Každodenní nošení, mýdla, krémy, to všechno ten povlak pomalu obrušuje. Pak se objeví ten původní nažloutlý odstín. Někdy to trvá rok, někdy déle, záleží na tom, jak moc se ten šperk nosí.
- Profesionální péče: Někdy je prostě lepší svěřit to do rukou klenotníka. On to nejen vyčistí ultrazvukem, ale i zkontroluje usazení kamínků. A když je potřeba, tak to nové rhodiování je vlastně jako když dostane šperk druhý život. Můj zlatník mi to dělá za pár stovek, třeba jednou za rok nebo dva, podle toho, co to je.
Jak se čistí doma zlato?
Minulý víkend jsem se dívala na prstýnek po babičce Anně. Nosím ho na pravém prsteníčku od roku 2018. Byl takový zašlý, matný, bez života. Bylo mi z toho smutno, protože si pamatuju, jak se jí vždycky leskl na ruce, když mi v kuchyni v Brně krájela jablko.
Vzala jsem malou skleněnou misku, napustila do ní teplou vodu, kápla trochu Jaru a nasypala lžičku jedlé sody. Všechno to zašumělo. Ten prstýnek jsem tam prostě ponořila. Měla jsem trochu strach, co to udělá, přece jen je to památka.
Nechala jsem to tam asi půl hodiny, udělala jsem si kafe a koukala na zprávy. Pak jsem vzala starý zubní kartáček, ten nejměkčí, co doma máme, a začala ho jemňounce čistit. Všechny ty záhyby, kolem toho malého kamínku. Ta špína šla dolů úplně snadno.
Ten pocit, když jsem ho opláchla pod tekoucí vodou a utřela do bavlněného hadříku, byl fakt skvělý. Najednou se zase lesknul. Přesně jako když ho nosila ona. Úplná úleva a radost. Ta jednoduchá věc mu vrátila život, a mně zase kousek té vzpomínky.
Pro domácí čištění zlata smíchejte kapku jaru, půl lžičky jedlé sody a teplou vodu. Šperk nechte 30 minut odmočit a poté ho jemně očistěte měkkým zubním kartáčkem.
Na co si dát pozor: Tato metoda není vhodná pro šperky s lepenými kameny nebo s měkkými, porézními drahokamy. Poškodit by mohla:
- Perly
- Opály
- Korály
- Tyrkys
Čemu se vyhnout:
- Zubní pasta: Obsahuje abrazivní částice, které mohou zlato poškrábat.
- Chlor a agresivní chemikálie: Bělidla a čističe mohou zlato trvale poškodit a způsobit změnu barvy, hlavně u nižší ryzosti.
- Tvrdé kartáče: Používejte jen ty nejměkčí štětiny, abyste zabránili poškrábání povrchu.
Proč zlato ztrácí lesk? Je to měkký kov a denním nošením se na něm usazují mikroskopické vrstvy krémů, mýdla, potu a prachu. Tím vzniká matný povlak.
Jak poznat pravé bílé zlato?
Pravé bílé zlato se zjišťuje zkouškou kyselinou. Na zkušební kámen se udělá čára, na kterou se kápne kyselina. Pravé zlato nezreaguje. Pro přesnou ryzost se používají ryzostní kyseliny a jehly.
Někdy je to tak, že člověk prostě potřebuje vědět, na čem je. S věcmi, s lidmi, se zlatem. Ty nejistoty... pamatuju, jak jsem jednou držela prsten po babičce, zdál se tak starý a vzácný. Chtěla jsem si být jistá.
Ta zkouška... je to takové zvláštní. Vzít kousek drahého kovu a třít ho o kámen, pak na to kápnout něco, co by to mohlo zničit. Jako když se snažíš odhalit pravdu, i když se bojíš, co najdeš. Vždycky je v tom kus strachu.
Bílé zlato, víš... to není zlato, co se takhle narodilo. Je to slitina. Chtějí mu dát tu bělost, a tak se do něj přidávají jiné kovy. To je ta podstata, proč vypadá jinak než klasické žluté.
A jaké kovy? Třeba paladium, to dá krásnou bělost, je drahé, hypoalergenní. Nebo nikl, ten je levnější, dřív běžný, ale někteří na něj mají alergii, tak se už tolik nepoužívá. Někdy i stříbro nebo platina, ale hlavně tyhle dva kovy pro ten bílý odstín.
Ryzost, to je další věc. Karátová čísla... osm, čtrnáct, osmnáct. To ti říká, kolik je tam vlastně toho čistého zlata. 14k je 585 tisícin, takový standard. Čím vyšší karát, tím je to měkčí a dražší, ale taky víc žluté, což je u bílého zlata paradox.
Mám doma jeden přívěsek. Kdysi mi ho dal Martin. Je bílý, ale už trochu zažloutlý, asi je to starší slitina. Nikdy jsem ho nezkoušela. Někdy je lepší prostě věřit. Ale ten pocit, že držíš něco pravého, co má svou cenu, je... uklidňující. Třeba ten prsten po babičce.
A když si nejsi jistá, vždycky je dobré jít k odborníkovi. Zlatník má na to ty svoje speciální jehly, různé kyseliny. Ty přesné testy, které doma prostě neuděláš. Je to jako s čímkoli důležitým, potřebuješ někoho, kdo ví, co dělá.
Jak poznat kvalitní zlato?
Barva. Lesk. Nezaměnitelné. Povrch bez kompromisů. Žádný cizí kov. Značky. Ryzost. Hmotnost. Vše jasné. Nic skryto.
Můj dojem? Falza se zlepšují. Ale detaily nelžou.
- Magnetismus: Zlato nereaguje na magnet. Žádná přitažlivost. Jakákoli reakce znamená přítomnost jiných kovů.
- Punc ryzosti: Klíčový identifikátor.
- 24K (999.9): Čisté investiční zlato. Slitky, mince.
- 18K (750): Šperky. Silná, ale stále vysoká ryzost.
- 14K (585): Nejběžnější pro šperky. Odolnost, cena.
- Hmotnost: Zlato je mimořádně těžké. Kdykoliv držím slitinu, cítím neodolatelnou hustotu. Žádný jiný kov v daném objemu neváží tolik.
- Zvuk: U mincí. Jemný „ping“. Čistý, dlouhý tón. Můj děda říkal: "Zvuk zlata je hudba." To platí dodnes.
- Kyselina: Poslední arbitr. Kyselina dusičná. Falešné kovy zčernají. Zlato zůstane beze změny. Pouze pro zkušené.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.