Co je to solidární zvýšení daně?

Co je to solidární zvýšení daně: Historie přirážky

Co je to solidární zvýšení daně a koho tato historická přirážka k dani z příjmů fyzických osob v minulosti omezovala. Pochopení tohoto institutu pomáhá správně rozlišit minulé zdanění nejvyšších příjmů od současného systému progresivní daně.

Co je to solidární zvýšení daně a jak fungovalo?

Solidární zvýšení daně, lidově známé jako milionářská daň, představovalo sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů fyzických osob platnou v České republice od roku 2013 do roku 2020.^[1] Setkáváme se s tím, že lidé si tento institut pletou se současným stavem, přičemž tato přirážka dopadala výhradně na poplatníky s nejvyššími příjmy ze zaměstnání a podnikání. V praxi se uplatňovala pouze na tu část aktivních příjmů, která v daném roce přesáhla 48násobek průměrné mzdy.

Historický kontext a zrušení institutu

Zavedení tohoto opatření provázely snahy o konsolidaci veřejných rozpočtů po období ekonomických změn. V roce 2021 došlo ke zrušení solidární daně a s tímto krokem zaniklo i samotné solidární zvýšení daně z příjmů, které nahradil modernější systém dvoustupňové progresivní daně z příjmů.^[2] Nutno podotknout, že systém se mezitím posunul a vyšší sazba daně ve výši 23 procent dnes dopadá na širší okruh zdanitelných příjmů včetně pronájmů či kapitálového majetku.

Jaké příjmy podléhaly solidární přirážce?

Pravidla pro výpočet byla poměrně specifická a týkala se pouze aktivních výdělečných činností. Zde narážíme na zásadní rozdíl mezi solidární a progresivní daní - pasivní příjmy, jako jsou výnosy z pronájmů nemovitostí nebo kapitálové výnosy, byly zcela vyjmuty a solidární daň v čr se z nich neodváděla bez ohledu na celkovou výši.

Zaměstnanci versus osoby samostatně výdělečně činné

Pro zaměstnance se přirážka počítala z hrubé mzdy v měsících, kdy překročila stanovený měsíční limit odvozený od průměrné mzdy, přičemž roční zúčtování případné přeplatky vracelo. U osob samostatně výdělečně činných se vycházelo z ročního základu daně z podnikání. Pokud tento základ překročil 48násobek průměrné mzdy, z nadlimitní částky se vedle základní patnáctiprocentní daně odvádělo zmíněných sedm procent navíc.

Porovnání historické solidární daně a současné progrese

Pochopení rozdílu mezi starým a novým systémem pomáhá odstranit častý zmatek v daňové legislativě. Zatímco dřívější solidární přirážka fungovala jako 7% navíc k základní sazbě a omezovala se jen na vybrané příjmy, dnešní dvoustupňová progrese využívá rovnou 23% sazbu pro základy přesahující zákonný limit a zahrnuje i pasivní příjmy.

Porovnání staré solidární daně a současné progresivní daně

Historická solidární daň (2013-2020)

• 7 % přirážka k tehdejší 15% sazbě daně z příjmů

• Částka nad 48násobek průměrné mzdy za daný rok

• Pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání (aktivní příjmy)

• Zcela osvobozeny od této přirážky bez ohledu na výši

Současná progresivní daň (od roku 2021)

• Jednotná vyšší sazba 23 % pro příjmy nad stanovený limit

• Příjmy nad nižší násobek průměrné mzdy (např. 36násobek a více)

• Širší okruh včetně zaměstnání, podnikání i kapitálu

• Zahrnuty do progresivního zdanění (pronájmy, kapitálový majetek)

Příklad podnikatele Karla v roce 2020

Karel, softwarový architekt pracující jako OSVČ v Brně, měl v roce 2020 mimořádně úspěšný rok a jeho roční zisk z podnikání dosáhl hranice, která překročila tehdejší 48násobek průměrné mzdy.

Když sestavoval daňové přiznání, zjistil, že z celého zisku neplatí jen standardní daň, ale zčásti narazil na solidární přirážku.

Po konzultaci s účetním si uvědomil, že tato přirážka se počítá výhradně z jeho příjmů z podnikání, zatímco menší výnosy z pronájmu bytu do tohoto limitu nespadaly.

Výsledkem bylo, že z nadlimitní částky odvedl navíc sedm procent, což mu pomohlo přesně pochopit tehdejší pravidla ještě předtím, než byl celý institut o rok později zrušen.