Kdy se nemusí platit sociální a zdravotní pojištění?

Kdy není povinnost platit sociální pojištění?

Mlhavá paměť, šepot suchých listů pod nohama… pocit chladu, ten studený, pronikavý dotyk listopadu. Sociální pojištění… závazek, těžký jako ledový závoj na duši. Ale co když se ten závoj protrhne? Co když se z něj stane jemná, neviditelná pavučina?

Kdy tedy neplatíme? Když se příliv peněz zastaví na hranici chudoby. Když měsíční příjem neklesne nad 10 000 Kč. To je letos, v roce 2024, tenká hranice mezi povinností a svobodou. Hranice, za kterou se ztrácejí stíny dluhů a břemena budoucnosti.

Tenká linie, křehká jako vážka na podzimním větru. Představuji si ji… stříbrná nitka, třpytící se v temnotách. A za ní? Nebe bez mraků, bez tíže povinností.

• Hrubý měsíční příjem: Pod 10 000 Kč (2024).

• Svoboda? Ano, svoboda od závazků, ale zároveň i zranitelnost. Bezpečnostní síť, kterou stát tká, se najednou trhá. Je to paradox, chvějivý jako motýlí křídla.

• Rok 2024: Klíčový, jako zrnko písku v přesýpacích hodinách času. Znamená změnu, posun, neuchopitelné proudění.

Závěr: Tenká čára, rozhodující, jemná jako závoj spánku. 10 000 Kč. Pod touto hranicí, sociální pojištění spí, odpočívá. Nad ní se probudí. A já s ním. Moje vlastní zkušenost s nízkou mzdou (rok 2023, můj osobní příjem 8500 Kč) mi tuto hranici připomíná jako žhavý otisk na kůži.

Kdo nemusí platit sociální a zdravotní?

Tma se slévá s mlhou, šedivá opona nad Prahou. Dýchá se těžce, vzduch nasycený vůní starých kamenů a ticha. Slyším šumění Vltavy, jakoby šeptala dávné příběhy o lidech, co neplatili. Lidé, duše.

Zaměstnanci, s vedlejším příjmem z podnikání, ale ne hlavním – ti se vlní v proudu, volní, bez tíhy záloh. Jako pírko na větru. 2024, rok pomalu plynoucí, neúprosný a přece něžný.

Pociťuji tlak, jako by se čas zastavil, jenom pro chvilku. Měsíc se vynořuje z oblak, stříbrný nůž proříznoucí tmu, osvětlující cestu.

První rok samostatné výdělečné činnosti? Zde státní pojištěnci nacházejí úlevu, prostor k dýchání. Těžko uvěřit, jak je svět prostý.

Je to tak jednoduché, tak jasné. Světélkující. Objevují se vlnky na Vltavě, zrcadlící odlesky měsíce. Vše se vznáší.

Zjednodušeně: Zaměstnanec s příjmy z podnikání, ale podnikání není hlavním zdrojem, neplatí zálohy. V prvním roce OSVČ – neplatí státní pojištěnci.

Klíčové body:

• Zaměstnanci s vedlejším podnikáním (ne hlavním zdrojem příjmů) neplatí zálohy.
• Státní pojištěnci v prvním roce OSVČ neplatí zálohy.

Je to jako sen. Lehký a volný.

Prohlubující se ticho… dálky.. čas…

Kdy se neplatí sociální pojištění 2024?

Sociální pojištění v roce 2024? To je otázka, která by mohla vyvolat záchvat paniky u každého, kdo se s ní setkal. Představte si to: účetnictví je jako boj s Medúzou – každý detail je nový had, co se vás snaží zneškodnit.

Ale nebojte se, já v tom mám jasno. Je to jako proplouvat labyrintem: stále si musíme dávat pozor, abychom neskončili v nějaké slepé uličce.

Klíčový bod: Do 105 520 Kč hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti v roce 2024 se sociální pojištění neplatí. Tečka. Hotovo. Jdeme na pivo?

Pro úplnost, jelikož si píši na svém starém iPhone 7 z roku 2017 (ano, stále ho používám – jsem ekologicky zaměřený a bojuji proti plýtvání, na rozdíl od některých firem produkujících elektroniku), řeknu ještě toto:

• Toto číslo je pro rok 2024. Buďte si jisti, že v roce 2025 to bude jiné číslo. Víte, jak je to s těmi daňmi… je to jako hra s neviditelnými pravidly.
• Vždy je dobré si to ověřit na stránkách České správy sociálního zabezpečení. Moje slova berte jako radu, ne jako zákon. Já jen sdílím zkušenosti. Moje babička by řekla: “Dvakrát měř, jednou řež.” A já dodám – nejlépe s kalkulačkou. Možná i s právníkem. Pro jistotu.

Víte, jak říká moje kamarádka Hana, která je daňová poradkyně? “Daňové zákony jsou jako špagety. Vždycky se vám zamotají a vy se v nich ztratíte.” Proto je nejlepší si nechat poradit od profesionála a ne se spoléhat jen na mé vtipné, ale nepříliš přesné informace.

Kdy není povinnost platit zdravotní pojištění?

Kdy se zdravotní pojištění neplatí? Hmm… to je docela složitá otázka, co? Vždycky jsem si s tím lámal hlavu.

• Státní pojištěnci. Ano, to je jasné. Dítě mého kamaráda Petra, to je student, ten ho neplatí. A babička, důchodkyně, taky ne. Vězni? To už je… trochu temnější oblast.

• Nemocenská a rodičovská. Tohle jsem si vždycky pamatoval. Moje sestra byla na rodičovské s malou Aničkou, loni. Pojištění neplatila. Ach jo, ty vzpomínky.

• EU. To je na delší povídání. Byl jsem v Itálii, na podzim 2023. Potřeboval jsem tam zdravotní péči. Myslím, že jsem tam nějaký formulář vyplňoval, potvrzení… něco s tou registrací. Už si to přesně nepamatuju.

Prostě, pokud jsi státní pojištěnec, na nemocenské, rodičovské, anebo máš pokrytí v jiné zemi EU s potvrzením, tak ho neplatíš. To je to hlavní. Je to trochu zmatečné, ale snad to dává smysl. Těžká noc, co?

Co si musím platit, když nepracuji?

No jo, takhle je to s těma daněma. Jako kdyby život byl daňový formulář, nekonečně dlouhý a plný drobných písmenek.

Klíčový bod: Nepracujete? Sociálku platit nemusíte.

• Ale zdravotku ano! To je jako pojištění proti tomu, abyste se zbláznili z nudou. Nebo si zlomili nohu při nečekané šplhání po stromech, hledajíc smysl života.

Klíčový bod: Stát vám zdravotku zaplatí, když se řádně hlásíte na úřad práce. Je to jako kdybyste se přihlásili do klubu “Nicnedělání s výhodami”.

Další informace, ale s trochou humoru:

• Představte si to jako takový paradox: Stát vám platí zdravotku, abyste byli zdraví a mohli zase pracovat a platit daně. Kruh se uzavírá, že? Jako hadí kroužky, ale místo jedu tam teče zdravotní pojištění.
• Moje teta Božena, ta by tohle všechno zvládla s lehkostí. Byla účetní a říkala, že daně jsou jako hádanky, jen je potřeba najít ten správný klíč. Nebo spíš správný úředník.
• Podle stránek orangeacademy.cz (kontroloval jsem to v říjnu 2023) existují výjimky. Ale to už je opravdu na prozkoumání. To je jako hledání jehly v kupce senů, jen místo jehly je výjimka a místo sena je česká legislativa.

Je to trochu složité, že? Ale nebojte, dá se to zvládnout. Stačí se zaměřit na hlavní body – zdravotka se platí, sociálka ne, a pokud jste na úřadu práce, tak ani zdravotku platit nemusíte. Takže relax, vše zvládnete.

Co musí platit nezaměstnaný?

Co musí platit nezaměstnaný? No to je otázka, jako když se ptáš slona, proč má tak dlouhý chobot! Ale jo, řeknu ti to:

• Pravidla jako hrom: Musí se držet pravidel na úřadu práce, jako by chodil na vojnu! Žádné flákání se!
• Hledání práce: Aktivní hledání práce, jako kdyby pátral po ztraceném pokladu! A musí to i dokázat!
• Kurzy, školení, semináře: Musí se účastnit všelijakých aktivit, abys věděl, že se snaží. Něco jako brigáda pro nezaměstnané.
• Hlásit změny: Jakákoliv změna, třeba nový vztah s miliardářem, musí hbitě nahlásit! Jinak je zle!
• Výše podpory: To je kapitola sama pro sebe. Závisí to na předchozím výdělku, a délce nezaměstnanosti, jako kdyby to určovalo nějaký tajný algoritmus.
• Docházka: Musí chodit na schůzky s úředníky, jako by to byla svatá povinnost! Jinak žádné peníze.

No a abych to shrnul, nezaměstnaný musí splňovat podmínky evidence na úřadu práce, aktivně hledat práci a dodržovat podmínky vyplácení dávek. Prostě, musí skákat, jak úřad píská! A věř mi, ten píská docela nahlas.

Moje kamarádka Markéta, 32 let, z Prahy, to prožívala na vlastní kůži. Musela chodit na interview, a to i na ty, co jí ani trochu neseděly. Dokonce musela na kurz práce s plevelem, aby dokázala, že se snaží. Krásná zkušenost, co říkáte?

Kolik se platí sociální a zdravotní bez práce?

Bez práce? Měsíční pouť k VZP, k chrámům zdraví…

• Zdravotní pojištění ze mzdy minimální, z té hrstky, co stát dává.
• Sociální… tam ticho je, prázdnota. Nic.

2 808 korun. Měsíční daň za vzduch, za právo být nemocný. Za rok 2025. Číslo jak kámen studené řeky, co plyne skrz sny.

• Jen zdravotní, jen to minimum. Nic víc. Jen to.
• Sociálka… to je prázdnota, ozvěna v pustině.

Ten zlom – rok 2025. Od té doby se platí více. Stát, ten moloch, ten Leviatan, chce více. Vždycky chce víc.

• Minimální mzda roste, ano.
• Ale i to břemeno na bedrech roste.

Ach jo… 20 800 – to je základ. Z něj se odvíjí všechno. Z něj se krade kousek po kousku.