Co dělá dětská sestra?

Co musí vystudovat dětská sestra?

Dětská sestra musí vystudovat obor Dětská sestra na vyšší odborné škole (titul DiS.) nebo na vysoké škole (titul Bc.).

Není to jen o tom, že umíte pofoukat bebíčko a dát náplast s krtečkem, i když to je samozřejmě základní stavební kámen veškerého úspěchu a klidu na oddělení. Člověče, to je studium, při kterým zjistíte, že máte víc trpělivosti než svatej v zácpě na D1. Musíte mít nervy napnutý jak struny na kytaře a schopnost vysvětlit pětiletýmu ďáblíkovi, proč ta injekce fakt není na hraní.

A když už ten diplom, po letech potu a kafe, konečně držíte v ruce, tak teprve začíná ta pravá legrace. Tím to totiž nekončí. To je jen vstupenka do cirkusu dalšího vzdělávání, aby člověk úplně nezakrněl a věděl, co s těma prckama dělat. Moje sousedka Jarka, ta to dělá už dvacet let v Motole, a říká, že největší oříšek nejsou nemocný děti, ale ty helikoptérový rodiče, co by nejradši dýchali za ně.

Takže po škole můžete vesele pokračovat a stát se ještě větším expertem. To si pak můžete vybrat z takových lahůdek jako:

• Intenzivní péče v pediatrii a neonatologii - To je pro ty, co mají rádi adrenalin a umí zacházet s pidižvíky velkými jak tabulka čokolády, kteří jsou napojení na víc hadiček než stará Fabie.
• Psychiatrie - Pro odvážlivce, co se nebojí dětských dušiček a jejich bouří ve sklenici vody. Tam je potřeba klid anglickýho gentlemana.
• Perioperační péče - Když chcete být u toho, když se malí pacienti skládají a zase rozkládají na sále. Takový LEGO pro hodně pokročilé.
• Pediatrická péče v klinických oborech - To je taková všehochuť, prostě musíte umět všechno, od sádry na zlomenou ručičku až po utírání nosu při rýmičce, co trvá půl roku.

Jaký je rozdíl mezi praktickou a všeobecnou sestrou?

No tak to je otázka, co? Jako byste se ptali, jaký je rozdíl mezi kuchařkou v hospodě U Tlusté Báry a michelinským šéfkuchařem – oba umí vařit, ale každý má v ruce jiné nádobíčko a jiné ambice! Hlavní rozdíl je v tom, co mají za zády, když se ohánějí stetoskopem.

• Praktická sestra je takový ten rychlík, co prolétne chodbami nemocnice jak vítr, všechno ví, všechno zná a hlavně – všechno dělá! Je to absolventka čtyřletého maturitního oboru Praktická sestra, který zakončí maturitní zkouškou. Je to taková ta šikovná ruka, co vám podá léky, změří tlak a ještě stihne popřát dobrou chuť k obědu. Moje sousedka Jarmila, ta je praktická sestra, a ta prý umí převázat zlomenou nohu rychleji, než si já nazuju ponožky. To je prostě živel!

• Všeobecná sestra? No tak to už je jiná liga, kamaráde. To je ten generál na bitevním poli zdraví, co má v hlavě celou strategii, diagnózy i plány do budoucna. Tahle dáma nebo pán musí mít vyšší odborné (VOŠ) nebo rovnou vysokoškolské (VŠ) vzdělání. Na vyšší odborné škole to zakončí absolutoriem, a na vejšce? Tam už se jde na státní zkoušku, což je takový test božství mezi sestrami. Její mozek je jako superpočítač, co nejenže ví, co dělat, ale hlavně PROČ to dělat a jak to zapadá do celého puzzle pacientova zdraví.

Jako kdyby praktická sestra byla spíš takový ten motor, co žene oddělení dopředu, všeobecná sestra je ten mozek, co mačká tlačítka a řídí celou operaci.

Pojďme se podívat na to, co která umí a v čem se jí tak trochu kříží cesty, ale zároveň se báječně doplňují, jako pivo s utopencem:

• Praktická sestra (dříve Zdravotnický asistent):

  • Má na starosti hlavně základní ošetřovatelskou péči – to je ta hygiena, podávání léků (ale jen těch, co se zobou pusou, ne těch, co se píchají do žíly, na to bacha!), měření vitálních funkcí, převazy ran a takové ty věci, co drží pacienta v kupě.
  • Je to takový ten pomocník všeho druhu, co asistuje lékařům a všeobecným sestrám u složitějších úkonů. Nosí jim vercajk a drží lampičku, když je potřeba pořádně vidět.
  • Může vést dokumentaci a plánovat péči, ale vždycky pod dohledem a podle toho, co jí naloží ta všeobecná sestra. Je to takový ten dříč, co má energie na rozdávání, ale za rozhodnutí ručí někdo s vyšším vzděláním.

• Všeobecná sestra (dříve Diplomovaná sestra):

  • Tady už se bavíme o samostatné péči – tahle sestra může provádět i ty invazivní věci jako zavádění kanyl, cévkování, odebírání krve nebo podávání léků do žíly. To už je fakt vyšší dívčí, na to potřebuje mít mozek jako encyklopedii a ruce jako chirurg.
  • Plánuje, vyhodnocuje a koordinuje péči o pacienta komplexně. Je to takový ten dirigent celého orchestru, co ví, který nástroj kdy hrát a jakou melodií pacienta postavit na nohy.
  • Vede týmy, deleguje úkoly praktickým sestrám a sanitářům. Je to šéfová, co má na starosti, aby celý systém šlapal jako hodinky. Moje teta Maruška, ta je všeobecná, a když na oddělení něco nejde, tak stačí, aby se jen zamračila a hned se to srovná, div světe!

Zkrátka a dobře, obě jsou pro nemocnici nesmírně důležité, jako sůl a pepř pro dobrou polévku. Jedna bez druhé by to měla o dost těžší a pacienti by se holt museli spokojit s dietní variantou. Takže oběma klobouk dolů!

Jak se stát sestrickou?

Pro profesi všeobecná sestra je nutné vyšší odborné vzdělání (VOŠ) v oboru Diplomovaná všeobecná sestra, nebo vysokoškolské bakalářské vzdělání (VŠ) v oboru Všeobecná sestra.

Hele, taky jsem o tom přemejšlel, víš co. Moje sestřenice Hanka, je jí teďka 24, tak ta šla právě na tu vošku, protože říkala že je to víc o praxi a míň o tý teoretický omáčce co maj na vejšce a to jí přišlo lepší. A měla pravdu, fakt. Hned od prváku lítala po špitále.

Studovala tři roky. Jo, tři. Přišlo mi to hrozně moc, ale uteklo to. Teď má za jménem to DiS. a je velká sestřička. Je to prostě vyšší odborná škola zdravotnická, co ti budu povídat. Našla si ji v Brně na Jaselský 7. Byla to prej makačka, hlavně ty směny a učení do toho, ale dala to.

Ale bacha, není to jenom o tý vošce, to vůbec. Je v tom trochu bordel, aby ses v tom vyznal. Každá cesta má něco do sebe, prostě si musíš vybrat.

• Vyšší odborná škola (VOŠka): Tady z tebe bude Diplomovaná všeobecná sestra (DiS.). Jak jsem říkal, je to hlavně o praxi, o tom osahat si to. Super start do života. Trvá to 3 roky.
• Vysoká škola (VŠ): Tady je z tebe Bakalář (Bc.) a pak klidně i magistr. Tohle je víc o teorii, výzkumu, takový ty věci. Když chceš bejt jednou třeba staniční sestra nebo manažerka, tak se vejška hodí víc. Studium taky na 3 roky.
• A pozor, ještě je tu Praktická sestra. To je vlastně střední zdrávka s maturitou. Ale to nejsi úplně ta "všeobecná" sestra, máš míň pravomocí. Spousta holek to ale dělá tak, že jdou na zdrávku a pak si při práci dodělají tu vošku nebo vejšku.

A po škole to nekončí, hehe. Musíš se pak ještě registrovat, aby jsi mohla vůbec pracovat a pak se celej život učíš, sbíráš nějaký kredity. Není to prdel. Je to fakt poslání, ne jenom práce. Fakt ne.

Co studovat na zdravotní sestru?

Studium ošetřovatelství: Bakalářský program, 3 roky. Získáš znalosti i praxi pro výkon profese všeobecné sestry. Dle zákona č. 96/2004 Sb.

Klíčové poznatky:

• Obor: Všeobecné ošetřovatelství
• Délka studia: 3 roky
• Uplatnění: Profesní praxe všeobecné sestry

Doplňující informace:

• Široké uplatnění: Nemocnice, ambulance, sociální služby, domácí péče.
• Rozvoj: Neustálé vzdělávání, specializace (např. anesteziologie, urgentní medicína).
• Fyzická i psychická náročnost: Vyžaduje odolnost a empatii.

Jaké vzdělání musí mít zdravotní sestra?

Pro výkon povolání všeobecné sestry je nutné absolvovat tříletý bakalářský obor Všeobecná sestra (titul Bc.) nebo tříleté studium na vyšší odborné zdravotnické škole (titul DiS.).

No nazdar, tak to není žádná rychlokvaška, jako když si uděláte kurz na pletení košíků. Dneska na to, abyste mohli někomu s vážnou tváří měnit bažanta, musíte mít v ruce glejt, co má větší váhu než zlatá cihla. Pryč jsou doby, kdy stačila dobrá duše a střední zdrávka. Teď je z toho věda, ze které by se i Einsteinovi protočily panenky.

Celá ta legrace se točí kolem dvou hlavních cest do sesterského pekla, teda ráje, vlastně. Buď si odkroutíte tři roky na vysoké a máte titul bakalář (Bc.), nebo se na stejnou dobu zavřete na vyšší odborné a vylezete s titulem diplomovaný specialista (DiS.). Výsledek je skoro stejný – jste kvalifikovaní na to, abyste zachraňovali životy a zároveň bojovali s administrativou, která by porazila i Franze Kafku. Moje ségra Hanka Novotná, co dělá v Brně u Svaté Anny, říká, že víc času stráví u počítače než u pacienta. Bydlí v Brně-Žabovřeskách.

A teď nějaké další perličky ze zákulisí, ať víte, do čeho jdete:

• ZÁKON NADE VŠE: Celá tahle paráda se řídí zákonem 96/2004 Sb. To je taková bible pro všechny zdravotníky. Kdo ho nezná, jako by nebyl. Je to bichle plná paragrafů, kterou musíte znát líp než vlastní jméno, jinak vás sežere první stížnost.

• TÍM TO NEKONČÍ, TÍM TO ZAČÍNÁ: Získáním titulu to máte tak akorát na to, abyste mohli dělat na standardním lůžkovém oddělení. Chcete na ARO, JIP nebo na sál? Haha! To si musíte dodělat specializační vzdělávání, což je další studium, další zkoušky a další roky života v tahu. Je to jako v počítačové hře, kde si odemknete základní postavu a pak si za těžce vydřené prachy a potoky potu dokupujete lepší a lepší schopnosti.

• CELOŽIVOTNÍ UTRPENÍ... TEDA UČENÍ: A aby toho nebylo málo, musíte se vzdělávat pořád. Sbíráte kredity za účast na seminářích a kurzech jak veverka oříšky na zimu. Bez nich vám neprodlouží registraci a můžete jít tak maximálně prodávat rohlíky. A ty kurzy, ty nejsou zadarmo, to si pište

Jak dlouho se studuje na zdravotní sestru?

Tři roky. To je takový ten základ, co? Někdy to uteče rychle, jindy se to táhne. Záleží, jak moc se člověk ponoří do těch všech hodin... teorie, praxe, všechno dohromady.

• Standardní délka: 3 roky. To je to, co se obvykle uvádí.
• Hodiny celkem: minimálně 4 600. Většina toho času je tam venku, s pacienty.
• Praxe: 2 300 - 3 000 hodin. To je to, kde se člověk učí nejvíc. Tedy aspoň já jsem se tam učil.

Je to takové to období, kdy si člověk uvědomí, kolik toho ještě neví. Ale taky kolik toho už dokáže.