Co dělat, když se dítěti styská?

Stýská se mu? Jak s dětským steskem zatočit a podpořit jeho radost

Stesk, ta nepříjemná tíseň u srdce, potká každého z nás. U dětí je o to silnější, že ještě neumí s emocemi pracovat jako dospělí. Ať už jde o první noc u babičky, letní tábor nebo víkend s tatínkem po rozvodu, stesk je přirozená reakce na odloučení od blízkých. Jak ale citlivě reagovat a pomoci dítěti zvládnout tuto emoci s grácií a minimem slz?

Neexistuje univerzální recept, ale klíčem je pochopení a podpora. Zatímco na internetu najdete spoustu rad o posílání dopisů a fotek, zaměříme se na to, co dělat během hovoru nebo videohovoru, a jak nastavit správné očekávání ještě před odloučením.

Před odloučením: Budování odolnosti a jistoty

Než k samotnému odloučení dojde, je důležité budovat u dítěte pocit bezpečí a důvěry.

• Promluvte si o tom, co ho čeká: Nechte dítě položit otázky a buďte trpěliví s opakovanými dotazy. Detailně mu popište, jak bude vypadat den, co ho čeká za aktivity a koho tam potká. Čím více informací bude mít, tím méně se bude bát neznámého.
• Předveďte si situaci: Zahrajte si na tábor nebo návštěvu babičky. Tím, že si nanečisto vyzkouší odloučení, bude se cítit jistější.
• Sbalte s sebou kousek domova: Oblíbený plyšák, knížka nebo fotka rodiny mu připomene, že na něj myslíte. Může to být i malý předmět, který mu dáte na hlídání a který symbolizuje vaše spojení.
• Nastavte realistická očekávání: Ujistěte ho, že je v pořádku, když se mu bude stýskat. Řekněte mu, že je to normální a že se s tím dokáže poprat.

Během odloučení: Pozitivní kontakt je klíčový

Když už k odloučení dojde a slyšíte v hlase dítěte stesk, jak reagovat, aniž byste situaci zhoršili?

• Zaměřte se na pozitiva: Nechte ho vyprávět o tom, co dělalo, s kým se seznámilo, co se mu líbilo. Směrujte konverzaci k pozitivním zážitkům.
• Sdílejte zábavu, ne stesk: Vyhněte se větám typu “Moc se mi po tobě stýská!” Místo toho řekněte: “Dneska jsem si dal tvou oblíbenou pizzu a vzpomněl jsem si na tebe, jak ji vždycky s chutí jíš!”
• Připravte si “překvapení”: Zmiňte něco, na co se může těšit, až se vrátí domů. Může to být výlet, nová knížka nebo oblíbená večeře.
• Pochvalte jeho odvahu: Ujistěte ho, že je silné a statečné, že zvládá být bez vás. Uvědomte ho, že je na něj hrdí.
• Závěr s optimismem: Ukončete hovor pozitivně a s ujištěním, že se brzy uvidíte. Zkuste: “Už se nemůžu dočkat, až tě zase obejmu! Moc tě miluju.”
• Respektujte jeho potřeby: Pokud dítě nechce mluvit, nenuťte ho. Stačí krátká zpráva nebo fotka, která mu dá najevo, že na něj myslíte.

Co se vyvarovat?

• Neobviňujte se: Nedovolte, aby si dítě myslelo, že je vám na obtíž. Vyhýbejte se větám jako “Já se tak trápím, že tu nejsi.”
• Neslibujte rychlý návrat: Nechte ho dožít jeho pobyt a netlačte na změnu plánů. Naučí se tak zvládat i nepříjemné pocity a budovat svou samostatnost.
• Nebagatelizujte jeho pocity: Říkat “Neblbni, to přejde” není řešení. Jeho pocity jsou reálné a potřebují být uznány.

Závěrem:

Stesk je přirozená emoce a je důležité ji dítěti dovolit prožít. S citlivým přístupem a zaměřením na pozitivní aspekty odloučení můžete dítěti pomoci stesk zvládnout a budovat jeho odolnost do budoucna. Mějte na paměti, že každé dítě je jiné a co funguje na jedno, nemusí nutně fungovat na druhé. Důležité je naslouchat a reagovat na individuální potřeby vašeho dítěte.