Jak se pocita příjem z pronájmu?

Co se počítá do příjmů z nájmu?

Nájem. Tvůj příjem.

• Co s tím: Přiznat. Zdanit.
• Zálohy? Jen tvůj zisk.
• Energie? Pokud fakturuješ, patří sem.

Co dál? Drž se zákona. Kontrola. Penále bolí.

Co mohu dát do nákladů při pronájmu bytu?

Co do nákladů při pronájmu bytu? Hmm… To je těžké, v hlavě mi to pořádně neujasňuje…

• Opravy a údržba. Vždycky něco je, když se zamyslím nad tím starým barákem na Jaselské, kde jsem bydlel… prasklá trubka… zasekávající se zámek. Noční můra.

• Úroky z hypotéky. Tohle jsem si musel vygooglovat, prostě to tak je. Na moje staré bydlení se to netýkalo, já platil nájem.

• Odpisy… Ach jo, daňové odpisy… to je taková… šedá zóna. Zvlášť když se člověk zamyslí nad tím, jak rychle se znehodnocuje ta cihla.

• Pojištění. Jasně, pojištění nemovitosti. Jen si vzpomenu, jak jsem se tehdy v roce 2023 lekl, když mi tam ten kotel odešel. Naštěstí to bylo pojištěné.

Na tu Jaselskou… bylo to 2023… 3500kč měsíčně… to byl nájem… nemyslím, že by to bylo dneska méně. Dnešní ceny… to je něco jiného.

Klíčové body: Opravy, úroky z hypotéky (ne celá splátka), odpisy, pojištění.

Jak nastavit cenu nájmu?

Jak nastavit cenu nájmu? Aby to vůbec mělo smysl, musíš pokrýt všechny náklady. Chceš přece i něco vydělat, ne?

• Náklady: Hypoška, fond oprav, daně, pojištění... Je toho fakt dost.
• Zisk: Kolik vlastně chceš mít měsíčně navíc? Spočítat si to přesně!

Pamatuju si, když jsem poprvé pronajímal byt v Praze. V roce 2015. Měl jsem naivní představu, že hlavně splatím hypotéku. A pak jsem zjistil, kolik stojí daň z nemovitosti! To byl šok, kámo. Měl jsem 2+kk v Karlíně. Tehdy jsem si řekl, že hlavní je mít rezervu. Na nečekané výdaje, rozumíš.

Hele, a víš co je nejlepší? Mít dobrýho účetního! Ten ti poradí líp než já. Fakt.

Co nepatří do vyúčtování služeb?

Co? Vyúčtování služeb? Takže... Co tam sakra nepatří?

• Rozhlas a televize? Ne.
• Pojištění baráku/bytu? Taky ne.
• Odměny pro šéfy? Absolutně mimo.
• Nebytový prostory? Cože? Ne! Proč by tam byly?

Všechno tohle cáluje majitel z nájmu. Jasný? Do služeb to cpát? Ani náhodou! Co si myslí?! Týjo... fakt nechápu.

A teď doplňky, jo? OK.

• Rozhlasový a televizní poplatek: Platí si každej sám, ne? Nebo to platí majitel a pak to chce po nájemníkovi v nájmu? Zmatek.
• Pojištění: Cože?! To má jít z nájmu.
• Odměny statutárů: Jakoby cože??

Hlavně si to pamatovat, až zas budu řešit tyhle věci. Proč je to tak složitý?

Jak se rozdělují služby?

Rozdělení služeb? To je jako řešit hádanku s nekonečným počtem dílků! Hlavní dělení? Kolektivní versus individuální – státní kasírna versus vaše peněženka.

• Kolektivní: Školy, nemocnice, silnice – věci, na kterých se podílíme všichni, ať už chceme, nebo ne. Platíme daněmi, takže to spíš "kolektivně hradíme". Je to jako dobrovolná účast v loterii s příslibem funkční infrastruktury. Ne vždy se to povede, ale aspoň se o to snažíme.

• Individuální: Holičství, kino, osobní trenér – čistě vaše záležitost. Platíte si sami, a když se vám to nelíbí, máte smůlu. Jako když si objednáte pizzu, ale místo šunky dostanou ančovičky.

A pak je tu další vrstvení, jako kdybyste stavěli lego hrad: základní a doplňkové.

• Základní: Voda, elektřina, základní zdravotní péče. To, bez čeho se neobejdete, i když by se někteří rádi obešli bez platby za ně. To je, jako kdyby základní potřeby byly základní stavební kameny.

• Doplňkové: Luxusní dovolená, kurzy angličtiny, osobní asistent. Vylepšení, bonusy, třešničky na dortu. To je už takový ten okázalý nábytek do hradu.

Moje osobní zkušenost? Platím si internet, abych mohl psát tyhle hlubokomyslné, vtipné bláboly. A daně, samozřejmě, aby fungovala ta základní infrastruktura, která mi internet umožňuje. A to je, milí čtenáři, záhada rozdělování služeb v kostce! Takže, dobrý den, a přeji hezký den.