Co je náhradní volno?

Náhradní volno: Co se skrývá za neoficiálním termínem?

V běžné konverzaci zaměstnanců se často setkáváme s termínem “náhradní volno”. Zní to srozumitelně a jednoduše, avšak v právním kontextu je poněkud nejasný a jeho význam se liší v závislosti na konkrétní situaci. “Náhradní volno” totiž není oficiální právní pojem, a proto se mu vyhýbají i legislativní texty a kolektivní smlouvy. Místo něj se používají přesnější a vymezenější termíny, které jasně definují charakter absence zaměstnance.

Co si tedy pod “náhradním volnem” představují zaměstnanci? Obvykle se jedná o volno, které si zaměstnanec vezme z různých důvodů osobní povahy – například kvůli svatbě, návštěvě lékaře, řešení rodinných záležitostí, úmrtí v rodině či nečekané události vyžadující jeho přítomnost. V podstatě jde o jakoukoli situaci, která vyžaduje nepřítomnost v práci, ale není pokryta standardní dovolenou, nemocenskou, či jinou formou placené absence definované zákonem nebo kolektivní smlouvou.

Klíčem k pochopení “náhradního volna” je rozlišovat, zda je toto volno placené, či neplacené. Pokud zaměstnanec dostane za dobu absence mzdu, může jít o:

• Dovolenou: Pokud si zaměstnanec bere “náhradní volno” v rámci své čerpání dovolené, a má tak nárok na mzdu, je to prostě jen dovolená.
• Náhradní volno dle kolektivní smlouvy: Některé kolektivní smlouvy mohou obsahovat ustanovení o poskytování placeného volna za určité okolnosti (např. pro účast na pohřbu blízkého příbuzného). V takovém případě se jedná o placené volno definované smlouvou, nikoliv “náhradním volnem”.
• Placené volno z jiného důvodu: Zaměstnavatel může v rámci dobré vůle poskytnout placené volno i bez specifikace v zákoně či kolektivní smlouvě. To je ale spíše výjimka.

Pokud zaměstnanec za dobu absence mzdu nedostane, jedná se o:

• Neplacené volno: Zaměstnavatel se v tomto případě zříká nároku na mzdu zaměstnance na dobu absence. Podmínky pro poskytnutí neplaceného volna se řídí zákoníkem práce a dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Závěrem, termín “náhradní volno” je neformální a nepřesný. Pro jasnou komunikaci a vyhnutí se nedorozuměním je důležité používat přesné pojmy definované zákoníkem práce a kolektivní smlouvou. Pouze tak lze zajistit, aby obě strany – zaměstnanec i zaměstnavatel – pochopily podmínky absence a následné úpravy mzdy.