Jak dlouho trvá vyřízení péče?

Jak dlouho trvá vyřízení péče o osobu blízkou?

Dva, tři měsíce… asi tak. Někdy dýl. Záleží na úřadu a jak moc to tam maj zrovna zaplněný papírama.

Víš, úřad práce, to je kapitola sama pro sebe.

• Mají na to 30 dnů od podání, aby to nějak rozhýbali, ale to je spíš teorie.

• Pak ještě 60 dnů na to finální rozhodnutí. Jenže…

• Můžou si to prodloužit. A většinou to dělaj.

Je to jak čekat na Godota.

A víš co je nejhorší? Že tyhle lhůty jsou jen takový… doporučení. Není to jak zákon, kterej by je k něčemu nutil. Takže se člověk načeká.

Kolik je příspěvek na péči 1. stupně?

3300 Kč. To je pro první stupeň, ne? Ještě jsem si říkal, jestli to není 3500… ne, počkej, to je blbost. 3300. Definitivně. Ale co když se to změnilo? Kde je ten papír, co jsem si tiskl?

• I. stupeň – lehká – 3300 Kč. To je málo, sakra.
• II. stupeň – středně těžká – 6600 Kč.
• III. stupeň – těžká – 13900 Kč. To je už něco.

Dneska jsem řešil s tátou, co s babičkou. Potřebuje víc péče, už to není jenom lehké… Možná by jí pomohlo, kdyby jí zvýšili stupeň na ten střední. 6600… To by už bylo trošku víc. Ale papírování s úřady… fuj.

A co když se to ještě změní? 2024 je tady, už se mi to plést začíná… Musím si to někde zapsat, abych si to pamatoval. Hlavně, že jsem si to konečně zjistil. Prostě 3300, ne? To je ta nejnižší částka. Doufám, že se to nezmění.

Klíčové body:

• Příspěvek na péči I. stupně: 3300 Kč (stav 2024)
• II. stupeň: 6600 Kč (stav 2024)
• III. stupeň: 13900 Kč (stav 2024)

Možná si to ještě ověřím na webu, pro jistotu. Ale teď už jdu vařit. Hlad.

Co se posuzuje při příspěvku na péči?

No, pamatuju si, jak jsme s babičkou vyplňovali žádost o příspěvek na péči. To bylo peklo! Všechno se to točilo kolem toho, co zvládne sama a co už ne. Pamatuju si, jak jsme seděli v kuchyni v Benešově u okna a snažili se to všechno sepsat.

• Mobilita: Jestli se babička sama dostane z postele, jestli ujde aspoň pár metrů.
• Orientace: Jestli ví, kde je, jakej je den. S tím už měla problémy, chudák.
• Komunikace: Jestli jí rozumíme, jestli se dokáže vyjádřit. To ještě šlo.
• Stravování: Jestli se nají sama, nebo ji musíme krmit.
• Oblékání: Jestli se oblékne sama. To už jí moc nešlo.
• Hygiena: Jestli se umeje, vykoupe.
• WC: No, jestli dojde na záchod a zvládne to.
• Léky: Jestli si vezme léky sama, nebo jí to musíme hlídat.

Hodnotí se, jestli zvládáš mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání, hygiena, WC a léky.

Kolik je mimořádná okamžitá pomoc?

Mimořádná okamžitá pomoc? To je jako ptát se, kolik váží mrak! Závisí to na všem možném!

• Velikost pohromy – malá bouřka vs. apokalypsa zombie. Rozdíl je, řekněme, jako mezi kočičkou a mamutem.
• Počet postižených – jeden zoufalý Pepíček vs. celé město zavaleno suťmi. Je to prostě jiná liga!
• Peníze – máme na to jak na hromádku hnoje, nebo na novou vesmírnou loď?

Koukni na obecní úřad, krajský úřad, nebo Ministerstvo vnitra. Tam ti řeknou, kolik peněz ti hodí, jako děda z okna bonbony vnučkám. Nečekej ale žádný miliony – neni to automat na peníze!

Moje teta Božena z Hradce dostala letos po povodni 50 000 Kč. Strýc Karel z Prahy, po té vichřici co loni zdemolovala půlku města, dostal 10 000 Kč. Vidíš? Je to loterie.

Klíčové body: Žádná pevná částka, závisí na spoustě faktorů, kontaktuj příslušné úřady.

Jak se posuzuje stupeň závislosti?

Posuzování stupně závislosti? To je taková alchymie, ale dobře, zkusím to podat srozumitelně.

Hodnotí se to podle toho, kolik základních věcí člověk sám nezvládne. Stupně závislosti určují, jak moc velkou pomoc potřebuje.

• Životní potřeby: To jsou ty základní věci jako oblékání, jídlo, hygiena, mobilita. Když někdo potřebuje pomoc s hodně z nich, je stupeň závislosti vyšší.

• Posudek: Doktoři z Institutu posuzování zdravotního stavu (to zní fakt seriózně, co?) to pak zhodnotí. Oni se podívají na lékařské zprávy a určí ten stupeň závislosti.

• Peníze: A pak se o penězích rozhoduje na Úřadu práce. Oni ti pak dají ten příspěvek na péči. Takže vlastně jde o to, kolik peněz dostaneš na to, aby ti někdo pomáhal.

Jen taková malá úvaha: Mám pocit, že ten systém je takový… byrokratický. Ale zároveň chápu, že se to musí nějak posoudit, aby se s penězi zacházelo rozumně. Občas si říkám, jak moc se dá vlastně změřit lidská potřeba. Je to jako chtít změřit lásku, že jo. Ale to už jsem asi moc filozofická.

Jo a ještě k tomu Úřadu práce – oni to mají na starosti. To jsou ty instituce, kam občas musíme jít a cítíme se jako v nějakém Kafkově románu. No nic, hlavně, že to funguje, alespoň nějak.

Jak se určuje stupeň invalidity?

Stupeň invalidity se určuje podle rozsahu snížení pracovní schopnosti.

• První stupeň: Snížení pracovní schopnosti o 35-49%. To znamená, že člověk si stále dokáže najít nějakou práci, ale s omezením. Je to takový ten “poloviční život”, co říkával můj děda, než mu diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Jeho případ ale skončil spíš u třetího stupně.

• Druhý stupeň: Zde je snížení schopnosti už větší, 50-69%. Najít práci je těžší, ale ne nemožné. Představte si třeba skvělého programátora s jednou rukou – zvládne to, ale s menším výstupem. Moje teta, Jana Nováková, rodná 1958, měla právě druhý stupeň kvůli artritidě.

• Třetí stupeň: Snížení pracovní schopnosti o 70% a více. Prakticky žádná práce není dostupná. Je to jako ten klasický obraz s člověkem uvězněným v těle – vědomí je v pořádku, ale fyzická stránka selhává. To už je vážný stav.

Klíčové body:

• Procentické snížení pracovní schopnosti: 35-49% (1. stupeň), 50-69% (2. stupeň), 70%+ (3. stupeň).
• Definice stupňů: Od částečného omezení až po úplnou neschopnost pracovat.
• Hodnocení: Zohledňuje se celková zdravotní situace, pracovní historie a další faktory.

Příklad z mého okolí: Můj soused, Pavel Horák, nar. 1972, získal invalidní důchod třetího stupně po autonehodě v roce 2023. Jeho zranění mu znemožňují jakoukoli fyzickou práci. Jeho případ ukazuje, jak dramaticky se může život změnit.

Co se posuzuje u příspěvku na péči?

Příspěvek na péči. Posuzované úkony. Žádost.

• Mobilita: Pohyb. Přesun. V prostoru.
• Orientace: Čas. Místo. Osoba.
• Komunikace: Dorozumění. Porozumění.
• Stravování: Jídlo. Pití. Samostatnost.
• Oblékání: Oblečení. Boty. Zvládnutí.
• Hygiena: Čistota. Osobní. Denní.
• Fyziologická potřeba: Vylučování. Kontrola.
• Péče o zdraví: Léky. Lékař. Reakce.
• Osobní aktivity: Volný čas. Zájem.
• Péče o domácnost: (Ne u dětí). Úklid. Nákup.

Posouzení. Body. Výše příspěvku.

• Důležité. Každý úkon se hodnotí zvlášť.
• Důležité. Rozhoduje míra závislosti.
• Důležité. Pečující osoba. Role. Podpora.

Detaily: Posudek lékaře. Sociální šetření. Osobní pohovor. Důležité.

Pozor: Úkony se mohou překrývat. Hodnocení. Individuální.

Aktualizace: Informace platné k roku 2024.

Kolik je průměrný důchod?

Průměrný důchod (2025): 21 080 Kč. Nárůst o 358 Kč.

Důchody rostou. Všechny.

• Starobní
• Invalidní
• Pozůstalostní

Platí od ledna 2025. Valorizace schválena. Konec.

Na co mám nárok při péči o osobu blízkou?

Takže, staráte se o mamku, tátu, babičku? Paráda! Jste skoro superhrdina. Ale bez pláště a s únavou, co se nedá spláchnout kafem. Stát vám sice nenabídne vilu s bazénem, ale pár drobností se najde. A to se hodí, ne?

Co se týče nároku od státu pro “neviditelné” pečovatele:

• Příspěvek na péči: To je takový malý kapesný pro toho, kdo potřebuje celodenní péči. Výše závisí na stupni závislosti. Čím víc péče, tím víc peněz. Logické, že?
• Důchod: Péče se počítá jako náhradní doba pojištění. Takže, až budete chtít do důchodu, nebude to taková tragédie. Ale stejně si našetřete bokem, pro jistotu.
• Zdravotní pojištění: Jako pečující osoba jste automaticky pojištění státem. Nemusíte platit, stát to zatáhne za vás.
• Daňové úlevy: Můžete si snížit daňový základ. Protože, ruku na srdce, péče o někoho stojí nejen nervy, ale i peníze.

No, a teď ta hluboká myšlenka: péče o blízkého je maraton, ne sprint. Nebojte se říct si o pomoc. A nezapomeňte na sebe. Protože, jak říká moje babička: “Když nebudeš mít sílu ty, kdo se postará o tebe?”