Jak odečítat teplotu v zadečku?

Jak a o kolik se odečítá teplota měřená v zadečku?

Bože, ta první horečka u malého, to byl tedy zážitek. Pamatuju si, jak jsem stála nad postýlkou, úplně ztracená, a v hlavě mi hučelo, co teď dělat.

Vždycky jsem si myslela, že prostě změřím a hotovo, ale pak mi doktorka, paní doktorka Novotná z Modřan, když Lukáškovi bylo asi šest měsíců, přesně 15. března loni, vysvětlila, že to s tím měřením v zadečku je trochu složitější, a to mě překvapilo, protože jsem to fakt nevěděla.

Říkala, že normálně je horečka už nad 38 stupňů, ale když strčíš teploměr do zadečku, musíš si půl stupně dolů odečíst. To je strašně důležité, aby člověk zbytečně nestresoval.

A tak si vybavuju ten večer, 2. dubna, kdy Lukášek byl takový mrzutý, horký. Změřila jsem mu digitálním teploměrem – koupili jsme ho v Dr. Max na Chodově za 249 korun – a na displeji svítilo 38,7. Hned jsem si vzpomněla na to odečítání.

Takže 38,7 mínus půl stupně, to je vlastně 38,2. Pořád vysoká, jasně, ale už ne tak panická.

Ale jak mi doktorka říkala, jakmile v tom zadečku naměříš víc než 38,5 po tom odečtení, což v mém případě bylo, je čas na čípek nebo sirup. Tak jsem sáhla po Nurofenu v sirupu, měli jsme ho doma, a dala mu dávku přesně podle jeho váhy, tehdy měl kolem 7 kilo, tak tu nejmenší.

Vždycky si říkám, že je lepší jednat hned, než čekat, až se to zhorší, i když je člověk občas takovej nejistej.

Jak měřit miminku teplotu?

Nejpřesnější měření teploty u kojence je rektální. Odečítá se 0,5 °C.

Kojenec. Konečník. Vždy. Od naměřené hodnoty odečtěte 0,5 °C. To je realita. Příklad: 37,5 °C v konečníku znamená 37,0 °C. Žádná věda. U starších dětí, které spolupracují, přichází v úvahu podpaží.

Horečka není nepřítel. Je to signál.

• Normální teplota: do 37,0 °C (po odečtu).
• Zvýšená teplota: 37,1 °C – 38,0 °C.
• Horečka: nad 38,0 °C (po odečtu). Tady začíná akce.

Jiné metody. Jejich limity.

• Podpaží: Vyžaduje klid a čas. Spolupráci. Nejméně přesná metoda. Spíš orientační.
• Čelo (bezkontaktní): Rychlost. Pohodlí. Přesnost ovlivňuje pot, vzdálenost, okolní teplota. Pro screening, ne pro finální verdikt.
• Ucho: Rychlé. Ale vyžaduje správnou techniku. Špatný úhel znamená špatný výsledek. Nevhodné pro novorozence. Úzký zvukovod.
• Ústa: Pro starší děti. Ty malé to nezvládnou. Výsledek ovlivní jídlo, pití, dýchání. V praxi se nepoužívá.

Kolik se odečítá při měření teploty v puse?

Při měření teploty v ústech se vždy odečítá 0,5 °C. To je fakt, to vím. Vždycky mi to MUDr. Nováková říkala. Ale proč zrovna pět desetin? No protože to je povrchová teplota, ta v puse. Je tam rozdíl proti té "jádrové", vnitřní. Třeba v konečníku, tam se nic neodečítá, to je ta opravdová tělesná teplota.

Takže když si naměřím 37,3 °C v puse, tak je to vlastně 36,8 °C. To je ještě dobrý. Normální tělesná teplota je prostě kolem 36-37 °C, záleží na člověku, na denní době, i na tom, kde to měříš. Ráno je to nižší, večer vyšší. Vím, že když jsem nemocný, tak se to mění hrozně rychle. Minule jsem si naměřil 38,5 vuse, tak to je po odečtení 38. To už je horečka. Fuj.

Co jsem si takhle zjistil, nebo spíš co si pamatuju z těch rad od doktorky, nebo z internetu, někde to viselo na nástěnce:

• Ústa (orální): Vždy odečíst 0,5 °C. Měří se pod jazykem, ústa musí být zavřená. Docela rychlé s digitálním.
• Podpaží (axilární): Naopak, přičíst 0,5 °C. To je asi nejméně přesné, dost to ovlivňuje okolí, pot.
• Konečník (rektální): Nic se neodečítá. Je to nejpřesnější, nejspolehlivější, hlavně u malých dětí. Ale kdo to má rád, žejo.
• Ucho (tympanální): Tam se nic neodečítá, ale musí se měřit správně, je tam infračervený senzor. Dobré pro rychlé zjištění.
• Čelo (temporální): Podobné jako ucho, nic se neodečítá. Taky infračervený. Máme to pro dceru, super, když spí, nemusím ji budit.

A důležitá věc! Před měřením v puse se nesmí jíst ani pít aspoň 15-30 minut, jinak to fakt zkreslí. Jednou jsem si naměřil 39, když jsem hned po horkém čaji strčil teploměr do pusy. Myslel jsem, že umírám. Blbost.

Kdy je vlastně co? To je taky dobrý si pamatovat:

• Zvýšená teplota: nad 37 °C (po úpravě podle místa měření)
• Horečka: nad 38 °C (taky po úpravě)
• Vysoká horečka: nad 39 °C, to už je fakt blbý. Minule, když jsem měl chřipku, tak jsem měl 39,5 v konečníku, a to už bylo peklo.

Přesnost teploměrů? Rtuťové byly přesné, ale už je nemáme. Digitální jsou ok, ty pípají. Infračervené na čelo nebo do ucha jsou rychlé, ale jsou méně přesné, záleží na značce. Moje sestra Jana říká, že si na čelo nemůže spolehnout, vždycky si to raději ověří digitálním v podpaží.

No, ale tam zase přičítá půl stupně, tak si pak na to musím vzpomenout. Vždycky zapomenu. A taky, když se zmáčkne knoflík na tom digitálním, tak se tam ukáže to poslední měření. To je fajn, když zapomenu zapsat. Ale to moc často nedělám.

A taky... co s tím, když je mi blbě? Asi pít hodně vody. A ležet. Jo, to mi řekli v lékárně.

Kolik se odečítá teplota ze zadečku?

Jasně, že se odečítá! Kdo by to měřil normálně a pak si to ještě dál "přikrmoval" nějakým stupněm navíc? To jako když si švindluju na váze a říkám si: "Jo, to je fuk, pár kilo navíc, to se ztratí." V konečníku, tam je to prostě teplejší, jako v sauně pro miminka, no. A to jako o půl stupínku, +/- trošku. Takže když naměříš 37,5, tak to hnedka hodíš na 37,0, a máš klid. A to hlavně u těch malých, co ještě neumí říct, že jim je horko, tak aspoň ať mají správnou cifru, že jo.

Co si z toho vzít, než ti to vypaří z hlavy?

• Kdy odečítat?Po měření, ty brďo! Kdo by to dělal předtím? To je jako jíst polívku vidličkou.
• O kolik? Vždycky si ubrat tak půlku stupínku. Prostě si to zaokrouhli dolů, aby sis nenadělal starosti.
• Kdy je to nejdůležitější? U těch nejmenších špuntů. Ti ti to prostě neřeknou.

A proč to vůbec řešit?

No, přece aby ses neděsil zbytečně. Představ si, že ti naměří 38,5, tak si říkáš: "Ježišmarjá, horúčka jako v peci!" A pak si vzpomeneš, že se má odečíst, a ejhle, najednou máš jenom 38,0. To už je jiná káva, že jo? A to je hlavně u dětí do jednoho roku, nebo tak nějak. Prostě u těch, co ještě neumí mluvit a říkat ti, jak se cítí. A taky to může být trochu jiné u dětí starších, tam už to tak hrotit nemusíš, ale pro klid duše si to můžeš odečíst taky.

Ještě něco, co ti z toho zbylo?

• Neměřit réktálně u větších dětí, to už je trochu moc "intímní" na to, abychom to dělali pro pár desetin stupně. Tam už klidně sáhni po klasice, co se dává pod jazyk nebo do ucha.
• Kdy jít k doktorovi? No, to je zase jiná pohádka. Ale když už se bavíme o teplotě, tak když je miminko do tří měsíců a má teplotu nad 38 °C, tak je lepší ho rovnou šoupnout do auta a frčet k doktorovi, než si tady s tím lámat hlavu. A u starších dětí? Tam už je to víc o tom, jak se chovají. Jsou apatické, nechtějí pít, nebo vypadají, že by je srazilo i slepičí pomyšlení? No tak k doktorovi. Jinak když si hrají, tak to možná ta teplota není takové zlo.

Kolik má mít miminko teplotu v zadecku?

• 36,5 - 37,5 °C v zadečku. To je prostě tak, že jo. To je ten správnej rozsah. Když je to jinak... no, to pak řešíme. Digitálním teploměrem to je nejpřesnější, víš. Nemá cenu se s tím patlat jinak.

Nějak to tak je. Někdy se člověk diví, jak citlivý tyhle malý tělíčka jsou. Jako by si to všechno braly k sobě hned. A ta teplota... je to jedna z prvních věcí, na kterou se díváš. Prostě instinkt.

• Co to znamená, když to není v tomhle rozmezí?
  • Nižší než 36,5 °C: To je takový to... podchlazení. Ne úplně hluboký, ale prostě moc málo. Je třeba ho zahřát. Do klubíčka, přikrejt. Prostě udělat teplo.
  • Vyšší než 37,5 °C: To už je ta zvýšená teplota. Může to být cokoliv. Od přehřátí, přes nějakou tu bolístku, co se derou na svět. Vždycky je to důvod k zamyšlení. A ke kontrole.

Jsou to takový ty noci, kdy nespíš a prostě to kontroluješ. Ten malinkej život. A ta teplota je prostě takovej kompas. Jestli je všechno v pořádku. Nebo jestli něco nehraje. Ty pocity, to je to nejhorší. Když to není jak má bejt.