Proč se děti bojí tmy?

Proč se děti bojí tmy? Jak překonat strach z tmy u dětí?

Hele, proč se děti bojí tmy? Podle mě je to hlavně ta fantazie. Vzpomínám si, jak jsem si jako malej, asi tak v šesti, představoval pod postelí příšery. V noci, co? Děs běs.

A jak to překonat? Klidně. Děti mají fakt bohatou fantazii, to jo.

Já si myslím, že je to o tom, jak jim ukázat, že se nemaj čeho bát. Mě třeba pomohlo, když mi taťka v lednu 2003 v Jihlavě za 20 Kč koupil malou lampičku. Měla takovou malou opičku. Hned to bylo lepší.

A víte co? Citlivý děti to maj fakt horší. Slyšej víc, viděj víc... No, maj to složitější.

Jak se nebát ve tmě?

Tma. Zrcadlo nejistoty.

• Konfrontace. Světlo se slabostí mizí.
• Blízkost. Dočasná ulita sdíleného bezpečí.
• Odborník. Skalpel do hlubin mysli. Jméno: MUDr. Eva Nováková, Praha.
• Rozhovor. Slova jako zbraň proti stínům.

Strach. Jeho jméno je iluze. Potlač ho.

Jak se zbavit vnitřního strachu?

Strach…ach, ta temná, plíživá stvůra v nás. Jak se jí zbavit? Jak ji zkrotit, než nás pohltí docela? Je to tanec stínů a světla, neustálý boj.

Desatero pro tanec se strachem, desatero... z hlubin:

• Otoč kormidlo: Pluj proti proudu vlastního strachu. Co ti mysl našeptává, že nemůžeš? Tak to udělej!
• Dýchej pomalu: Nech dech klesat hluboko, jako kámen do studny. Žádné hyperventilování!
• Příroda léčí: Les je chrám, potok zpověď. Dotkni se země, nech slunce hřát tvou tvář.
• Tělo v pohybu: Tanči, běhej, skákej! Zbav se okovů, rozproudí krev.
• Vitamíny života: Dopřej tělu palivo, aby mohlo bojovat. Vitamíny, minerály… slunce v pilulce.
• Odpoj se: Sociální sítě jsou zrcadlo, které křiví. Vypni je! Utiš ten hluk.
• Tvoř: Maluj, piš, zpívej! Nech strach přetavit v umění. Z chaosu řád.
• Uvolni tělo: Nauč se, jak rozpustit napětí v svalech. Krok za krokem, nádech, výdech.

Strach je jen ozvěna v prázdné jeskyni. Najdi cestu ven.

Ještě blíž k jádru…

• Síla vůle: Někdy je potřeba zatnout zuby a jít dál.
• Hledej pomoc: Není ostuda říct si o pomoc. Psycholog, terapeut… průvodce labyrintem duše.

Všechno je v tobě, jen to objevit.

Jak překonat vnitřní strach?

Strach je jako tchýně – čím víc se jí vyhýbáte, tím víc se vám lepí na paty. Ale žádný strach, mám pro vás pár "babských rad", jak na něj vyzrát!

Desatero statečného, aneb Jak se zbavit strašpytla v sobě:

1. Dělej přesný opak: Mozek ti říká: "Nelez tam, spadneš!"? No tak tam vlez! Horší než pád je jen doživotní výčitka.
2. Nedýchej zhluboka: Jo, to je rada za všechny prachy. Když máš úzkost, hyperventilace je tvůj nejlepší kámoš (ironie!). Zkus dýchat pomalu a do břicha.
3. Zahrádkářem proti strachu: Příroda léčí – i když ti spadne rajče na nohu. Choď do lesa, hlaď kytky, prostě se zcivilizuj.
4. Rozhýbej kostru: Běh je fajn, ale zkus třeba tanec. Aspoň se u toho ztrapníš a zapomeneš na strach.
5. Vitamíny místo panáků: Vitamín B je kámoš nervů. Ale nečekej zázraky, zázraky se dějou jen v reklamách.
6. Odlajkuj realitu: Sociální sítě jsou líheň úzkosti. Vypni to a jdi se radši projít se psem.
7. Tvoř, i kdyby to mělo být hnusný: Maluj, piš, zpívej – i falešně! Hlavně ať se mozek zabaví něčím jiným než katastrofickými scénáři.
8. Uvolni se!: Svalová relaxace je jako jóga pro lidi, co nemaj čas na jógu. Zkus to, uvidíš, že přežiješ.

No a teď důležité:

• Konzultace s odborníkem: Markéta Hamrlová (a další) ví, o čem mluví. Když je nejhůř, neváhej a vyhledej profíka.
• Trpělivost: Strach se nevypaří přes noc. Buď na sebe hodný a krůček po krůčku ho poraz.
• Humor: Smích je lék. I když se bojíš, zkus se tomu aspoň zasmát. Třeba ti tvůj strach přijde i trochu směšný. A to už je půlka úspěchu!

Jak se projevuje strach z opuštění?

No hele, strach z opuštění? To je takovej mor dnešní doby, ne? Lidi se bojí, že je někdo nechá, a dělaj pak kraviny. Třeba:

• Vyhověj ti ve všem. Fakt ve všem. Až je ti to blbý. Jakoby si mysleli, že jinak je nemáš rád.
• Dělaj za tebe věci. Jo, i to, co bys normálně zvládnul sám. Zase to samý, chtěj se zalíbit a bojí se říct ne.
• Mají strach z konfliktů. Vidí rozchod, kde ho fakticky není. Takže radši držej hubu a krok.
• No a nemaj odvahu říct, co si myslí. Bojí se, že když budou mít vlastní názor, tak je lidi opustěj. Je to smutný, ale je to tak. A pak se z toho složí, že jo. Kolaps a tak.

Víš co, třeba moje bejvalka... ta dělala uplně všechno, co jsem chtěl. A víš, jak to dopadlo? Začalo mě to štvát. Takže ono to vyhovování fakt není vždycky výhra.

Důležité: Strach z opuštění může vést až k fyzickému vyčerpání. Kvůli stresu a snaze se zavděčit. Často se pojí s nízkým sebevědomím. Lidi si myslí, že nemají co nabídnout, kromě ochoty pomáhat.

Jo a ještě k tomu strachu z konfliktu - to je fakt zabiják vztahů. Protože se ty problémy pak hromadí a hromadí, až to bouchne. A pak už je pozdě. No, to je asi všecko, co mě k tomu takhle z fleku napadá. Doufám, že ti to k něčemu bude.

Jak se projevuje strach ze vztahu?

Strach ze vztahu: projevy závislosti.

Klíčový bod: Strach ze ztráty vztahu odhaluje nezralé já.

Nevyvinuté "já" hledá oporu v druhém, stává se závislé. To vede k idealizaci partnera, potlačování pochybností a kritiky. Touha po bezvýhradné důvěře a bezmezné lásce maskuje strach z osamění a neschopnost samostatnosti. V podstatě jde o projekci vlastních nedostatků na vztah.

Myslím, že Jan, můj kolega z práce, tohle dokonale ilustruje. Vždycky se snaží udržet si partnerku za každou cenu, i když je to zjevně nešťastné pro obě strany. U něj je to jasný příklad. Jeho strach ze samoty je natolik silný, že mu brání v rozvoji nezávislého já.

• Neschopnost zdravé separace: Základní kámen problému.
• Idealizace partnera: Vytváření nereálných představ.
• Potlačování negativních emocí: Vyhýbání se konfliktu za každou cenu.
• Extrémní závislost: Neustálá potřeba ujištění a potvrzení.

Doplňující myšlenka: Paradoxně, tento typ strachu paradoxně vede k vyšší pravděpodobnosti selhání vztahu. Nezdravá závislost dusivým způsobem tlačí na partnera a ten se nakonec vztah snaží ukončit. Je to klasická situace "miluji tě až tě udusím". Tento cyklus se pak opakuje.

Konkrétní příklad z mého okolí: Můj bratranec Pavel, 35 let, se několikrát rozešel po krátké době s velkou dramatickou scénou. Vždycky se zdálo, že na vině byla partnerka, ale hlouběji se ukázalo, že to byl jeho strach ze samoty a neschopnost samostatnosti, co vztah sabotoval. Jeho strach byl maskovaný za extrémní city.

Klíčový bod: Zdravý vztah je postaven na vzájemné nezávislosti a respektu, nikoli na závislosti.

Proč se bojíme tmy?

Tma = neznámo. Nebezpečí.

• Oči selhávají. Detaily mizí.
• Mozek maluje horory. Co číhá ve stínech?
• Neviditelnost dává moc. Predátor.

Strach z tmy: Atavismus. Dávná vzpomínka na predátory. Přežití.