Co nespadá do dědického řízení?

20 zobrazení
Dědické řízení se netýká věcí, které zemřelý nevlastnil. Neřeší se například dluhy zemřelého, které spadají do insolvenčního řízení. Také věci, které byly darovány za života, nebo již byly prodány, nejsou předmětem dědictví. Dědictví zahrnuje pouze majetek, který zemřelý vlastnil v okamžiku úmrtí.
Komentář 0 líbí se mi

Co se dědictví netýká: Mýty a skutečnost

Smrt blízkého je vždy těžká událost. Kromě emocí se však rodina často potýká i s praktickými záležitostmi, mezi nimiž je i dědické řízení. Mnoho lidí si ale není zcela jisto, co přesně se do dědického řízení zahrnuje a co nikoliv. Tento článek objasní některé časté omyly a specifikuje, co dědické řízení neřeší.

Mýtus 1: Dědické řízení řeší všechny dluhy zemřelého.

Skutečnost: Dědické řízení se sice zabývá majetkem zemřelého, ale ne automaticky i všemi jeho dluhy. Pokud zůstal po zemřelém majetek s dostatečnou hodnotou na úhradu dluhů, dědicové je musí uhradit. Avšak v případě, že dluhy přesahují hodnotu majetku, dědicové nejsou povinni doplácet z vlastního majetku. V takovém případě se řeší insolvenční řízení, které se řídí jinými pravidly a postupuje odděleně od dědického řízení. Dědicové se v tomto případě mohou zbavit odpovědnosti za dluhy zemřelého prohlášením se za dědice s výhradou.

Mýtus 2: Vše, co zemřelý používal, je součástí dědictví.

Skutečnost: Používání předmětu neznamená automaticky vlastnictví. Pokud zemřelý používal například pronajatý byt, automobil na leasing, nebo si půjčil peníze, tyto položky nejsou součástí dědictví. Dědictví se vztahuje pouze na majetek, který zemřelý vlastnil v okamžiku úmrtí. To znamená, že právo vlastnictví bylo na zemřelého zapsáno v katastru nemovitostí (u nemovitostí), v registru vozidel (u vozidel) nebo jiným způsobem prokazatelně doložitelné.

Mýtus 3: Darování majetku před smrtí ovlivňuje dědické řízení pouze částečně.

Skutečnost: Majetek darovaný za života zemřelého již není součástí dědictví. Darování je právní úkon, který definitivně převedl vlastnictví na obdarovaného. Je tedy nezbytné odlišovat darování od závěti, která upravuje rozdělení majetku až po smrti zůstavitele.

Mýtus 4: Pojištění života se řeší v rámci dědického řízení.

Skutečnost: Výplaty z pojistných smluv se obecně dědického řízení netýkají. Pojišťovna vyplácí pojistné plnění podle podmínek smlouvy, ať už je příjemce určen přímo ve smlouvě, nebo dědici, kteří jsou uvedení v závěti. Je to samostatná záležitost oddělená od dědického řízení.

Závěrem lze říci, že dědické řízení se zabývá výhradně majetkem, který zemřelý vlastnil v momentě úmrtí. Všechny ostatní záležitosti, jako jsou dluhy s překračující hodnotou majetku, majetek darovaný za života, nebo výplaty z pojištění, spadají pod jiné právní úkony a řízení. V případě nejasností je vždy vhodné konzultovat problematiku s právníkem specializujícím se na dědické právo.