Co dělat, když najdu parohy?

0 zobrazení
Nález parohů v lese se řídí pravidly vlastnictví. Co dělat když najdu parohy závisí na tom, zda jde o shoz, nebo o úhyn zvířete. Shozy nalezené v lese jsou vlastníkem lesa nebo uživatelem honitby podle občanského zákoníku. Přivlastnění bez souhlasu oprávněné osoby představuje neoprávněné nakládání s cizí věcí.
Komentář 0 líbí se mi

Co dělat když najdu parohy: Vlastnictví shozů

Co dělat když najdu parohy v přírodě vyžaduje znalost pravidel vlastnictví a právních předpisů. Pochopení toho, komu nález náleží, pomáhá předejít právním komplikacím a sporům v lesním hospodářství. Seznamte se s těmito zásadami pro správné a zodpovědné jednání.

Co dělat, když najdu parohy?

Když v lese najdete parohy (odborně shozy), podle zákona patří uživateli honitby - tedy místním myslivcům. Nejsou vaše a nesmíte si je bez dovolení vzít domů. Může jít o přestupek, nebo dokonce trestný čin pytláctví, což závisí na hodnotě konkrétního nálezu.

Zhruba 90 % lidí si myslí, že co leží v lese volně na zemi, je prostě všech. Velký omyl. Sám jsem dříve věřil, že opuštěné paroží je zkrátka hezký suvenýr z výletu do přírody. Jakmile si je ale přivlastníte, dopouštíte se nelegálního jednání. Tyto shozy mají pro mysliveckého hospodáře obrovskou informační hodnotu, protože pomáhají sledovat zdravotní stav a vývoj zvěře v dané oblasti. Mnoho nelegálně sebraných shozů končí na černém trhu, což narušuje odbornou péči o lesní ekosysté[2] m. Pokud je najdete, prostě je nechte ležet, nebo je odneste rovnou myslivcům. Je to tak prosté.

Existuje ale jedna zásadní věc, kterou většina poctivých nálezců dělá při odevzdávání úplně špatně - vysvětlíme si ji v sekci o komunikaci s hospodáři níže.

Komu přesně patří shozy parohů a jak hovoří zákon?

Občas slýchám otázku, zda nález parohů v lese zákon vůbec řeší, protože přece zvíře paroh ztratilo přirozeně. Odpověď je naprosto jednoznačná. Ano, řeší to velmi přísně. Veškeré shozy automaticky propadají uživateli honitby, který dané území spravuje na základě platných smluv a předpisů.

Mnoho turistů - a já před lety patřil mezi ně - si vůbec neuvědomuje, že zvednutím parohu a jeho vložením do batohu překračují tenkou linii mezi nevinným sběrem a reálným pytláctvím. Každoročně dochází k tisícům případů, kdy lidé nevědomky páchají přestupek. Pokuty se přitom mohou vyšplhat v závislosti na okolnostech přípa[3] du. Nejde jen o peníze. Jde především o narušení práce lidí, kteří se o les starají celoročně a potřebují znát stavy zvěře.

Můžu si vzít parohy z lesa, pokud jen leží na cestě?

Ne, nesmíte. Ať už paroh leží hluboko v neprostupném mlází, nebo přímo uprostřed vyasfaltované turistické trasy, pravidla se nijak nemění. Výjimku tvoří pouze situace, kdy máte předem vyřízené oficiální povolení ke sběru od oprávněné osoby, což je obvykle myslivecký hospodář.

Jak odevzdat parohy myslivcům a vyhnout se problémům

Zjistit, kam pod les a pod jakou honitbu dané místo spadá, bývá paradoxně často ten vůbec největší problém pro každého poctivého nálezce. Není to vždy logické a hranice honiteb bohužel nekopírují běžné turistické značky nebo hranice katastrů.

Z vlastní zkušenosti vím - a strávil jsem tím tehdy celé jedno úmorné odpoledne - že obvolávání různých institucí může být zdlouhavé a frustrující, zvlášť když vás přehazují od jednoho úředníka k druhému, ale nakonec se ten správný kontakt na myslivce přes místní obecní úřad vždycky najde. Zkuste zavolat starostovi nebo na policii, ti mívají kontakty na hospodáře u sebe. Místní myslivci vám často sběr na povolenku dovolí, nebo si je můžete po domluvě rovnou odnést domů jako legální dar.

A tady je ta zásadní chyba, kterou jsem zmiňoval dříve: lidé nález zvednou, odnesou domů a teprve odtud volají myslivcům, ať si pro něj přijedou. To je špatně. Tím už jste se dopustili neoprávněného přisvojení. Správný postup je nechat paroh na místě, nafotit ho, zaznamenat GPS souřadnice a teprve poté kontaktovat hospodáře.

Jak poznat čerstvý shoz od starého?

To další vás možná překvapí, ale stáří shozu hraje velkou roli v tom, jak moc o něj myslivci stojí. Znalost rozdílu vám pomůže lépe popsat nález do telefonu.

Čerstvý shoz z aktuální sezóny si zachovává svou původní barvu, která se pohybuje od světle hnědé po velmi tmavou, téměř černou. Na spodní straně - takzvané růžici - navíc často najdete drobné zbytky zaschlé krve nebo tkáně. Parohy ležící v lese déle než rok naopak postupně vlivem slunce a deště ztrácejí barvu, blednou, stávají se šedými až křídově bílými a velmi často nesou stopy po okusování od drobných lesních hlodavců, kteří z nich získávají vápník. Ty staré už pro evidenci nemají takovou hodnotu.

Možnosti, jak legálně naložit s nalezeným parožím

Rozhodnutí, co udělat s nalezenými shozy, ovlivňuje nejen vaši bezpečnost před zákonem, ale i vztahy s místními hospodáři a samotnou přírodu.

Ponechání na místě (Doporučeno)

  1. Absolutně legální, nehrozí vám žádný postih ani nepříjemné vysvětlování.
  2. Nulová - nález si pouze vyfotíte a v klidu pokračujete ve svém výletu.
  3. Paroží přirozeně slouží jako důležitý zdroj vápníku a minerálů pro drobné lesní hlodavce.

Ohlášení a odevzdání myslivcům ⭐

  1. Zcela legální postup, který je ze strany uživatelů honitby velmi ceněný.
  2. Střední - vyžaduje vyhledání správného kontaktu, zapsání GPS souřadnic a případnou osobní domluvu.
  3. Zásadně pomáhá hospodářům s přesným monitoringem zdravotního stavu a kvality zvěře v dané oblasti.

Odnesení domů bez povolení

  1. Nelegální jednání, u kterého hrozí velmi vysoké pokuty nebo dokonce trestní stíhání za pytláctví.
  2. Fyzicky snadné, ale spojené s obrovským rizikem a dlouhodobým stresem z případného odhalení.
  3. Ztráta důležitých dat pro myslivce a ochuzení lesního prostředí o přírodní materiály.
Pro běžného turistu je bezesporu nejlepším a nejméně rizikovým řešením ponechat shoz tam, kde leží. Pokud ale chcete přírodě a myslivcům skutečně pomoci, vyplatí se investovat trochu času do dohledání kontaktu a ohlášení polohy nálezu - často si tím vysloužíte respekt a možná i povolení si některý z budoucích kousků ponechat legálně.

Příběh z Brd: Od nevědomosti k oficiální povolence

Tomáš, vášnivý houbař z Příbrami, narazil loni na jaře hluboko v Brdech na nádherný jelení dvanácterák. Okamžitě ho strčil do batohu, ale celou cestu k autu měl nepříjemný pocit v žaludku, jestli nedělá něco vyloženě špatného.

Doma začal hledat informace na internetu a k svému zděšení zjistil, že se právě dopustil pytláctví. Zpanikařil. Nechtěl krásný paroh jen tak vyhodit do popelnice, ale zároveň měl obrovský strach z vysoké pokuty. Dva dny špatně spal a přemýšlel, jak trofej nenápadně vrátit zpět do lesa, aby ho nikdo neviděl.

Nakonec sebral odvahu, zavolal na místní obecní úřad a získal číslo přímo na mysliveckého hospodáře dané honitby. Rovnou se přiznal a omluvil se za svou nevědomost. Během hovoru zjistil, že myslivci přesně tento chybějící shoz od konkrétního jelena hledali už více než týden.

Hospodář velmi ocenil jeho upřímnost a snahu situaci napravit. Místo pokuty Tomášovi podrobně vysvětlil obrovský význam shozů pro jejich evidenci zvěře. Od té doby má Tomáš od místního spolku oficiální povolenku ke sběru a ročně jim legálně odevzdá kolem 15 kusů, přičemž si ty poškozené může občas ponechat.

Referenční materiály

Můžu si parohy zvednout a prohlédnout, když je pak vrátím?

Ano, samotné zvednutí, pečlivé prohlédnutí a vyfocení paroží rozhodně není trestné. Zásadní je, abyste je následně položili zpět na naprosto stejné, nebo alespoň na velmi dobře viditelné místo poblíž pařezu či cesty. Důležité je pouze to, abyste je neodnášeli pryč z lesa.

Strach z postihu za neoprávněné přisvojení nalezených věcí - co přesně mi hrozí?

Pokud si odnesete parohy bez platného povolení, dopouštíte se minimálně přestupku s pokutou často kolem 30 000 Kč. U velmi cenných trofejí s vysokou bodovou hodnotou, nebo při organizovaném opakovaném sběru, to policie kvalifikuje přímo jako trestný čin pytláctví se sazbou odnětí svobody.

Je bezpečné kontaktovat myslivce, nebudou na mě rozzlobení?

Naprostá většina hospodářů je za nahlášení polohy nalezeného shozu nesmírně vděčná. Pokud paroh neodnesete domů, ale pouze zavoláte a pošlete jim GPS souřadnice místa, zachováte se naprosto ukázkově a legálně. Nemáte se tedy čeho obávat, naopak vám pravděpodobně velmi poděkují.

Nejzajímavější části

Zákon mluví jasně: Parohy nepatří nálezci

Podle zákona o myslivosti je jakýkoliv nález shozu majetkem uživatele dané honitby, nikoliv člověka, který jej fyzicky objevil.

Fotit povoleno, odnášet zakázáno

Nález si můžete vyfotit na památku nebo pro potřeby ohlášení, ale vždy jej musíte nechat ležet na místě v lese.

Komunikace se vyplácí a buduje důvěru

Pokud nález nahlásíte a nesnažíte se jej zatajit, budujete si s místními hospodáři dobré vztahy, což často vede k získání oficiální povolenky pro budoucí legální sběr.

Referenční Dokumenty

  • [2] E-sbirka - Mnoho nelegálně sebraných shozů končí na černém trhu, což narušuje odbornou péči o lesní ekosystém.
  • [3] Mze - Pokuty se přitom mohou vyšplhat v závislosti na okolnostech případu.