Jak se pozná smutný pes?

Bože, jak já to nesnáším, když vidím smutného psa. Fakt. Je to hrozné. Jako, úplně cítím, jak je mu ouzko. ???? Víte, jak to poznám? No, většinou se tak nějak plouží… Bez života. Bez energie. Jako by se jim ani nechtělo jít. A ten pohled… ach jo. Úplně prázdný. Jakoby se dívali skrz vás. Vidí, ale nevnímají. Nebo co… Copak oni vůbec něco vidí, když jsou takhle smutní? ????

A ten ocas… No, ten je samozřejmě dole. Mezi nohama. Nebo jen tak bezvládně visí. A uši… sklopené. Obličej stažený… Chudáčci. Pamatuju si, jak jednou naše Lajka, to je kříženec labradora, ztratila svůj oblíbený míček. Byla úplně zničená. Dva dny nejedla, jen ležela v koutě s tím svým smutným pohledem. Ani na procházku se jí nechtělo. Bylo mi jí tak líto! Nakonec jsme ten míček našli za gaučem – představte si! A ta radost! Jako by se nic nestalo! Skákala, štěkala, olizovala mě… No, prostě euforie. To mi ukázalo, jak moc psi prožívají emoce. A jak moc je důležité si jich všímat. Vždyť jsou to členové rodiny, ne? ❤