Jak zjistím m2 bytu?

Takže, jak zjistit těch m2 v mém bytečku? To je otázka, která mě už několikrát potrápila! Víte, co je na tom nejhorší? Že člověk prostě předpokládá, že to bude jednoduché, že? Jen tak mrknu do papírů a bum, mám to. Ale opak je pravdou.

Nejdůvěryhodnější zdroj? Prohlášení vlastníka. Zní to hrozně nudně, že jo? Ale věřte mi, to je ten svatý grál. Pamatuju si, jak jsem se s tím prohlášením prala u mého prvního bytu – ten papírový kolos, zaplněný právnickou češtinou… skoro jsem se z toho zbláznila! Ale tam to je, černě na bílém, kolik m2 mi patří, včetně té maličké sklepnní kóje, o které jsem ani nevěděla, že existuje! A dokonce i ten zanedbatelný podíl na společných prostorách – víte, chodby, schodiště a tak… To mi pak pomohlo i s výpočtem poplatků za domovní služby, na ty jsem si fakt zpočátku potrpěla, takže teď už nic nepodceňuji.

Takže ano, prohlášení vlastníka. Asi by mě nenapadlo hledat to tam, kdyby mi ho tehdy neukázala paní správcová. Předtím jsem pročítala všechny možné papíry, počítala jsem si to i z půdorysu, ale to bylo fakt na houby, moc nepřesné. A věřte mi, těch pár centimetrů navíc, nebo naopak méně, je v konečném důsledku podstatné, zvlášť při pronájmu, nebo při hypotéce. Ne? Kolik je to vlastně číselně? Těch několik m2 navíc, to se počítá, že jo? A to se mi pak podařilo konečně najít ten správný dokument! Takže, nepodceňujte to prohlášení vlastníka. Opravdu.